1268

prosíš). Baiz. — se = ptáti se. Rkk. — P.,
kupovati, kaufen. — co zač. Pytal vienek za
tolar. Slov. pís. 20. — Vz Ptáti.

Pytel, tle, pytlík, u, pytlíček, čku, m.
Vz Mz. 286. Na Mor. měch, der Sack, Beutel.
P. chmelničný (na chmel, žok), na mouku,
na obilí, mlýnský (prašný, moučný, mly-
nářský). Jsi červená jako mlynářský pytlík
(pytel). Jg. Dáti pytlík k mlýnu; p. připiati,
přitáhnouti; p. na špicování (český, německý).
Vys. P. na peníze (měšec); nacvakovaný,
mastný pytlík; To řeže do pytlíku. Us., D.
Vlastní pytlík má (= bohatý). Kom. P. ko-
žený (koženec), V., na prach, D., Čsk., na
vlasy atd. Us. P. od mouky. Er. P. 286. P.
k cezení, procezovací, der Filtrirsack, Pta.,
k stáčení (laloch), der Füllbeutel, -sack. Suk.
P. v horn. calovka, knechtovice. Šm. Pytlí-
ček v kostele, der Klingelbeutel. Hý. Úvazek,
motouz u pytle; jehla, plátno na p. Šp. P.
obilí, mouky, bramborů, ořechů, peněz, BO.,
práva, naděje. Š. a Ž. S pytel = co se do
pytle vejde. Us. P. na led z papíru perga-
menového. Cn. Pytlem dáti = ze mlýna
upráše ho vyhnati, Ros.; výhosť dáti zvl.
milovníku. Ros., Dh. 127. Jestliže ona jemu
pytlem dá. Ler. Odpověď pytlem vzíti (ne-
, příjemnou odpověď dostati). V. Ten Člověk
je p. dobroty. Us. Pytle vázati; do pytlů
dáti, měřiti, sypati (žokovati: vlnu, chmel).
Šp. Nosič pytlů = 1. kdo pytle nosí; 2. osel.
D. Vrahové otců s hady do koženého pytle
zašiti a do vody potopeni bývají. Kom. Ne-
styď se, není to v pytli. Us. Chtějí toliko,
aby svůj pytel naplnili, do jiného třebať
čert naprášil. Reš. Toť se s tím zrovna p.
trhá (jest toho mnoho); Obchod s pytli;
Ten má moudrosti plný p.; On má důvěry
plný p.; Běhání v p-li; Dobrou noc, p. blech
na pomoc! Dch. Která poctivá děvečka dá
groš bílý do pytlíčka. Sš. P. 740. Na toho
už čert p. šije (umře). U Poličky. Je tam
tma jako v ranci, v pytli, ani čert by ne-
vylezl. U Rychn. Voní jako rasův p. (smrdí).
Us. Msk. Povždy u nich více na p-li než
v p-li. Šml. Kouká jako 5 krejcarů z p-le.
U Rychn. Hsp. Má smích a pláč v jednom
pytlíčku (hned se směje, hned pláče). V Po-
licku. Kšá. Pán Bůh požehnej pytlíček ko-
ženej. U Nách. Dř. Nacpi do režného p-le
samé dukáty, neuděláš z něho hedvábný.
Hnš. Pytel přítel, kapsa strýc. Sk. Do svého
pytle honiti; Nešij pytle hedvábím; Až by
se z pytle vyhrozil (vadivý). V. Draho
do pytle, draho z pytle (podlé věna obvě-
nění); Žebrácký p. nositi. Vz Žebrota. Č.
Děravý p. Vz Marnotratný. Jest z téhož
pytle. Vz Stejnosť. Č. Svázati je do jednoho
pytle (jsou si rovni). Kšá, Pyšní se, že má
nový pytel na maso (nový oděv), vz Pyšný.
Prázdný p. nestojí; Pytlem praštěný, ude-
řený (měchem ud., vz Hloupý). Č. Udeřil
osla přes p. (o zámince ku trýznéní hlou-
pého trpitele. Dch.). Mnoho domnění do
pytle se vsype, ale plný nebude. Domnění
(zdání, podezření) mnoho v pytel vchází.
Domnění lidských mnoho se vejde v pytel.
Víc zmůže s hrsť moci, nežli s plný pytel
práva. Lepší hrsť jistoty nežli pytel naděje.
Nemůže se sídlo v pytli tajiti. Marnosť a

bláznovství jako šídlo v pytli zatajiti se
nemůže. Zajíce v pytli (v měchu) koupil.
Když prase připovědí, jíti po (= pro) ně
hned s pytlem. Jako pytel děravý nenasy-
ceni jsou. Obratný jako sochor v pytli.
Tancuje jako sochor v pytli. Kšá. Svině
pytel najde u mošna lotra. — P., vz Ne-
laskavec. — P., pytlík, a, m., člověk hloupý,
nečilý, neobratný, ein plumper Sack. Us.
Dch. Tys pytlík! Us. Bezedný p. = nena-
syta, der Nimmersatt. Us. Kšá. — P., šourek,
der Hodensack. Jád. — P., slepé střevo, der
Blinddarm. Ms. bib.

Pytevna, vz Pitevna.

Pytevnictví, vz Pitevnictví.

Pytevník, vz Pitevník.

Pytevný, vz Pitevný.

Pythagoras, y, m., dle Despota, strřec.
filosof působil ok. r. 540.— 500. př. Kr. Vz
o něm v S. N.

Pythagorka, y, f., pythagorea. Rostl.

Pythagorův, -ova, -ovo. P. tabulka (mno-
žilka); věta či osličí most (že summa čtverců
obou odvěsných či kathed ve přímoúhelném
trojúhelníku rovná se čtverci přepony (hy-
potenusy); tělesa (pravidelné mnohostěny),
trojúhelník (pravoúhelný, jehož strany v po-
měru směřitelném k sobě jsou), čísla. Vz
S. N.

Pythi-a, e,f.,kněžka Apollonova v Delfech,
která prorokovala. — P., dle Gymnasium
v pluralu, pythické, pythské n. delfské hry.
Vz Pythický.

Pythiambické dvouverši, metrum py-
thiambicum secundum, složené z hexametru
a iambického senaria. Zk. Ml. II. 200.

Pythický, pythský, pythisch. P. hry ko-
návaly se od Reků ke cti boha Apollona na
krissaiské rovině blíže města Delf. Vz S. N.,
Pythia (pl.).

Pytho, y, f., starší jméno Delf.

Pythochvácenec, nce, m., vz Python.

Python, a, m. = had na Hoře Parnassu,
jejž Apollo, strážce a vládce věštebnice del-
fické, usmrtil. Odtud Apollo sám dostal příjmí
Pythona a odtud každý věští duch duchem
pythona či duchem pythonovým neb duchem
pythickým prozván byl, jakož i ti, kdož
budoucí věci předpovídali, пѵѲоІцлхоІ ^
pythochvácenci byli nazváni. Sš. Sk. 194.
(Hý.).

Pytláctví, n., působení škod na zvěři na
cizím pozemku n. krádež zvěři, der Wild-
diebstahl. J. tr. Vz S. N.

Pytlačiti, pytlařiti, zvěř krásti, wildern.
— kde: v panské oboře. Sych.

Pytlačka, y, f., ručnice pytlákova k rozun-
dání, das Wilddiebengewehr. Šp. — P., py-
tlákova žena. Šp.

Pytlák, a, m., pytlář, e, m., zloděj zvěři,
der Raub-, Wildschütz, Wilddieb. P. spiso-
vatelský, der Plagiator. Šm. —- P., u, m.,
semeno lněné, které se po pytlích prodává,
jinak tunové. — Jg.

Pytlanka, y, f. P-ky, psychidae, druh
motýlů. Vz Vakanoš. Frč. 179.

Pytlařiti, vz Pytlačiti.

Pytlářka, y, f., vz Pytlačka.

Pytlářský, pytlácký, Raubschützen-.