Předchozí (1267)  Strana:1268  Další (1269) |
|
|||
1268
|
|||
|
|||
prosíš). Baiz. — se = ptáti se. Rkk. — P.,
kupovati, kaufen. — co zač. Pytal vienek za tolar. Slov. pís. 20. — Vz Ptáti. Pytel, tle, pytlík, u, pytlíček, čku, m.
Vz Mz. 286. Na Mor. měch, der Sack, Beutel. P. chmelničný (na chmel, žok), na mouku, na obilí, mlýnský (prašný, moučný, mly- nářský). Jsi červená jako mlynářský pytlík (pytel). Jg. Dáti pytlík k mlýnu; p. připiati, přitáhnouti; p. na špicování (český, německý). Vys. P. na peníze (měšec); nacvakovaný, mastný pytlík; To řeže do pytlíku. Us., D. Vlastní pytlík má (= bohatý). Kom. P. ko- žený (koženec), V., na prach, D., Čsk., na vlasy atd. Us. P. od mouky. Er. P. 286. P. k cezení, procezovací, der Filtrirsack, Pta., k stáčení (laloch), der Füllbeutel, -sack. Suk. P. v horn. calovka, knechtovice. Šm. Pytlí- ček v kostele, der Klingelbeutel. Hý. Úvazek, motouz u pytle; jehla, plátno na p. Šp. P. obilí, mouky, bramborů, ořechů, peněz, BO., práva, naděje. Š. a Ž. S pytel = co se do pytle vejde. Us. P. na led z papíru perga- menového. Cn. Pytlem dáti = ze mlýna upráše ho vyhnati, Ros.; výhosť dáti zvl. milovníku. Ros., Dh. 127. Jestliže ona jemu pytlem dá. Ler. Odpověď pytlem vzíti (ne- , příjemnou odpověď dostati). V. Ten Člověk je p. dobroty. Us. Pytle vázati; do pytlů dáti, měřiti, sypati (žokovati: vlnu, chmel). Šp. Nosič pytlů = 1. kdo pytle nosí; 2. osel. D. Vrahové otců s hady do koženého pytle zašiti a do vody potopeni bývají. Kom. Ne- styď se, není to v pytli. Us. Chtějí toliko, aby svůj pytel naplnili, do jiného třebať čert naprášil. Reš. Toť se s tím zrovna p. trhá (jest toho mnoho); Obchod s pytli; Ten má moudrosti plný p.; On má důvěry plný p.; Běhání v p-li; Dobrou noc, p. blech na pomoc! Dch. Která poctivá děvečka dá groš bílý do pytlíčka. Sš. P. 740. Na toho už čert p. šije (umře). U Poličky. Je tam tma jako v ranci, v pytli, ani čert by ne- vylezl. U Rychn. Voní jako rasův p. (smrdí). Us. Msk. Povždy u nich více na p-li než v p-li. Šml. Kouká jako 5 krejcarů z p-le. U Rychn. Hsp. Má smích a pláč v jednom pytlíčku (hned se směje, hned pláče). V Po- licku. Kšá. Pán Bůh požehnej pytlíček ko- ženej. U Nách. Dř. Nacpi do režného p-le samé dukáty, neuděláš z něho hedvábný. Hnš. Pytel přítel, kapsa strýc. Sk. Do svého pytle honiti; Nešij pytle hedvábím; Až by se z pytle vyhrozil (vadivý). V. Draho do pytle, draho z pytle (podlé věna obvě- nění); Žebrácký p. nositi. Vz Žebrota. Č. Děravý p. Vz Marnotratný. Jest z téhož pytle. Vz Stejnosť. Č. Svázati je do jednoho pytle (jsou si rovni). Kšá, Pyšní se, že má nový pytel na maso (nový oděv), vz Pyšný. Prázdný p. nestojí; Pytlem praštěný, ude- řený (měchem ud., vz Hloupý). Č. Udeřil osla přes p. (o zámince ku trýznéní hlou- pého trpitele. Dch.). Mnoho domnění do pytle se vsype, ale plný nebude. Domnění (zdání, podezření) mnoho v pytel vchází. Domnění lidských mnoho se vejde v pytel. Víc zmůže s hrsť moci, nežli s plný pytel práva. Lepší hrsť jistoty nežli pytel naděje. Nemůže se sídlo v pytli tajiti. Marnosť a |
bláznovství jako šídlo v pytli zatajiti se
nemůže. Zajíce v pytli (v měchu) koupil. Když prase připovědí, jíti po (= pro) ně hned s pytlem. Jako pytel děravý nenasy- ceni jsou. Obratný jako sochor v pytli. Tancuje jako sochor v pytli. Kšá. Svině pytel najde u mošna lotra. — P., vz Ne- laskavec. — P., pytlík, a, m., člověk hloupý, nečilý, neobratný, ein plumper Sack. Us. Dch. Tys pytlík! Us. Bezedný p. = nena- syta, der Nimmersatt. Us. Kšá. — P., šourek, der Hodensack. Jád. — P., slepé střevo, der Blinddarm. Ms. bib. Pytevna, vz Pitevna.
Pytevnictví, vz Pitevnictví.
Pytevník, vz Pitevník.
Pytevný, vz Pitevný.
Pythagoras, y, m., dle Despota, strřec.
filosof působil ok. r. 540.— 500. př. Kr. Vz o něm v S. N. Pythagorka, y, f., pythagorea. Rostl.
Pythagorův, -ova, -ovo. P. tabulka (mno-
žilka); věta či osličí most (že summa čtverců obou odvěsných či kathed ve přímoúhelném trojúhelníku rovná se čtverci přepony (hy- potenusy); tělesa (pravidelné mnohostěny), trojúhelník (pravoúhelný, jehož strany v po- měru směřitelném k sobě jsou), čísla. Vz S. N. Pythi-a, e,f.,kněžka Apollonova v Delfech,
která prorokovala. — P., dle Gymnasium v pluralu, pythické, pythské n. delfské hry. Vz Pythický. Pythiambické dvouverši, metrum py-
thiambicum secundum, složené z hexametru a iambického senaria. Zk. Ml. II. 200. Pythický, pythský, pythisch. P. hry ko-
návaly se od Reků ke cti boha Apollona na krissaiské rovině blíže města Delf. Vz S. N., Pythia (pl.). Pytho, y, f., starší jméno Delf.
Pythochvácenec, nce, m., vz Python.
Python, a, m. = had na Hoře Parnassu,
jejž Apollo, strážce a vládce věštebnice del- fické, usmrtil. Odtud Apollo sám dostal příjmí Pythona a odtud každý věští duch duchem pythona či duchem pythonovým neb duchem pythickým prozván byl, jakož i ti, kdož budoucí věci předpovídali, пѵѲоІцлхоІ ^ pythochvácenci byli nazváni. Sš. Sk. 194. (Hý.). Pytláctví, n., působení škod na zvěři na
cizím pozemku n. krádež zvěři, der Wild- diebstahl. J. tr. Vz S. N. Pytlačiti, pytlařiti, zvěř krásti, wildern.
— kde: v panské oboře. Sych. Pytlačka, y, f., ručnice pytlákova k rozun-
dání, das Wilddiebengewehr. Šp. — P., py- tlákova žena. Šp. Pytlák, a, m., pytlář, e, m., zloděj zvěři,
der Raub-, Wildschütz, Wilddieb. P. spiso- vatelský, der Plagiator. Šm. —- P., u, m., semeno lněné, které se po pytlích prodává, jinak tunové. — Jg. Pytlanka, y, f. P-ky, psychidae, druh
motýlů. Vz Vakanoš. Frč. 179. Pytlařiti, vz Pytlačiti.
Pytlářka, y, f., vz Pytlačka.
Pytlářský, pytlácký, Raubschützen-.
|
||
|
|||
Předchozí (1267)  Strana:1268  Další (1269) |