8 .

ráda. Dal. 55. Jo neráda takové řeči. Ehr.
30. Jsem tomu od srdce rád. Dch. Kdo nic
nového nevídal, ten i starému rád. Brt. S.
§. 109. — z čeho. Zdá se, žes nerád z pří-
chodu mého. Ib. §. 200. — R., snadno,
leicht. Co se rádo trhá a láme. Velmi rádo
vlastní při cizím hyne. Kámen, kterým se
často s místa hýbe, nerád mechem obrostá.
Kdo příkře přistavuje, rád spátkem padá
(rádo se s ním odvracuje). — Jg. — R.,
obyčejné, gewöhnlich, gern. Kdož se s me-
čem rád obchodí, ten od meče často schodí.
Kde se kouří, tu rád oheň bývá. Jablko
nerádo daleko od jabloně padá. Pro pravdu
se lidé rádi hněvají. Jg. Kdo čeho dosti má,
rád tím plýtvá. Sych. — Komp. a superla-
tiv. Vz nahoře. Slíbil raději toho základu
polepšiti než umenšiti. NB. Tč. Než bych
já ti věnec dala, raděj bych se rúbat dala,
pro věneček zelený z rozmarýnu pletený.
Sš. P. 349. Radějše byste mohli mój súd
trpěti. Bž. 137. Radější já svú čistú česť
chci nésti. Kat. 298. Nežbych Němcu věnec
dala, radši bych ho roztrhala; Já tebe radši
mám než husar koníčka; Radše mně ukažte
inej milej dveře; Holianský pole habe radš
nebelo, habe mý srdečko po něm netóžilo.
Sš. P. 305., 507., 568., 368. I zdaliť chce
pán Buoh oběti a ne radějie, aby se poslú-
chalo hlasu božieho; Klaněli se stvoření
radějše než stvořiteli; Některý raději slúží
ženě než Bohu; Radějše běžíme do pivnice
než do kaplice. Hus. 1. 52., 67., 128. Vem ty
sobě radše kovářovo děvče; Radš falešné
panny nechám; Nežbych sobě vdovce ples-
nivého vzala, radši bych já radši do vody
skočila; Měla si tys raděj věneček nechati.
Sš. P. 95., 181., 197., 798. Svině radějšie
volí lajna. Hus. I. 230. Já jsem rači doma
než na polu (poli). Na Ostrav. Tč. Když
musíš, jakobys nejradší. Prov. Pravíc, že
by radější k smrti, nežli k tomu rozlučení
svolila. Troj. Radši ho vidím, aby byl dál
ode mne. Prov. Než bych byla v ráji, s te-
bou jsem radějši. St. skl. A že by ještě
radše, tomu byl, aby . . . Háj. Co pak mr-
tvých raději hledíš nežli živých? Kom. Ra-
dějše toto učiňte. BO. Radše bych s ním
mluvil. BN. Raději na statku škodu nésti
nežli na cti. V. Kohout na svém smetišti nej-
ráději kokrhá. Prov. Jg. — Vz Radosť.

Řad, u, m., Ř., strsl. redb (ordo), příp.
-b. Mkl. B. 37. Sr. lit. rinditi, anordnen, lett.
rinda, die Reihe, ridu, ordne. Mkl. aL. 41.
Ř., více věcí vedlé sebe v jedné čáře posta-
vených, die Reihe, Ordnung. Postaveni byli
jedním řadem, dvěma, třemi atd. řady. V řadu
jíti. Us. Do ř-du stavěti. D. Děvčata stojí
řadem. Všecky duše řadem jdou, vesele
zpívají. Sš. P. 729., 43. Ty vrbovské dívky
třema řady stály; Třema řady stály a kle-
veta vázaly; Vij věneček třema řady, třema
řady pro krajany. Sš. P. 721., 413., 563.
Řežábi když letí, všichni řadem letí. Na
mne řad přijde, jest. Us. Ř. vojáků. Stáli
v řadu svém. Br. Jděte řadem. Ros. Teď
přichází na tebe řad. Us. Ř. vojenský; vzdá-
lenosť řadův; 1., 2., 3. atd. řad. Vz Povel.
Rf. — R., dlouhá linie, v které požaté obilí
neb posečená tráva leží, der Schwaden, Klo-

ben, Jahn, die Mahd. Jg. Trávu, obilí na
řady sekati. Obilí leží v řadech. D. — Ř.,
řádek (čárka na znamení počtu měr vypi-
tého piva, vína atd. a samo pití na takové
zapsání), die Zeche, das Gelag, Saufgelag.
D. Na jeden ř. píti; zaplatiti ř. Us., Bart.
1. 21. Zaplatiti řad také = zakusiti něčeho,
zažiti. Zaprav řad, hasil jsi s námi. Sych.
V krčmách na řadích seděti. V. Směnka
(svědčící) na něčí řad; na můj vlastní řad
(ordre). Nz., J. tr. — R., hřada, na které
slepice v noci sedávají, die Hühnerstange.
Liška slepice na řadu dáví. Rad. zv. 23.

Řád, u, m., cf. ordo. Ř. = řad, řada,
pořádek, die Reihe, Folge, Ordnung. Řádem
pověděti. Troj. Když na koho řád přijde.
Us. Běž, synečku, podlé řádu, kde ti lidé
k vůli stanou. Sš. P. 218. Svolal třikrát
obec do hromady a čtvrtým řádem sebral
jest lidí snad do desieti. NB. Tč. Druhým
řádem žida k vozu obrátili. NB. Tč. Z řádu
se vyráželi, šafářům odbreptávali. Kom. —
Ř., řad, hřada, vz Řad (na konci). Slepice
s řádu padají. V., Us. u Rychn. Hsp. Slepice
jdou na řád, jdou se řádu. Na Kolínsku.
Kal. — R., kurník. Slepice spějí v řádu;
chyť slepici v řádu; dej ji do řádu; Kuřata
také sedají v řádu; Tchoř vlezl do řádu na
slepice. Na Kolínsku a u G. Jeníkova. Kal.
— R., hlavní oddělení, třída, die Ordnung,
Klasse. Více čeledí činí řád. Rostl., Kk. 65. —
Ř., stav, spolek, povolání, der Stand, Orden,
abgetheilte Gesellschaft. V. Člověk nízkého
řádu, Br.. rovného řádu = stavu. V. Ř. pan-
ský, rytieřsky (zemanský, vládycký), měst-
ský, selský. Vz Vš. 569. Ř. lehký, die un-
adelige Abkunft. Co se lidí sedlských dotýče
a řádu lehkého. 1564. Gl. 221. Ř. kmetský,
Jel., vládycký, Boč., konšelský, V., duchovní
(=stav; 2. řehole), Ros., D., sv. Františka,
Har., jesuitský, Kram., templářský, tuhý;
rytíř, mistr, bratr, společník, znamení, pentle,
řehole řádu. Jg. Strany druhů řádu kněž-
ského vz Kněz. Kapitula, shromáždění, kan-
cléř, kříž, úd, udělení řádu. J. tr. Rád svato-
janský, der Johanniterorden (rytíř řádu svato-
janského). J. tr. Vz více v S. N. Lež jest
knězem sě vyznávati a protivné věci kněž-
skému řádu činiti; Vedúc svój ř. hodně;
A co nám vybojují dobrého biskupové ne-
chavše duchovnieho řádu, to na soli pro-
dáme. Hus. I. 182., 181., 180. Úloha farisej-
ského učitelského řádu. Sš. Sk. 64. Skut-
kové svědčí, kaký kto a kterého řádu jest.
Hus. I. 201. Když člověk urozený ženu chu-
dého řádu pojme, móž její věno dskami
klásti beze všeho povolení královského. Vc.
Strč. d. p. 34. Pýcha nesluší tomu, kdo z níz-
kého řádu na královskou stolici dosedl. V.
Tak toho náš ř. (povolání) žádá; Tak to chce
náš ř.; Každý má býti tak živ, jak tomu jeho
ř. chce. Us. Hý. — R. = rozměření věcí, co
za čím jíti má, die Ordnung, Verfassung,
ordentliche Einrichtung, ordentliche Beschaf
fenheit. Něco v řád uvésti, postaviti; ř. udě-
lati; řádem složený, rozdělený; podlé ř-du;
ř. zachovávající; což nemá řádu, není v řádu,
bez řádu, v žádném řádu, žádným řádem,
ne řádem; ř. vojenský. V. Z řádu a z užitku
stvořenie, móžem poznati stvořitele, dobrosť