Předchozí (86)  Strana:87  Další (88) |
|
|||
87
|
|||
|
|||
Rohounství, n., stav rohouna, die Hahrei-
schaft. Vz Rohoun, Rohonoš. Rohov, a, m., ves v kníž. krnovském. Vz
S. N. — R., ves u Sedlce. Robovací, vroubovací, štěpovati, Pfropf-.
R. nůž. D. Rohování, n., das Pfropfen. V.
Rohovatěti, ěl, ění, rohovatívati, rohy
dostávati, rohatěti, Hörner bekommen. — R., rohovatým se stávati, hornicht werden. Jg. Rohovati — štěpovati, pfropfen. — co
kam: roub na pláň r. V., Mkl B. 485. — se. práti se. Us. Dšk. Rohovatosť, i, f., die hornichte Beschaf-
fenheit. Ros. Rohovatý, rohovitý, co mnoho rohů má,
gehörnt. Ros. — Jest jakýs r. (lakomý). C. — R., mající jakost, barvu, způsob atd. rohu, hornartig, hornicht, Horn-. Rohovatá plénka oční, cornea, die Hornhaut im Auge (vz Ro- hovka), hmota. Rohové, ého, n., das llorngeld. Prodá-li
se kráva, dostává děvečka rohové, za tele dostává chvostné n. chvostové a pastýř do- stává vždy bičové. Mor. Tě. Vz Ocasné. Rohovec, vce, m., vz Křemen, der Horn-
stein. Schd. II. 33., Bř. N. 184. R. stříbrný, kerargyrit. Bř. N. 191. Rohovina, y, f., látka zvířecí bez nervů
a cév, která buď povrch buď dutiny mnohých ústrojů vykládá. Z r-ny skládá se pokožka a její výtvory: vlasy, vlna, chlupy, nehty, pazoury, kopyta, šupiny atd., die Hornsub- stanz. Vz 8. N. Rohovitěti, ěl. ění, hornicht werden. Šn.
Rohovitka, y, f., gorgonia, polyp láčkovec.
R. bradavičnatá, gorgonia verrucosa, r. vě- jířová, g. flabellum. Frč. 32. Rohovitý, vz Rohovatý.
Rohovka, y, f., der Reifrock. Rk. — R,,
cornea, die Hornhaut (im Auge). Vz Roho- vatý, S. N. — R., ves u N. Cerekvc. Rohovník, a, m., der Hornarbeiter. — R.,
u, m., der Beschlag an den Fensterecken. Dch. — R., der Hornbaum, das Johannis- brot, chléb svatojanský, ceratonia siliqua. Č1. 34. — R., hřebík do rohu. — R., malá plotna v rohu v k'amnech umístěná. Dej to na r. V Krkonš. Hk. Rohovos, a, m., pamphilius silvatieus, die
Langhornblattwespe. Šm. Rohový, z rohu, Horu-, hörnern. Štít jeho
rohový. Háj. R. červ, blána (kožka, máz- drice) v oku, Us., trouba. BO. R. žíla = tvrdý, necitelný. Bern. R. lístek (das Horn- blatt), olovo, částky, llorngebilde, tkanina, kovy, stříbro, kremenec, látka, Hornsubstanz. Nz. — R. — krajní, Eck-. R. ulice. Bern. R. dům, lépe: nárožní. Jir. Rohozany, dle Dolany, nem. Rosen, ves
v Prusku u Opavy. Vz S. N. Rohozdec, dce, m., ves u Tišňovic na
Mor. PL. Rohozec, zce, m., hrad a ves u Turnova.
Vz S. N., Tk. I. 436. — R., ves u Čáslavi. PL. Rohozí, n., v lodn., das Mattwerk. Šm.
Rohoznice, Rohosnitz, ves u Miletína. PL.
Rohož, e n. i, (zastr. rohoz), rohože, e,
rohožka, y, f. Jg. R., strsl. rogozь (papy- |
rus, tapes), nslov. rogoz, carex, Jit. ragažé,
die Bi nsendecke. Mkl. aL. 69. — R., ša- chorka, šachorina, paladrán, rokos, rákosí, sítí, šochor, die Binse. — R., na Mor. ro- hožka, pletivo z rohože a také ze slámy, ze šlaků, z lýka atd. Die Matte, Flechte, Bin- sendecke, Schilfmatte, Rohrdecke. V. R. vi- sutá, ke dveřím k utírání obuvi. Us. Dch. Vz S. N. Kdež se nedostává lůže, r. nebo po- slamka se prostírá. Kom. Z rákosí rohože dělati. Kom. R. slaměná. D. Na rohožich léhati. Háj. R-že komu pod nohama vytr- hnouti. Č.'M. 513. Vz S. N.- Rohože plésti (řeč nespořádanou činiti). Bart. 26. Vz Tla- chal. Č. Rohožář, e, m. (slov.) = rohožník. Ms.
Ždk. Rohožilec, lce, m. R-lci, ceratophyta,
býložilci. Krok. Rohožná, Rohozná, é, ť., ves v Policku.
Vz S. N. — R., ves u Dolní Cerekve, u Na- savrch, u Strakonic, u Janovic, v Klatovsku. PL. Rohožník, a, rohožář, e, m., der Mat-
tenflechter, Verkäufer von Binsendecken. Tk. Rohožno, a, n. — Rohožná u Janovic. PL.
Rohožov, a, m , ves u Milevska.
Rohožový, Binsen , Flechten-. R šáchor.
Rohule, e, f., veliká kráva. Nedávají r-le-
ale mnohule. C. M. 42(3. Rohůvka — rohovka.
Rohy, dle Dolany, Horn, mě. v Kremž-
sku, Vz S. N., Tk. III. 36. - R,, ves u Vel. Meziříčí na Mor. PL. Rohynice = Rohenice.
1. Roch, a, m, rejnok, raia, der Roche,
mořská ryba. L. 2. Roch, u, m. — hroch, der Roche im
Schachspiele, zastr. Rozk. 3. Roch, a, m., jm. svatého, Rochus. Svatý
Rochu, dej rozumu trochu. Kld. 4 Róch, slovce zvukodobné. Ale já skok
s pecí, chýt palicu a róch chlapa za tylo. Na Mor. Brt. Vz Kochati. Rócha — roucha. Vem si tam tu róchu,
dej ušit košulku. Sš. P. 161. Rochadlo, a, n. = ruchadlo. U Klat. Dšk.
Rochati — praskati. — čím: bičem. Na
Mor. Brt., Sš. P. 455 — kým oč. Róchł sebú o zem (udeřil). Ib. Vz Hrochati. Rocheta, rochetka, y, f., z lat. rochetum,
kněžské plátěné roucho až po kolena, košili podobné. Vz S. N. Rochle — rokle.
Rochlice, něm. Röchlitz, ves v Liberecku.
Vz S N., Tk. IV. 265. Rochlitz, vz Rokytnice. Rochlov, a, m., ves u Ulic, u Stříbra.
S. N. 1. Rochot, u, m., země zmrzlá, rochotná,
gefrorener Boden. Na Slov. 2. Rochot, u, m., hrochot, chropot, chra-
pot, chrčení, das Röcheln. Vyhnul, aby nijak r-tem či chropotem raněného zaměstnáván nebyl. Sš. L. 108. Milá plemenico, povíš nám něco, přinesl sem dívku k tvojemu chlívku, kolik dáš rochotů, za tolik se vdá roků. Sš. P. 734. Rochoť, i, í., die Rauheit des Weges,
Šm. |
||
|
|||
Předchozí (86)  Strana:87  Další (88) |