1261

Pútniči = poutnicí. Oblečen v p. rúcho.
BO. P. osoba. Pass.

Pútnik, u, m., naplněné břicho, der Wanst.
Ten hoch má p.! V Kunv. Msk. Naper svůj
p. V Choceňsku. Ktk. — P., a, m., v pa-
pírně, der Büttarbeiter. Šm.

Pútnik, a, m. = poutník, pocestný, der
Reisende. BO., ZN. Jenom pospěš, můj milý
pútničku, tam ty najdeš svú milú matičku;
Tam jest dobra hospoda, pro pútničky svo-
boda; Budu já pútníkem, budu putovati. Sš.
P. 17., 14., 515.

Putnovati, v putně slad n. led nositi,
v pivováře. Suk.

Pútný, k poutu (k pouti) se vztahující,
Reise-, Weg-. P. sluha. L.

Púto = pouto. P. na nohách. BO. Z púta
vybyl člověka mého. Půh. II. 201.

Půtočitý, vz Potočitý.

Putování, n., das Reisen, Wandern. P.
svatých. V. Před rokem mého tudy p., die
Durchreise. Har. Cesta, ve svět. p. Kom. Za
pozemského p. Páně. SŠ. Sk. 70. — P. k sva-
tým místům, pout, die Wallfahrt. — P. duší,
přestěhování, die Seelenwanderung. D. — Jg.

Putovatel, e, putovník, a, m., der Wan-
derer. Jg.

Putovatelka, у, putovatelkyně, ě, f..
die Wandererin. Jg.

Putovatelský. Reise-. P. spisy. Rostl.

Putovati, putovávati = přes svět praco-
vati, cestu konati, reisen, wandern. — jak:
bez tlumočníka. Kom. — kudy: světem,
Sych., yo světě. D. P-li polem, rozmlúvali
spolem. Sš. P. 143. — kam. P. do Polsky.
V. Budú ke mně p-ti, zdraví u mne na-
bývati; Na horu p. SŠ. P. 42., 15. Putují
k věčnému blahoslavenství. Hus. I. 45. Když
sama na smrť p-ješ. Er. P. 436. Putují k jejie
milosti. Kat. 3482. — odkud kam. P-lo
děvče z Prahy do Moravy; od potoka k řece.
Er. P. 168. P-ju od světa zlého, není na
něm nic dobrého. Sš. P. 46. — kam kdy.
Židé damaští k svátkům a slavnostem do
chrámu tamějšího p-li. Sš. Sk. 107. (Hý.). —
kam za koho. Budu já p. za tebe do Říma.
Sš. P. 343. —kam oč proč. Chtějíce o ná-
boženství p. na hrad pražský. Let. 132. -
s kým kam: do světa s někým p. Er. P.
195. P. S námi p. musíš. Sš. P. 774. Bylbych
p-val s tebú na Kalváriu horu. Sš. P. 15., P.
až do Vlach. Kram. — kde : v cizích zemích.
T. — P. = pout konati, wallfahrten. —
kam: na sv. horu. Us.

Putovní kniha (jako vůdce), das Reisen-
buch. V.

Putr, u, m. = máslo stlučené, neprevařené,
čerstvé; máslo = máslo roztopené (převa-
řené). Chléb s putrem, šišky (koblišky) s má-,
slem. Na Mor. Brt. Také v Policku, Pí-
secku. Da., Zkr.

Futra, y, f. = putr. Na Mor. Tč., N1.. Hý.

Půty, zastr., lépe: po té = po tom, postea,
von der Zeit an. Zav.

Púty = kadeřavidla (jehly, jimiž kadeře
se kroutí); vysoké čepce; ozdoby hlavy,
biréty. Výb. I. 338., Br.

Putyra = putera.

Puva, y, f.= výr, der Uhu. U Opavy. Klš.

Půvab, u, m., živý, silný a spolu příjemný

dojem prostě krásného aneb též ony vlast-
nosti azpůsoby prostě krásného, jimiž nás
takto dojímá. Vz S. N., Povab.

Půvabný, anziehend, reizend. Dch. Vz
Povabný.

Půval, vz Poval.

Půvěrčivosť, І, f., VZ Pověrčivosť.

Půvěrčivý, vz Pověrčivý.

Původ (zastr. póvad), u, m. = pobudka,
pohnutka, přičinění, příčina, návod, das Zu-
thun, der Grund, Bewegungsgrund, Anlass,
die Veranlassung, Gelegenheit, Ursache, An-
stiftung. Jg. Jehož p-dem (Mathiolovým)
tento bylinář jazykem českým na světlo vy-
šel. Byl. Králové římští původem Junia
Bruta z Říma vyhnáni byli. V. Opičí láska
matčina p-dem byla jeho rozmazanosti. Sych'.
Něčemu p. připsati; p. v něčem míti; jeho
snahám p. zdaru věci přičten; ukázati k p-du;
zákaz musí k tomu p-du veden býti, že ..;
p. toho jednání hledati jest v nutnosti .
věc v tom má svůj p.; k věci jakožto p-du
ukázati. Deh. Pamatujte na ta vítězství,
která jste se mnou a mým p-dem obdrželi.
V. — F., a, m., kdo příčinou, pohnutkou
jest, der Veranlasser, Angeber, Urheber,
Stifter, Anstitter, Rädelsführer. Nad původem
té války se vymstili. V. Zabili p-da různic.
Br. P-dem něčeho býti. V. Bouřek původové
trestáni bývají. Kom. P. nějakého nábožen-
ství. Kom. P. všeho dobrého Bůh. Jel. Bůh
p. veškerenstva jest. Sš. I. 28. —• P., kdo
něco sám od sebe počíná a dělá. On jest té
knihy původem, Verfasser. Ros. — P., a n.
u, m., prvotní spis, obraz atd., das Original.
Ve všem se jeví Pavel co nedosáhlý p. Sš.
I. 10. — P., počátek, der Ursprung, Anfang,
die Herstammung. O p-du a stvoření světa.
Kom. P rodu. V. P. a počátek míti, vzíti,
V., z Boha. Br. P. od něčeho vzíti, dle Rs.
lépe: míti. P. slova. Reš. Předek a p. Br.
Hned původem, von Haus aus; p. zprávy
té lze až k úředním pramenům stopovati;
p. plodin, výrobků; vysvědčení o p-du; při
zprávě té jest k p-du omylného ponětí uká-
zati; rodina svůj p. až k němu vede; Dch.
Ostatně nehodlal apoštol p. a počátek po-
hanství tuto všestranně vyvíjeti. Sš. I. 30.
Písmo sv. p. má z Boha. Sš. Sk. 13. Tím
p. Kristův od Davida tím světleji na oko se
staví. Sš. Mt. 26. (Hý.). — P., póvod, a, m.,
žalobník, der Kläger. Vz Vš. 568. P. od po-
vésti, weil der Kläger selbst den Gerichts-
boten zum Sitze des Geklagten führen musste,
(Kn. rož. čl. 7.), damit dieser die Citation
überreiche. Gl. 262. P. od povésti, poněvadž
v starší době žalobník komorníka (vz Pů-
hončí) sum dovésti n. povésti musel k oby-
dlí pohnaného (jako actor od agere). Pr. P.
slove od žaloby a od vedení, nebť vede při.
Ms. pr. hor. P. pohánějící, obsýlající. V. P.
jest ta strana, která druhou obsýlá a na ni
žaluje, Ž3 se jemu skrze ni ubližuje a o za-
opatření podlé práva žádá. Blř. P. neb ža-
lobník slove, který jiného neb jiné před
právo obsýlá. Kol. 9. A pohnaný jmá samú
přísahú otbyti původa; Když který p. nebo
pohnaný, od něhož žaloba jde nebo odpověď,
bez úředničího odpuštění stojí v lavicích
súdných. O. v. D. Tehdy aby puovod z kan-