1255

neplodnými úřady neplodnou působí službu.
Kom. Svým působením veřejné dobré p. V.
Vz P. v co. — s čím. Se statkem svobodně
p. (vládnouti). Žer. Působí s mocí unášející.
Bs. — skrze koho (kde). Působí otec
sám od sebe, avšak skrze syna. Kom. Milosť
Kristova tak p-la skrze Pavla, že ...; Kristus
dosud nepřestává skrze ducha sv. v církvi
své působiti. Sš. I. 142., Sk. 6. (Hý.). — oč.
O nebezpečenství života se působí. Dobřen-
ský. — proti komu. Us. — o čem (jak).
Způsob u Budína, kterak se o něm působilo,
všem vědomý jest. Nov. O věcech dle práva
pósobeno buď. Ms. pr. kut. — nač: vazba
novější ve smyslu p. v něco, auf etwas ein-
wirken, vztahuje-li se působení více na povrch
předmětu, jinak p. v co. Brs. 153. Ostatně
se obě vazby míchají, poněvadž na často
směr do něčeho, v něco vytýkati může. Tn. 115.
Uvedení češtiny do škol nepůsobilo tou
měrou na zvelebu jazyka národního. Kos.
(Km. 1875. 291.). Dosti bylo tichým milosti
vléváním na ně působiti. Sš. J. 34. (Hý). —
Jg., Nz., Hš. — co na co (činiti). Sudí
všecky dsky má puosobiti na svých puo-
žitkuov náklady. Vl. zř. 377. — v co. Vz
P. nač. Povětří v pevná těla působí. Toms.
P. v lidi. — Víd. list. Ve věc nějakou, v ně-
koho p. Dch. Bůh ve vás k témuž pokoji
a k též lásce a svornosti svými milostmi p.
bude. Sš. I.403. (Hý.). Cf. Pósobiti koho. —
Hlas., Nz., T. — co komu (z čeho). Vrchnosť
obci působí kratochvíle z důchodův obecných.
Har. P. někomu bolesť, truchlivosť, sobě zá-
hubu, škodu. Kom. Hřích skrze dobro p-bil
mně smrť. Sš. I. 77. — co od koho. Z posel-
ství, kteréž jest od ní působil. Bart. 224. 37. —
co, se v čem, kde. V kostele služby boží
působiti. Pref. Strázně hříchu p-ly v údech
našich k nesení plodu smrti. Sš. I. 75. P.
v čem, Einfluss haben. J. tr. Za příčinou
obhajování víry rozliční v tom lidští obmy-
slové se působili. Dvě kron. Pán neustále
takovým žehnáním v církvi skrze svoje ná-
městky a svou milostí působí. Sš. Sk. 43.
(Hý.). — kde, pod čím. Jinak slunko p-bí
pod mračnem hustým. Sš. Sk. 19. — kdy.
Jinak slunko p-bí za rána jasného, jinak
za jasného poledne. Sš. Sk. 19. (Hý.). Cokoli
Římané v času pokoje a válek působili. Har.

— jak (k čemu). Leč presbyteři nepůsobí
tuto o své jediné ujmě. Sš. Sk. 185. Dle
možnosti k dobru všeho člověčenstva bez
ohledu národnosti p.; Bez milosti boží člověk
ničeho k životu věčnému p. nemůže. Sš. I.
24., 85. (Hý.). Po listech málo se p-bí. Jg.

— sobě = počínati si, velmi naříkati. Us. —
že. To působí, že neústupný jest. Kom. —
s inft. Ješto působí slunce své vycházeti
(dává, nechává). Nov. — s adv. Důrazně,
mocně, málo atd. p. Us.

Působivost, působlivosť, působnost,
i, f. = účinlivosť, die Wirksamkeit, Wirkung.
P. smírnou komu připisovati. Sš. II.201. (Hý.).
Vz Působnosť.

Působivý, působlivý, působný = činný,
účinný, wirksam, einflussreich. Dch. Příčina
p. něčeho; Slovo prohledni bylo slovo dějné
a р-vé. Sš. I. 57., Sk. 253. — pro koho.
Povolení žádosti takovýchto nemocných jest

nejpůsobivější pro ně lékařství. Tabl. — P.,
mocný. V. — Působivá (faktitivní) časoslova,
vz Časoslovo.

Působkyně, ě, f. = působitelkyně. Mus.

Působnost, i, f., die Wirksamkeit, der
Einfluss. P. jest činnosť značící se jistými
výsledky. Též soubor práv a povinností,
jichž vykonáváním nějaká osoba n. sbor ně-
jaký účelů svých dosahuje, jakož i zákon
neb předpis, v němž ona práva a povinnosti
vypsána a pravidla ustanovena jsou, jimiž
užívání oněch práv a konání povinností ří-
diti se má, zovou p-sti neb oborem p-sti.
Vz S. N. Všeliké záležitosti, které nejsou
prohlášeny za věci zemské, náležejí k pů-
sobnosti moci říšské. ŘZ. 1850. č. 1. §. 7.
Obor působnosti něčí. Us. Úřad ten pozbyl
působnosti. J. tr. P. přenešená, übertragener
Wirkungskreis. J. tr. Meze úřední p-sti, der
Umfang des ämtlichen Gebietes. J. tr. Pán
přijímá ha se p. bohočlověckou; Moc boží
horovala v p-sti své; P. rozmýšlivá, vše-
obecná, veškeren svět objímající; Nové pole
p-sti svojí hledati. Sš. L. 55., J. 165., I. 8.,
Sk. 188. (Hý.).

Působnostný,působnosť budící, agens.
Ms. v Rozb. 1841.

Působný, vz Působlivý, wirksam, einfluss-
reich. J. tr., Dch. P. síla, die Wirkungskraft.
Dch. P. následkem, nachwirkend. Dch.

Pust, vz Pustý.

Půst, gt. postu, m., dobrovolná zdržen-
livost od jídla a pití, das Fasten. Postem
paměť se posilňuje. Kram. Drží své slovo,
co pes půst. P. míti D. Póst se postili BO.
Dvakrát, třikrát v týdni posty spravedlivé.
Sš. P. 515. Tuhé posty míti. Kram. — P.,
zdrženlivost od masitých pokrmů. P. uložiti,
Háj., zrušiti. Br. Postem o vodě a chlebě
někoho trestati. Sych., J. tr. Postu neza-
chovávati. P. naříditi; ostříhání, význam,
zásluha p-u; v čem p. záleží ? Sš. Mt. 97.
P-y dobrovolně na se přijaté zastávati; P.
obecné předepsaný. Sš. L. 175. (Hý.). — P.
postní den, der Fasttag. Dnes jest p. P.
sedmi nedělí před velikonocí. V. Suchý p.,
úrodný rok. Vz Hospodářský. Lb., Pk., Er.
P. 61. Veliký p. (u židů) = den smírný. Sš.
Sk. 283.

Pusta, y, f., vřesoviště, rozsáhlá a z části
pustá rovina v Uhřích, die Puste. Rk. Vz
Země. — P., samota, die Einöde. Slov. Hdk.

Pustačka, y, f., ein wüstes Weibsbild.
L.

Pusták, a, m., člověk pustý, ein Wüstling,
Schwindelkopf. Jg.

Pusták, ä, m. = lupič, loupežník, der
Räuber. Slov. Lpř.

Pustatina, y, f., pustina. Na mor. Zlínsku.
Br., Bdl. Na Slov.

Puste, v obec. mluvě m.: pusťte. Vz Pu-
stiti.

Pustebník a, m., zastr. = poustevník.

Jg-

Pústek, stku, m., pustý dům, ein verwü-
stetes Gebäude. Slov. Bern.

Pustelník, a, m. = poustevník. Sš. P. 515.
Na Slov.

Pustenice, e, f., zastr., poušť, die Wüste,
— P.= poustevnice,