1254

vyplatiti. Půh. I. 350. Byl mi dlužen peníze
za p.; Měl jsem ženy své věno na p-tích
na tom dvoře v Olšanech. Půh. I. 236., 151.
P-tu se držeti. NB. Tč. Vz Mtc. 1875. 150.

Pukrechtní, zákupní, z něm., co se vzta-
huje h purkrechtu, emphyteutisch. Právo p.
bývá, když komu popluží k věčnému uží-
vání dáno bývá, dokudžby poplatek n. užitek
pánu za to byl dán. Brikc. Drží mi mé p.
lidi, Půh. I. 158., mého p. člověka. Půh.
II. 505. Poněvadž se p. věci dotýká. Půh.
II. 421. P. peníze. NB. Tč. P. plat, rok,
grunt, zboží. Gl. 288.

Purkrbchtník, a, m., kdo jest v držení
purkrechtního statku, der Emphyteut. Pr.
měst.

Purkrechtství, n., purkrecht, emphyteu-
sis. Vz Purkrecht. Brikc.

Purma, y, f., v horn., der Schleppkasten.
Šm.

Purně = superbe, pyšně, stolz. Naši otci
p. sú učinili proti tobě zatvrdivše své hlavy.
BO. Aby purně a protivně své hospodě ne-
odmlúvali. Št.

Purník, a, m., v hornictví dělník, který
rudu štolou na půrách vozí, V., fedrovač, bě-
houn, Am., der Schubkarrner, Treker. Techn.

Purnosť, i, f., zpurnosť, vzdorovitosť,
svéhlavost, neústupnosť, nepovolnosť, pych,
der Hochmuth, Trotz, die Widerspenstigkeit.
V., Št. N. 96. Svárové, závisti, p-sti atd.
ZN. Vz Protepati.

Purný = zpurný, hochmüthig, trotzig,
widerspenstig. P. a nadutá mysl. Žid. Bude
puren mně sě velikým. Št. N. 160. Všelikého
p-ho poniži. Jir. Anth. L (3.) 65., BO. Lepší
je pokorný p-ného. BO. — Výb. I. 757.

Půrodní, porodní, Geburts-, zastr. P.
píseň. Reš..

Půrodník, a, m., der Verfasser. Sf.

Purpur, u, m., purpura, y, f., lat. pur-

P ura, řec. яоууѵци, nach, šarlat, der Purpur.
. za starodávna barva temně červená do
violové, připravovaná hlavně ze šťávy od
rozličných lastur moře středozemního vy-
měšované. Vz více v S. N. P-rem oděný. —
P. zlatý = sloučenina z kysličníků zlata a
cínu (hnědý prášek). S. N. — P. v optice =
barva střední mezi violovou a čistou čer-
venou, asi to co u malířů: karmín. Vz S. N.

Purpurin, u, m., kyselina oxylizarinová,
nach mořenový = červené barvivo obsažené
v mořeně. Vz S. N.

Purpurnice, e, í., žena, jež obchod má
s purpurem, šarlatnice, nachovnice, die Pur-
purhändlerin. Sš. Sk. 193.

Purpurobarvířství, n., die Purpurfär-
berei. Thyatira město p-vím proslulé. Sš.
Sk. 193. (Hý.).

Purpurorodný, porphyrogenitus. Krok.

Purpurový, purpurný, Purpur-.

Purputa, y, m. = urputa, urputník. U Sol-
nice.

Pusa, pusinka, y, f., v obec. mluvě =
hubička. Vz Mz. 126. — P. = huba (v dětské
řeči). Us. Sd.

Puskovec, vce, m., něm. Puskowetz, ves
v Opavsku. PL.

Působ, u, m., působení, die Wirkung. Pán
obor evangelia rozšiřuje veškeren svět za

pole p-bu apoštolům vykázav. Sš. Mr. 73.
(Hý.). — P., zpusoba, die Gestalt. P. rtů.
MM. — P., a, m. = působce, der Urheber.

Působce, e, m., der Urheber, Stifter,
Thäter, Anstifter, Bewirker. Kom. Tys otcem
mým, tys mým p-cem. Ráj 1. 96. Bůh všeho
dobrého p. D. Kristus p. smlouvy boží. Br.
P. protivenství. Bdl. Pokoje milovník a p.
V. P. zázraku. Sš. Sk. 37.

Působení, n., činění, jednání, die Wir-
kung, Handlung, Verursachung, Veranlas-
sung, Gewährung. P. protivné. Sedl., mocné.
Res. Rozličná jídla jedu podobná působení
vyvozují. Tabl. lid. Všeliké p. duše naší na
tři strany rozvrhnouti lze. Marek. P. zpětné.
Hš.,Dch. Osoba velikého p.; p. míti v něčem.
Nz., Dch. Spolek na jeho p. byl rozpuštěn,
šp. m.: jeho působením. Os. Blahodějné p.;
p. míti v něco, v někoho. Dch. Počátek p.
jeho proti křesťanům; Tím se vytýká obor
hlavitý p. jeho (Pavlova) býti obracování
pohanů; Něčí p. staviti; Záměr, následek,
výsledek p.; P. něčímu se oddati; Ovšem
pak především p. milostivé moci boží tu
klásti musíme; P. to ostává ohledem původu
a záměru člověku nedostupno, tajemno a
nepochopitelno. Sš. Sk. 60., 112., 159., J. 19.,
34., 51. (Hý.). P. něčí cítiti. Sš.

Působenství, n. = působení. St. skl.

Působič, e, m. P. naváděcího proudu,
der Erreger des Induktionsstromes. Dch.

Působidlo, a, n., nástroj, jímž se něco
působí, das Wirkungsmittel, Werkzeug. Tělo
jest p. hříchu; za p. sloužiti. Sš. I. 70.

Působilosť, i, f., činnosť, die Wirksamkeit.
D.

Působilý, činný; wirksam, nové slovo,
Jg.

Působiště, ě, n., der Wirkungskreis. Pán
v Nazarete nechtěl míti p. svoje. Sš. J. 42.

Působitel, e, m., der Wirker, Verursacher.
Divných věcí p., der Gaukler. V. P. roz-
brojů. Sych.

Působitelka, y, působitelkyně, ě, f.,
die Wirkerin.

Působitelnosť, i, f., die Thunlichkeit.

Jg.

Působitelný, möglich gewirkt zu weiden,
thunlich. Jg.

Působiti (působiti), il, en, ení; působívati
= dělati, činiti, jednati, handeln, thun, machen,
wirken; príčinou býti něčeho, wirken, be-
wirken, verursachen, bilden, hervorbringen;
tvořiti, činiti, machen, formen, bilden; stro-
jiti, bereiten, veranstalten; zpravovati, ko-
nati, zastávati, verwalten, führen, verrichten.
Jg. — co: kostky (v kostky hráti). Št. Tito
jsou od Boha k nám obecní posli, ješto naši
obecnou potřebu působí. St. P. divy, Har.,
mrzutosť. D. Slavné svátky p. (strojiti). V.
Působ (konej, čiň) svou věc. Os. Soužení trpě-
livost působí, trpělivost pak zkušení, zkušení
pak naději. Sš. I. 58. Jestližeby úřad svůj
nedbanlivě působil (konal). CJB. 307. Takové
věci p. Čr. Pravou urozenosť sama jediná
ctnosť působí a dává. V. To i jiné bláznovstvie
Pražané působili, jakož jest bez počtu. Bart.
— co kde. Bezpečnosť na moři p. Har.
Slunce působí účinek na zemi. D. Zima na
svršku vody led působí. — co čím. Jiný