1265

plazivý (pýřavka, pýřina, Quecke, triticum
repens), psí (t. caninum), obecný (t. vul-
gare), sivý (t. glaucum). FB. 13., Čl. Kv.
115., Slb. 180., Schd. II. 2G2. — P. tru-
skavec, úpor, horohaše, polygonum avicu-
lare, das Blutkraut. Ja. P. n. bejlí vy-
praviti. Reš. P. pole hubí, pařená však do-
bytku chutná a k duhu jde. Sych. Stojím
o tebe jako rolník o pejřavku. U Žirovnic.
Vlk. — P., vlnka, vlna na některých rostli-
nách, pappus, lanugo, die Wolle, Flocken.
P. na květu některých bylin. V. — P., pýří
na bradě = první chlo.upkv, der Milch-,
Flachsbart, das Staub-, Gauchnaar. V. Brada
mužská předně pýřím se kryje. Kom. — P.,
drobné pýří na mladých ptácích. V. Lehký
jest jako pýří. Kram. — Pýr, pýř, pýří,
pýření, pýřenice, na Mor. pyřen a perňa =
popel řeřavý, die Loderasche, Flockasche,
glühende Asche. BO. Vz Mkl. aL. 160. Jsa
spálen v pýř se promění. Troj. Kde jsou
tyrannové: všichni jsou prach a pýří. V. —
P. kúdelný, die Flachsflocken. Výb. I. 335.

Pyramida, y, f., z řec., die Pyramide. —
P. v geometrii a krystalografii, tvar ohra-
ničený pravidelnou neb nepravidelnou spo-
dinou 3-, 4- n. víceúhelnou a tolikerými
trojúhelníky, sbíhajícími se nahoře v jediný
hrot, kolik zpodina stran má. Tento hrot
slove vrcholem. Kolmá spuštěná s hrotu
p-dy na zpodinu (nebo prodloužení její)
značí výšku její. Padne-li výška do středu
zpodiny, slove p. přímá, jinak šikmá. Má-Ii
přímá p. za zpodinu mnohoúhelník pravi-
delný, jmenuje se p-dou pravidelnou. Je-li
vrchní časť nějakou rovinou seříznuta, říká
se zbytku p. komolená n. komole p-dy. Zpo-
dina umnožená třetinou výšky činí objem
p-dy. Vz Jehlan. — V archaeologii slovou
p-dami obrovské pomníky staroaegyptské
v podobě čtverstěného jehlance. Vz více
v S. N., KP. I. 97., 109., II. 20. Die Pyra-
mide.

Pyramidalní, co má tvar pyramidy, je-
hlancovitý, pyramidal. — V přenes. smyslu:
hrozitánský, úžasný, ku p. nesmysl. S. N.

Pyrargyrit, u, m., temnorudek, stříbrná,
tmavočervená ruda skládající se ze stříbra
(58—64%), z antimonu a siry. Vz S. N.,
Bř. N. 227., Schd.

Pýřavka, y, pýřavice, e, f., vz Pýr.
Věchtoví z p-ky. Us.

Pyrenaeje, í, pl., f., pohraničné pohoří
mezi Francií a Španělskem. Dle Brs. a Bž.
P., m., gt. -nej, dat. jům, lok. -jích, instr.
jemi, dle Budějovice. Vz o nich S. N.

Pyrenaejský, pyrenäisch. P. pohoří. Vz
Pyrenaeje. P. poloostrov: Španělsko a Portu-
galsko. S. N.

Pýření, vz Pýřiti, die Erröthung. Kom.
Las. 172. U mladého pýření dobré znamení.
Č. M. 121. — P., pýř, vz Pýř (popel že-
ravý). Přirovnán, jsem blátu a podoben jsem
p. a popelu. BO. — P., listí u obilí, zvl.
když vzrostá, Getreideblätter, der Säher. —
P., malé klasy, když se počíná obilí metati,
der Schosskiel. Us.. — P., spodní část snopu,
naproti klasům, jinak: řítol, řítoví. — Jg.

Pýřenice, e, f., pýř, die Loderasche. Na
Slov. a na Mor. Jg.

Pýřenka, y, f., vlas plovoucí po vodě.
Us. v Krkonš.

Pýřeti, el, ení, pýrem obrostati, Fasern
bekommen. — komu. Pýřelo mu pole, Us.;
pýřela mu brada. Jg. Vz Pýr. — P., tlíti,
zeřavěti jako pýr, lodern, glühen wie die
Asche, červeněti, roth sein, sich schämen. —

Jg-

Pýří, n., vz Pýr.

Pyrice. něm. Pyritz, mě. v prus. Stětín-
sku. Vz S. N.

Pyridin, u, m. (C₁₀ H₅ N), organická zá-
sada, tvořící-se suchou destillací kostí. Vz
S. N.

Pyriflegethon, thonta, m., byla starým
Rekům řeka podzemské říše.

Pýřina, y, f. = pýř, die Quecke. Pýřinu
jsem mu přeoral. Us. Vz Srdce (strany jeho
uzdravení pýřinou). — P., pýření, die Lo-
derasche.

Pýřinoška, y, f., pappophorum, tráva. Jg.

Pyrit, u, m., kyz, nerost kovům se po-
dobající. S. N., Krč. 266.

Pýřiti, il, en, ení = pýrem plniti, mit
Fasern, Quecken, Flocken füllen; červeným
učiniti, glühend, schamroth machen. — co.
Krok ten nepýří zde žádného děvčete líce.
Gníd. — se = pýřeti; zeřavěti, tlíti, rdíti
se. P. od strč. pyr = jiskra, cf. nv{> a něm.
Feuer. Vz Pýr. Pýří se pole, květ, brada. Jg.
Stydím se, anobrž i pýřím. Br. Pýří se, ja-,
koby ji kdo horkou vodou polil. Sych. Pře-
staň žertovati, když se tvář pýří. C. M. 83. —
se kde. Chloupky na bradě jeho ještě po
řídku se pýřily. Hank. — se čím : studem.
— se proč: pro mrzké řeči se p. (červenati,
styděti se). Kom.

Pýřitý, porostlý pýřím t. j. chlupy krát-
kými, měkkými, nepříliš hustými, flaumig,
weichhaarig. Čl. Kv. XXVI.

Pýrka, y, f., druh malých zemčat. Us.

Pyrklišov, a, m., něm. Pirkelsdorf, ves
u Mor. Třebové. PL.

Pýrko, a, n., lépe: pérko. Jg.

Pyrna, vz Perna.

Pýrnatý, pýřnatý, pýr mající, faserig,
flockig, wollig. Vz Pýr.

Pyrnodyška, y, f., doris, plž. Krok.

Pýro, a, n. =péro. Původ žaluj v městech
pražských ústně, v jiných městech, kde se
k pýru mluví (diktuje), skrze spis. Kol. 10.

Pyrodextrin, u, m. (C₄₈ H₃₆ O₃₆+ HO),
látka hnědá dírkovitá povstávající ohřatím
suchého škrobu na 230° tepla. Vz S. N.

Pyroelektrickosť, i, f., soubor zvláštních
elektrických úkazů, jež se objevují na ně-
kterých hlatích, drží-li se určitým způsobem
po nějakou dobu nad plamenem. Vz S. N.

Pyrofagie, e, t., řec, ohněžroutství (kej-
klířské umění jísti oheň). Vz S. N.

Pyrofan, u,m. = hydrofan, odrůda opálu,
když voskem nasáknut jsa silným ohřatím
průzračným se stává. S. N.

Pyrofor, u, m., ohňonoš, látka, jež, jak-
mile vzduchu se dotkne, sama sebou žeřa-
věti a hořeti počíná. Der Luftzünder. Vz
S. N.. KP. IV. 641.

Pyrofotografie, e, f. Vz KP. IV. 530., 543.

Pyrofylit, u, m., nerost krystalový. Vz
S. N.