1260

Puštědlničí, Schröpfer-, Aderlasser-. P.
baňka. Ms.

Puštědlník, a, m. = pušťadlník.

Puštědlný, k pouštění sloužící, Aderlass-.
P. baňka. Ms.

Puštěnec, nce, m., der Hänfer (ein ledig
gelassener Bienenstock). Šm.

Puštění, n., das Lassen atd. Vz Pustiti.
P. žíly, žilou, krve, baňkami, tepnou, der
Aderlass. Šm. Vz Pustiti.

Puštěný; -ěn, a, o, vz Pustiti. P. oko,
lose Masche. Kšá.

Pušlička, y, f., malá puška. Vz Puška.
— P., plod tobolkovitý pukající víčkem
obříznutým, jako u blínu, drchničky. Čl. Kv.
XXVI, 237.

Puštík, a, m., sova obecná, syrnium aluco,
die Brandeule. Fr. 3G2.

Pušstina = pustina. Us.

Puštnař, e, m., mařic, der Verderber.
Lex. vet.

Púštný = pustý. P. moře. BO.

Pňštský. P. krajina. BO. Setru maso vaše
trním i hložím púštským (v poušti rostou-
cím). BO.

Púť, i, f. = pouť. Člověk jda na púť
ostaví po sobě svój dom. ZN. Po púti ysiej
(po cestě, v životě), Rkk. 8. Šel z Říma
z púti. Půh. I. 171.

1. Puť!puť! volá se na bažanty, na sle-
pice. Us. Sp., Kšá.

2. Puť, i, f. = plť, das Floss. Kdyby pán
Bůh hodnej vody ráčil dať, co by mohly
naše putě umýkať. Sš. P. 225. — P. ženská
= bázlivý, bezbradec hladký. Aqu.

1.Puta, y, putka, putka, y, putička,
y, ť. = slepice, die Henne. Na slepice vo-
láme: put put! puť puť! puta, puta! puty,
puty! putička, putičky! Jg.

2. Puta, y, m. a f. (masc. dle Despota),
kmotr, kmotra, der Pathe, die Pathe. Us.
v Krkonš Jg., Sá.

Půtah, u, m. P. zločinu, Anzeigung,
Inzicht. J. tr. P. bližší, vzdálenější. J. tr.
Na někoho jsou půtahové. Jir. — P. — do-
mnění. On má na něj p., že . . . Us. v Tá-
borsku. — P., potah, Hinzug, m. Kdyby
židé mravně syny a dětmi božími byli, mu-
seli by nějaký p. ku Kristu cítiti. Sš. J. 151.
Pútec, tec, m. =poutec. P., tca, m., u Niv-
nice na Mor., Klš., putěc, tca, m., u Opavy,
Klš., der Haarscheitel. Vlasy svobodných
ženských byly na hladko učesány a na
předku rovným půtcem rozděleny. Na Mor.
Brt. Vz Poutec.

Puténka, vz Putna.

Puteoli, dle Dolany, mě. v Kampanii. —
Pitteolan, a, m. — Putcolský. Puteolští mě-
šťané.

Putera, putyra, y, f., nádoba k dělání
sýra. eine Wanne zum Käsemachen. Na Slov.

Pútěž, vz Potěž.

Putíkk u, m,, úvazek, jakýmž plátno v ro-
zích natahují, bílíce je, das Band, die Schlinge.
Us. Jg.

Putim, i, f., ves u Písku. PL., Tf. 288.

Putimov, a, m., ves u Pelhřimova, PL.,
Tk. III. 617.

Putina, y, f., úponlca fasolí. chmele a p.,
die Ranke.

Putiny, pl., f. = provazy, na nichž se
dobytek vodí, opral', das Leitseil. Us. Jg.

Putka (zastr. pótka), y, f., po + tъk + a,
koř. tъk v tk-nouti, cť. přiteč. přitká. Hý.
P., potkání, das Begegnen. V p-ku běžeti
= vstříc. Reš: — P., něco zlého, co člověka
potká, eine Widerwärtigkeit. Tkad., Židk.
Po mnohých puotkách a mukách šeradnie
jest zahuben. Troj. — P., nápad na koho,
der Angriff, Anfall. P-ku učiniti na koho a
jej bíti Faukn. P-ky Činí na mysl lidskú.
Jel. Svévolně naň puotku učinil. BN. Tu
jest na potkání ten jistý Mikuláš dal nám
p-u a štus. Svěd. 1569. — P., odpor, der
Widerspruch. P. zdánlivá zmizí, jakmile blí-
žeji přihledneme. Sš. Mt. 139., J. 122. (Hý.).

— P., svár, váda, der Wortstreit, Zank,
Hader, Streit. V. Když se dva hádají, třetí
aby rozhodl, jinak půtkám konce nebude.
Kom. Stará, odvěká p. ukojena. Sš. Mt. 11.
Učinil jest p-ku nebožtík Řehen proti Dvor-
skému řka. NB. Tč. P-ku činiti. Řečí dá-
vati se v půtku. Ros. Kde není protivníka,
tu není půtka. V., Č. Kdo k půtce vybízíš,
měj, co sobě utržíš. Č., lib. — P., boj,
bitva, pranice, potýkání. Tito hlavití zastan-
cové církve měli prvou p-ku se synagogou
podniknouti; Apoštol opisuje vniternou člo-
věka p-ku; P. ta v útrobě lidské co na poli
nějakém se stává. Sš. Sk. 35., I. 74., 81.
(Hý.). P. mezi dvěma, V., mezi vojáky. Jel.
P. krvavá. Sych. Lehce odění vojáci oby-
čejně boje (půtky) činí počátek. Kom. Zve-
stujú vám pověsť veleslavnú o velikých
pótkách, lutých bojech. Rkk. 45. Při půtce
smrti; v poslední půtce smrti. V. Vz Pótka.

— P. v tělocviku, zápas, das Ringen. Půtka
kulžmo, na kladině. Tš.

Putka, y, f., slepice, die Henne. Vz Puta.-
Kšá. — P.,putička, y, m. a f., hlupák, Dumm-
kopf. To je p.! Us. Kšá.

Půtklivý, půlky milovný, streitsüchtig.
Reš. P. slova. Schön. exe.

Půtko, vz Poutko, zastr.

Putliua, y, f., putlo, a, n., uzlík, der
Knoten. Zvaž si šátek na p-nu; Tkalská
(tkadlcovská) p. je nejmenší a nejlépe drží.
Na Ostrav. Tč. — P., oko, die Schlinge.
Na Mor. a ve Slez. Klš. P-nu zadrhnouti.
Us. na Mor. Ptáky do putlin chytati. Boč.

Putna, y, putnice, e, puténka, put-
nička, puténečka, y, f., dřevěná nádoba
k nosení věcí, die Butte, der Kübel. Vz Mz.
285. P. na víno, papírnická, na vodu, k na-
máčení, Jg., na uhlí. Šp. P. vody, mléka,
kvasnic. Š. a Z. Deset puten hromů (láter
hromů). Sych. Nědívaj se, nedívaj, vem pu-
ténku, vylívaj. Sš. P. 211. — P., koš, der
Korb, v 16. stol., zastr.

Putnář, e, m., kdo putny dělá n. prodává,
der Buttenmachen,-händier. — P., kdo v putně
něco nosí, der Buttenträger. V.

Putnářka, y, f., die Buttenhändlerin,
-trägerin. Jg.

Putnati, na Slov. = poutati, fesseln. —
koho: koně, ptáka. Plk.

Putnice, e, f., putna. — P., ženský plášť,
der Frauenmantel. V.

Pútnice, e, f. ==poutnice.

Pútnický= poutničky.