220. Protivnú radu sobě vzíti. Alx. Pro
léta (mladá) ještě rady nemíti. Alx. Hněvem
moudré rady překážky berou; Pochlebná
a úlisná slova v radě nebezpečná; Když
jest krátká r., přichází z ní nenabytím váda.
Pr. Synu můj, drž se starých rady, jich po-
slúchaje nedojdeš brzo vady. Pulk. Drž se
dobré rady, nedojdeš brzo vady. Lb. Ale
však najlepšie rada, jiež mój smysl móž za-
chytiti. Kat. 2498., Bylo zle o dobrou radu.
Dch. Svou radou v něčem působiti; něčí
radou n. z něčí rady něco předsevzíti (ne:
«a radu). Er., J. tr. Kdož rád sedí v radě,
ten ostojí v každé svádě. Dal. 17. To je
z míry dobrá rada. T. Bez rady nic nečiň.
a po účinku nepykneš. č., Lb. Za radou něčí
jíti (poslouchati). Us. Ani do rady, ani do
vady. Vz Hloupý. Č. Chytrá r. ne vždycky
svůj průchod má; Zlá r. vlastního pána
bije; V které obci není dobré rady, tam ve
všem panují velké vady. Rb. Vz Kvapnosť.
Zlá rada rádci nejhorší. V., Lb. Po radě
páni moudřejší. Lb. Vz Rozvážnosť. — R.,
porádnosť, schopnosť raditi, die Weisheit,
Klugheit. Při starých lidech nachází se rada
jako při mladých síla, V. Muž plný rady.
Sych. — R., co v radě nalezeno, uzavřeno,
der Rath, Entschluss, Anschlag, Plan. Radu
proti někomu skládati. Br. Radu změniti,
na jinou radu přijíti, nastoupiti. V. Stálý
úmysl n. rada, V. Radu vykonati, trestati,
zamítati, kaziti. Br. Radu někomu těmito
slovy vynésti. Jel. Rady pronesení (zrada).
V. Radu zjinačiti. V. — R. v theologii, též
r. evangelická = raděné dobro t. j. takový
skutek dobrý, jehož Bůh nepřikazuje, nébrž
toliko odporoučí, jehož nepředpisuje, nýbrž
jediné radí, der evangelische Rath, consilium
perfectionis aneb též prostě consilium. MP.
19. Tři jsou rady evangelické totiž: 1. do-
brovolná chudoba, 2. ustavičná čistota (či
bezženství pro Krista volené) a 3. dokonalá
poslušnost pod správcem duchovním. Jsouc-
nost rad; námitky proti jsoucnosti rad; vy-
konání rad; nauka, pravda o radách; roze-
znávání mezi povinností a radou; rozdíl
mezi příkazem a radou. Rada nevyslovuje
nutnou podmínku k dosažení blaženosti na
prosto; Kdo nevykoná rady, nehřeší; K čemu
rada vybízí, je lepší; Věcně je tuto rozdíl
mezi příkazem a radou světle vysloven;
Kristus tuto uděluje rady; Kde však o radu
jde, tu; Za vykonání rad neslibuje života
věčného, nýbrž připovídá poklad v nebi;
O pannách radu dávám; Katolické tedy ro-
zeznávání mezi povinností a radou zakládá
se na dostatečných důvodech biblických;
Vždy činila církev rozdíl mezi povinností
a radou; Bíledně to bije do oči při těch
evangelických radách; Skutečně (fakticky)
vyznává církev jsoucnosť rad učením o sli-
bech ; Námitky proti jsoucnosti rad učiněné
pochodí z nepravých podmínek (suppositio)
a z nedorozumění; A proto nauka o radách
tomuto zákonu lásky neodporuje; Pak by
ovšem žádných rad nestávalo. MP. 19—23.
Ale samého majetku odčísti se nepadá v obor
povinnosti obecné, nébrž činí radu evange-
lickou; R. nevztahuje se k účelu, nébrž ku
prostředkům; Rady prohlídají k cestám.

jakými člověk snáze, kratčeji a jistěji cíle
svého dosáhá; Tři jsou podlé toho rady
evangelické, jak i život světský zvláště
třemi povozován bývá vášněmi; Jsou po-
vahy lidské, které stíží jinak leč prostřed-
kem evangelických rad spasení své opatřiti
mohou; Ve slovích Páně také jiná r. evan-
gelická se nalézá. Sš. Mt. 265. — R., přátel-
ské, důvěrné poučení jako prostředek k ně-
čemu, der Rath, Einschlag, die Meinung. V.
Já vím radu. Nevěděli si rady ani pomoci.
Proch. Kdež jest dobrá rada, tuť bývá i pro-
spěch. Flav. Rada od smrada (špatná). To
je rada od starého smrada. Us. Hý. Vyšla
rada od smrada (od nezkušeného). Us. Sml.
Dobré rady nezraď; z něčeho radu vzíti;
na něčí radu dáti; rady neposlušný. Us.
Dch. Nevěsty, ej jakou radu dáte? P. sl. 16.
Ach mamičko, dajte vy mi radu, probil sem
já zemanovi hlavu. Sš. P. 794. Pan král
jde k babě na radu; Jen ty mi dobrou
radu dej. Er. P. 481. Tou bych vám byl
radou, abyste . . . Kos. 01. I. 226. Za radu
někoho žádati. Arch. I. 83. Radu někomu
v něčem dáti. Kat. 468. Něčí rady stříci.
Alx. Tvé rady nechci zavrci. To není jeho
kázáním ani radú. Půh. II. 222. Od myslí
nepravých nečekej rad zdravých. Pk. Ne-
vybírej, nepřebírej, tu ti dávám radu. Sš.
P. 297. Z tvé rady. V. Radu komu dáti,
vnuknouti; rady uděliti, radou pomoci; rady
ptáti, hledati, žádati, za radu prositi; rady
něčí následovati, poslouchati; radou něčí se
říditi, spravovati; po radě cizí choditi, po-
stupovati; radou cizí vedenu býti; něčí radě
povoliti; jinou radu míti, rady snášeti; ne-
věděti, jaké sobě rady dáti. V. Radou při-
spěti. D. Radou a skutkem. Zlob. Radu
bráti; o radu se ptáti. D. Něčí rady upo-
slechnouti. Flav., Vrat. Na něčí radu dáti;
Nevoní mu ta rada. Sych. V radě poblouditi.
V. Rady od někoho žádati. Háj. Někoho za
radu žádati; tázati se o radu. D. Tázal se
znalců o radu; Zde není jiné rady než ustou-
piti. Ml. Jsi-li mladý, užívej rady. Prov.
Komu není rady, tomu není pomoci. Us. R.
zlá, vz Rb. 271. — R. = osoby radu sklá-
dající, též shromáždění jich, die Rathsver-
sammlung, der Rath, Stadtrath atd. Domácí,
říšská r. Dch. Raditi se o něco v rozdílných
odborech rady (v rozdílných senatech, in
abgesonderten Senaten etwas berathen). J. tr.
Cizozemcóv v radu nevnaď; Múdrý král má
múdré mieti v svej radě; Po radě pána po-
znati ; Nevěrného z rady pudil. Smil v. 487.,
477., 479., 468. V tajné radě s někým seděti.
Kat. 2920. Na radě s někým seděti; V radu
poče Němce jímati; Zeměné na Křivoklát
sě tajně snidú a tu v tajnú radu vnidú; Pak
múdřejším hrad poručí a v radě je vsdy
seděti uči řkúc: Ktožť rád sedí v radě, ten
ostojí v každej, svádě. Dal. 49., 168., 109.,
124., 17. Kteří jsú v ty časy v radě byli.
NB. Tč. Tu králova rada vyřkla, aby mi
vše stúpil; Toho mám svědomie královu
radu. Půh. II. 614., f)78. Než jestliže syn
který na otci dílu požádá, otec s radú přá-
telskú má mu díl dáti. Tov. 83. Věc v plné
radě uvážená. V. Uznání rady. Kom. Stará,
nová r. Radu osaditi, shromážditi, do rady