už umělosti, zručnosti potřebí. Značí tedy
řemeslo a) zručnosť n. umělosť, kterou se
něco dělá, koná, hotoví, vyrábí (robí), strojí,
přenes. provozuje (na př. provozovati hudbu
= dělati hudbu, muziku us.): srv. kúzlo.
ß) Nástroj, jímž se něco dělá, koná, provo-
zuje, y) Nomen agentis. Dle toho řadí se
významy, jež má do sebe řemeslo s odvo-
zeninami, takto:a) slovan. remeslo, ars, pro-
fessio (Handwerk), čemuž přiměřeně čes. ře-
meslný značí „umělý" («/.</->jtfroc); mimo to
má čes. řemeslo ještě významy: lesť, úskok
(co do přechodu významu v špatný smysl
srv. pletichy, skutek, kúzlo); stslov. reme-
stvo, rembstvo, jež se pouze příponou liší
od remeslo, značí: ars ?éx^v>l, pyzwvih ém-
oti'jft}], scientia, professio, inixr^tviia (řemeslo,
zaměstnání, Handwerk); rus. remestvo, rem-
■stvo v špatném smyslu: malitia, invidia (srv.
čes řemeslo); malorus. remstvovaty: irasci.
ß) Čes. řemeslo: nástroj, na př. zednické,
ševcovské atd. řemeslo, Us. na Příbramště,
Mirov., Rožm.; Jg. uvádí řemeslo jako nástroj
mučicí, hudební; v tomto zajisté významě
užito slova toho v Kat. 1173., kdež „řemesly"
neznačí, jak Erben soudí, umění, nýbrž ná-
stroj hudební, čemuž sousední výrazy zcela
nasvědčují, y) Čes. řemeslo: umělec, artifex,
řemeslník (Handwerker), zvláště se tím rozumí
sladovnický chasník pocestný (wandernder
Brauergesell), při čemž se slova toho užívá
i v rodě středním i mužském (aspoň v Plz.):
dnes tu bylo nějaké (byl nějaký) řemeslo.
— Za úplností podotýkám ještě, že obje-
vující se jednou (v pozdní památce) re-
mezbstvo je chybně psáno místo remestvo,
při čemž bez pochyby měla vliv subst. na
-bstvo: božbstvo, rodbstvo (i rozbstvo) a pod.
V rušt. pak nalezá se ještě dialekticky ru-
komeslo, rukomeslennik/b, což zase vzalo si
původ v národní etymologii, která prvou
částí chtěla srozumitelně vyjádřiti pojem,
jaký se klade do výrazu řemeslo, totiž umělý
výkon ruční, což ostatně i něm. Handwerk
zřetelně vyznačuje. Prk. Př. 22. — R. = umění
ruční, das Handwerk, Gewerbe, die Kunst. V.,
Kat. 1173. — Ř., každý výkon, od jedno-
tlivce zvláště pěstovaný, při němž ze surovin
zvířecích, rostlinných nebo nerostných aneb
z látek již přippripavených hlavně mechanic-
kým zděláváním věci často potřebované se
zhotovují. S. N. R. hrnčířské, kovářské,
soukenické. Ros., pracovité, V., šatné (Klei-
derhandwerk), kující a těžící, Kom., vsa-
zené (s nemovitostí nějakou spojené), J. tr.,
rybářské. NB. Té. Člověk stává se učední-
kem, dostává za vyučenou, stává se chas-
níkem (mládencem kupeckým atd.), chodí do
světa na zkušenou, zařizuje si ř. nebo obchod
a jest mistrem (průmyslníkem, kupcem atd.).
Pt. Ř. neb živnosť osobní, das Personal-
gewerbe. J. tr. Ř. těžiti n. prováděti. Ms.
1684. Ř. dělati, ř-slem se živiti, mistr svého
ř-sla; byli řemesla toho, kteříž stany dělali.
V. A bylo ř. jejich stany dělati. Kom. Dáti
se na ř. Us. Dali jsme chlapce na řemeslo.
Sych. Ř-slu se vyučiti. D. Ř-slu svému roz-
uměti. Sych. Obyčej činí dobré ř. Dal. R.
vésti = provozovati. Nz., J. tr. Soud nad
ř-ly; zákon o řemeslech; uvázati se v ř.;

poměr, řízení, ztráta, znalec, stav ř-sla; úrok
z ř-sla. J. tr. R-slu se naučiti. Šp. Se ř-sla
sběhnouti. Němc. Pověsiti ř. na hřebíček
(pustiti je), Dř., na hambalky. Us. Hý. Dě-
lati něco jako z řemesla (jen aby odbyl, s ne-
chutí). Us. Hý. Mój brat je remeslom krejčí.
Slov. Ht. Ř. se přetrhlo (nejde). Mt. S. Te-
saři ř-sla čistého. Sš. P. 548. Vzal si učení
ř-slem a přivedl to na doktora (vzal si to
do hlavy). V Kunv. Msk. Zapověděné ř.
někomu složiti (einstellen); ř. je mistry pře-
plněno, ř. hyne. Šp. Ř. zlaté dno (vz Praco-
vitosť). Č. Ř. zlatý srp. Mt. S. Ř. pán, tutě
vždy živý peníz; Všeliké ř. svou psotu
nese; Když neumíš řemesla, musíš dělat
povřísla; Z mnoha řemesel nejjistší že-
brota; Kdo nejvíc řemesel umí, nejspíše ve
psí bývá. Č. Namlouvá si ho, jen aby ř. ne-
stálo (nemajíc na ten čas lepšího). Vz Zhý-
ralý. Č. Ř. tebe nikdy neostane. Devatero
řemeslo, desátá žebrota. Us. Devět řemesel
desátá bída. Kld. Deváté ř. desátá nouze.
Us. v Bělohr. Bf. Devateré řemeslo, desaterá
nouze. V Kunv. Msk. Mnoho řemesel holá
žebrota. Dch. Pes dvojích vrat mívá hlad
(o dvojím ř-sle). Č., Pk. Sedmnácte řemesel
osmnácté neštěstí. Řeš. Mnoho řemesel uměti
jest nuzníkem býti. Reš. Všeliké ř. nese
svou bídu a psotu ve všelikém životu. Lom.
Kdo ř. umí, uteče se k němu jako k otci
amatéři; Všecko ř. svou poctu nese; Mnoho
řemesel, málo chleba. Vz Práce. Lb. Ŕ. je
matka. Zb. Lehko dělat ř., když je čím
(liboval si ten, co tu kozu nebozezem dřel
= stahoval. Posmívají se, když někdo chce
něco dělati, nemaje k tomu nástroje). V Že-
livsku. Sř. Moucha mu spadla do ř-sla =
zprotivilo se mu pracovati. Us. u Hradiště.
Tč. Dějepis řemesla v Čechách vz: S. N.
II. 315., Tk. II. 370. — Ř., umění, die
Kunst. Pro která ř-sla jsi králi mil, pro
myslivosť-li čili pro lov. Jel. — Ctib. Krev
ižádným řemeslem setřieti nemožena. Výb.
I. 320 Takýms řemeslem skropí se měď,
aby sě rozmnožila. Hus. I. 78. Kde jest
vašich čaruov řemeslo? Pass. 81G. — Ř., dílo,
das Werk. Dokonanie ř-sla (operis). BO.
íl. pro pana Příhodu dělati. D. — Řemesla
= řemeslníci, pořádky, die Innungen, Zünfte.
Všecka ř-sla stála v odění. Martim. — Ř.,
tovaryš sladovnický bez práce po pivovárech
chodící, der wandernde Brauergesell, Harn-
prich; u mlynářův: krajánek. Šp. — R.,
chytrost, lest, umění, úskok, die List, Kunst.
Sebrav všecky rady a ř-sla své zlobivosti.
Trip. Ř. někomu překaziti, přetrhnouti. Us.
Dch. — Ř., nástroj, das Instrument, Werk-
zeug. Varhany a rozličná (jiná) ř-sla. Pass.
1004. Když uzřel přehrozná řemesla, ano
připravují jej mučiti. Leg. Všecko pozůstalé
ř. kus po kusu spočítati. 1598. Tento krásně,
onen kráše hlasiec ř-sly čistými, i hudbami
rozličnými vznějíce, podlé jeho chtěnie. Kat.
1173. Vz nahoře.

Řemeslovati, ein Handwerk treiben, Us.
Sm.

Řemeslovitý, handwerksmässig.
Řemesloznalství, n.. nauka o řemeslech,
Technologie. Krok.