1258

pustí, nevyjde. Kom. Nepouštěj se bez vesla
do moře. Č. Věc tu sami židé mimo sebe
p-li. Sš. Sk. 279. To již mimo se pusť jako
minutú zimu. Tkadl. II. 105. Poněvadž jsme
již všecky nechuti dřívnější mimo sebe p-li.
Let. 287. Pustili se v běh za ním. Us. Pod
rukojemstvím jej pustil. NB. To. Pusťte chrty
po vůli. Sš. P. 623., Er. P. 399. Nébrž mu-
sili se dle větru p. ku Krotě ostrovu směrem
jižným. Sš. Sk. 283. (Hý.). P-li se střelou
(rychle). Brt. Instr. 16. P. se ptákem v dráhu.
Ib. P. od něčeho s hanbú. Kat. 2165. Pusťte
nás do síně pěkně vás prosíme, pusťte nás
tam během, připadáme sněhem. SŠ. P. 427.
P. někomu půjčku v jisté summě. J. tr. P.
mlýn na prázdno. — kdy. K tomu vždy
jsme napomínali, abychom všemu kněžstvu
takové vůle nepouštěli při hanlivých ká-
záních. Bart. 1. 32. On se při tom příliš da-
leko pustil. Dch. V únoru pouštělo, v březnu
pak mrzlo. Ml. — Čeho kam. P. vody
(neurčitou měrou) v umyvadlo. Ev. J. 9. 3.
— si co. Postihne-li z jara nějaká úhona
vinnice, po, krátkém čase podpust si pustí
(vz Víno). Ck. 126. — koho před koho,
kam. Ten den puštěni byli před krále. Čr.
Čechóv před se nepuštieše. Dal. 124. Právo
před se p. Us. P. někoho před sebe. D.,
Har. — co, se proč. Střelbu k něčí pocti-
vosti (k něčí poctě) p. Har. Pro slabotu něco
p. Sš. Oa. 187. Žes mě pro chudobu z lásky
pustil. Ľr. P. 156. Mnohým žádostem skrze
tajné soudy boží pro tento čas otěže se
pouštějí. — se za kým. Pes se pustil za
jelenem. Sych. Jízda za nimi se pustila.
Kram. Novokřesťané ti horliví za lehkou
myslí svou na bludná učení již již se pou-
štěli. Sš. 1. 5. (Hý.). — se čeho. Pustiv se
sudu upadl. V. Dobrého obyčeje se p. St.
225. Pobožnosti se p.; moudrosti se nepou-
štěti. Br. Neb my se těch úmluv p. nemí-
níme. Hol. P. se služby. Bl. Práva se p.
NB. Tě. — co pod co, kam: srdce pod
lavici p. (strach míti). Č. — koho, se proti
komu. Kram. — že. To že jest, pouštím
(připouštím). Kom. Pustil hlas (pověsť), že
se Praha poddala. V. — s inft. Pustím se
nových krajin hledati. Har. Koně pustili po-
pasť sa. Ht. Sl. 240. — s adv. Pustil se
vysoko. Us., Šm.

Pústka, y, f., zastr., chýše pustá. Jir.
Domové p-kami budú učiněni. BO. Vz Pustina.

Pustlý sníh, geschmolzen. Dch.

Pustník, a, m., rozpustilec, Ausgelassener.
Us. u Bělohradu. Cf. Pustý.

Pustnouti, stnul a stl, utí, öde, wüst,
wild werden. Každé království rozdvojené
pustne. V. Louka, pole pustne. Sych. —
čím. Grantové tím p. a hynouti musejí. Čr.

Pusto, vz Pustý. —P., a, n., das Wüste.
subst. Pán nemohl obraznosť člověckou s pu-
stem a prázdnem odbyti. Sš. J. 71. — P.,
adv., pustě, öde, wüst. Jg.

Pustodivý, pustý a divý, wüst und wild.
P. kraj. Č.

Pustohlavý, rozpustilý, ausgelassen, muth-
willig. L.

Pustoch, a,.m., rozpustilé dítě. V Poličce.

Pustoměř, e, m., městys u Vyškova na
Mor. PL.

Pustomyslný= pustohlavý. L.

Pustoň, e, m., rozpusťilec, spustlý člověk,
děcko pusté (rozpustilé), der Ausgelassene.
Na Mor. Brt. Cf. Pustouše.

Pustoryl, u, m., philadelphus. Jasmín
český, p. coronarius. FB. 96., Čl. Kv. 350.,
Slb. 492., Schd. II. 286., 313.

Pustosměch, a, ra., pustý vysměvač, ein
leichtfertiger Lacher. L.

Pustost, i, f., pustina, die Wüste. — P.,
rozpustilost, die Ausgelassenheit, wüstes
Wesen. Pustostí neví sobe co počíti. Us. —
Sych.

Pustoš, e, m., ovad podobný vši, pře-
hryzající knížky, ptilinus für, die Bücher-
schabe. L.

Pustošení, n., das Verwüsten. Us.

Pustošeti, el, ení, pustnouti, wüst wer-
den. L.

Pustošina, y, f. = pustina, die Wüste,
Oede. Ros.

Pustošitel, e, m., der Verwüster.

Pustošitelka, y, pustošitelkyně, č, f.,
die Verwüsterin. Jg.

Pustošiti, il, en, ení, zpustošiti, verwü-
sten, veröden, wüst machen. — co čím:
statek. Zlob. P. krajinu mečem a ohněm.

Pustošivý, verwüstend. P. rozjitřenosf.
Sš. 1. 8.

Pustota, y, f = pustost, die Wüstheit,
Wildniss. V p-tu uvésti zemi; město v p-tu
upadlo a v záhubu. V. — P., lehkomyslnost,
der Muthwille. Us. P. mysli. Šm. — P.,'y,
m. a f., rozpusta, ein ausgelassener Mensch.

Jg.

Pustotina, y, í., pustina, die Wildniss,
Wüste, ein öder Ort. P. aneb poušť Horeb.
V. Pro skonání boje určena p. (desolatio).
BO. — P., nevzdelané místo. V. Vz Pustina.
Zem v p-nu se obráti. Us. u Solnice. — P.,
sbořenina, die Ruine. P. hradu. Háj. — P.,
pustot místa, pustota, der Zustand der Ver-
wüstung. P-nu a zhoubu do církve uvésti.
D.

Pustotinný, soukromý, osamělý, einsam,
zurückgezogen. P. živobytí. Fil. zám.

Pustotnosť, i, f., prázdnost, die Leerheit,
Wüstheit. Hejno plodů dušní jeho p-sti nad
ním šustí. Jg. — P., rozpustilost, der Mnth-
vville. Jg.

Pustotný, dovádivý, lehkomyslný, muth-
willig. — P. = pustý, desertus. P. miesto.
BO.

Pustouše, ete, n., pustoušek, ška, m.,
malé rozpustilé dítě, ein ausgelassenes Kind.
Us.

Pustovati — dováděti, tropiti, muthwillig
thun, schäkern, Streiche machen, Possen
treiben. Sych. — P., hořekovati, wehklagen.
— kde: okolo umrlce. Živ. Jež. 14. st.

Pustověty, dle Dolany, něm. Pustowied,
ves u Křivoklátu. PL.

Pustovka, pustovačka, y, f., postolka,
falco cenchris, der Thurmfalke. Slov. — P.,
brachyotus palustris, sova rákosní, die Sumpf-
eule. Frč. 361., Palliardi.

Pustovládce, e, m. P. kosooký. Hdk.
v Lum. V. 241.

Pustovník, a, m., poustevník, der Ein-
siedler. Slov. Plk.



	1258

	pustí, nevyjde. Kom. Nepouštěj se bez vesla do moře. Č. Věc tu sami židé mimo sebe p-li. Sš. Sk. 279. To již mimo se pusť jako minutú zimu. Tkadl. II. 105. Poněvadž jsme již všecky nechuti dřívnější mimo sebe p-li. Let. 287. Pustili se v běh za ním. Us. Pod rukojemstvím jej pustil. NB. To. Pusťte chrty po vůli. Sš. P. 623., Er. P. 399. Nébrž mu- sili se dle větru p. ku Krotě ostrovu směrem jižným. Sš. Sk. 283. (Hý.). P-li se střelou (rychle). Brt. Instr. 16. P. se ptákem v dráhu. Ib. P. od něčeho s hanbú. Kat. 2165. Pusťte nás do síně pěkně vás prosíme, pusťte nás tam během, připadáme sněhem. SŠ. P. 427. P. někomu půjčku v jisté summě. J. tr. P. mlýn na prázdno. — kdy. K tomu vždy jsme napomínali, abychom všemu kněžstvu takové vůle nepouštěli při hanlivých ká- záních. Bart. 1. 32. On se při tom příliš da- leko pustil. Dch. V únoru pouštělo, v březnu pak mrzlo. Ml. — Čeho kam. P. vody (neurčitou měrou) v umyvadlo. Ev. J. 9. 3. — si co. Postihne-li z jara nějaká úhona vinnice, po, krátkém čase podpust si pustí (vz Víno). Ck. 126. — koho před koho, kam. Ten den puštěni byli před krále. Čr. Čechóv před se nepuštieše. Dal. 124. Právo před se p. Us. P. někoho před sebe. D., Har. — co, se proč. Střelbu k něčí pocti- vosti (k něčí poctě) p. Har. Pro slabotu něco p. Sš. Oa. 187. Žes mě pro chudobu z lásky pustil. Ľr. P. 156. Mnohým žádostem skrze tajné soudy boží pro tento čas otěže se pouštějí. — se za kým. Pes se pustil za jelenem. Sych. Jízda za nimi se pustila. Kram. Novokřesťané ti horliví za lehkou myslí svou na bludná učení již již se pou- štěli. Sš. 1. 5. (Hý.). — se čeho. Pustiv se sudu upadl. V. Dobrého obyčeje se p. St. 225. Pobožnosti se p.; moudrosti se nepou- štěti. Br. Neb my se těch úmluv p. nemí- níme. Hol. P. se služby. Bl. Práva se p. NB. Tě. — co pod co, kam: srdce pod lavici p. (strach míti). Č. — koho, se proti komu. Kram. — že. To že jest, pouštím (připouštím). Kom. Pustil hlas (pověsť), že se Praha poddala. V. — s inft. Pustím se nových krajin hledati. Har. Koně pustili po- pasť sa. Ht. Sl. 240. — s adv. Pustil se vysoko. Us., Šm. Pústka, y, f., zastr., chýše pustá. Jir. Domové p-kami budú učiněni. BO. Vz Pustina. Pustlý sníh, geschmolzen. Dch. Pustník, a, m., rozpustilec, Ausgelassener. Us. u Bělohradu. Cf. Pustý. Pustnouti, stnul a stl, utí, öde, wüst, wild werden. Každé království rozdvojené pustne. V. Louka, pole pustne. Sych. — čím. Grantové tím p. a hynouti musejí. Čr. Pusto, vz Pustý. —P., a, n., das Wüste. subst. Pán nemohl obraznosť člověckou s pu- stem a prázdnem odbyti. Sš. J. 71. — P., adv., pustě, öde, wüst. Jg. Pustodivý, pustý a divý, wüst und wild. P. kraj. Č. Pustohlavý, rozpustilý, ausgelassen, muth- willig. L. Pustoch, a,.m., rozpustilé dítě. V Poličce. Pustoměř, e, m., městys u Vyškova na Mor. PL.	Pustomyslný= pustohlavý. L. Pustoň, e, m., rozpusťilec, spustlý člověk, děcko pusté (rozpustilé), der Ausgelassene. Na Mor. Brt. Cf. Pustouše. Pustoryl, u, m., philadelphus. Jasmín český, p. coronarius. FB. 96., Čl. Kv. 350., Slb. 492., Schd. II. 286., 313. Pustosměch, a, ra., pustý vysměvač, ein leichtfertiger Lacher. L. Pustost, i, f., pustina, die Wüste. — P., rozpustilost, die Ausgelassenheit, wüstes Wesen. Pustostí neví sobe co počíti. Us. — Sych. Pustoš, e, m., ovad podobný vši, pře- hryzající knížky, ptilinus für, die Bücher- schabe. L. Pustošení, n., das Verwüsten. Us. Pustošeti, el, ení, pustnouti, wüst wer- den. L. Pustošina, y, f. = pustina, die Wüste, Oede. Ros. Pustošitel, e, m., der Verwüster. Pustošitelka, y, pustošitelkyně, č, f., die Verwüsterin. Jg. Pustošiti, il, en, ení, zpustošiti, verwü- sten, veröden, wüst machen. — co čím: statek. Zlob. P. krajinu mečem a ohněm. Pustošivý, verwüstend. P. rozjitřenosf. Sš. 1. 8. Pustota, y, f = pustost, die Wüstheit, Wildniss. V p-tu uvésti zemi; město v p-tu upadlo a v záhubu. V. — P., lehkomyslnost, der Muthwille. Us. P. mysli. Šm. — P.,'y, m. a f., rozpusta, ein ausgelassener Mensch. Jg. Pustotina, y, í., pustina, die Wildniss, Wüste, ein öder Ort. P. aneb poušť Horeb. V. Pro skonání boje určena p. (desolatio). BO. — P., nevzdelané místo. V. Vz Pustina. Zem v p-nu se obráti. Us. u Solnice. — P., sbořenina, die Ruine. P. hradu. Háj. — P., pustot místa, pustota, der Zustand der Ver- wüstung. P-nu a zhoubu do církve uvésti. D. Pustotinný, soukromý, osamělý, einsam, zurückgezogen. P. živobytí. Fil. zám. Pustotnosť, i, f., prázdnost, die Leerheit, Wüstheit. Hejno plodů dušní jeho p-sti nad ním šustí. Jg. — P., rozpustilost, der Mnth- vville. Jg. Pustotný, dovádivý, lehkomyslný, muth- willig. — P. = pustý, desertus. P. miesto. BO. Pustouše, ete, n., pustoušek, ška, m., malé rozpustilé dítě, ein ausgelassenes Kind. Us. Pustovati — dováděti, tropiti, muthwillig thun, schäkern, Streiche machen, Possen treiben. Sych. — P., hořekovati, wehklagen. — kde: okolo umrlce. Živ. Jež. 14. st. Pustověty, dle Dolany, něm. Pustowied, ves u Křivoklátu. PL. Pustovka, pustovačka, y, f., postolka, falco cenchris, der Thurmfalke. Slov. — P., brachyotus palustris, sova rákosní, die Sumpf- eule. Frč. 361., Palliardi. Pustovládce, e, m. P. kosooký. Hdk. v Lum. V. 241. Pustovník, a, m., poustevník, der Ein- siedler. Slov. Plk.