Rok.

a při jeho vésti; Rokem prodleti (termín j
prodloužiti). V. Aby kupec dráže dal na r.,
než by dal za hotové. Št. R. pronedbati,
promlčeti. D. Roky opravovati (odklady
bráti). Vš. K rokům státi (k určitému dni
na soudě státi). Jg. V čas oplacení protahuje
roku. Br. Vzal si r. do dvou neděl. Ros.
R. pod rok (auf Jahresfrist) půjčiti. Arch.
nách. 1533. (Hrš.). Kterýmž byli r. k vypro-
dání statků do sv. Havla jmenovali. Bart.

209. 36. Položil jim r. k vytažení. Bart. 227.
34. Přidávali jim roku do hromnic. Bart.

210. 23. K roku prase chovati (které se pří-
štího roku zabíjí). Mor. Brt. Prvý r. položiti
na dvě neděle; Komorník, dada r. stranám
na dědinu najméně dvě neděle napřed před
tím odhádáním, vjede na dědinu; R. jalový,
eine Tagfaht, wobei die Klage nicht zur Ver-
handlung gelangt. O. z D. Kněz Hanuš mieni
sám na roce býti v L ... Ps. o záští. O to
mnoho rokóv bylo mezi nimi. 1b. Pakliby
kdo neupomínal a propustil 3 léta a 18 ne-
dělí od plnění roku. Vl. zř. 384. Jej pohonil
v tom městě trhem k tomu roku. Kn. rož.
21. Dadouce jedni druhým rok napřed vě-
děti a po tom roce vypovědělém pořád
zběhlém a vyšlém máme kupitelům našim
summu 5000 zl. zase dáti. Tov. 160. Aby
v určený r. před ním se ukázali v súdě.
CJB. 377. Žádný konšel nemá na rociech
(bei der Tagsatzung) ubrmanem býti; Tehdy
má jemu býti dán rok do třetího dne. Sob.
25., 95 Jestliže kdo dluh zapisuje výše nad
100 kop grošů českých, bude-li rozdílně na
roky placení, tehdy kolik osob kvituje, od
každé osoby kvitování po 4 groších českých.
Zř. F. I. Z. XXXIII. Vz více v Gl. 297. až
300. Býti (= státi) někomu dobře na roku.
U Olom. Sd. Kdy měl r. o smlúvu býti k žá-
dosti králově opět sem ustúpiti. Hus. II. 179.
Když toho r. složený přišel; Já jsem r. po-
ložil určený; Položili jsme mu rok, a on před
tím rokem přece odjel; Oni jsou roku žádali
i dán jim r. až do téhodne; Jemu r. k stání
položen jest i nestál; Strana druhá také ne-
stojí, jakož r. položen; Před sv. Margaretú
rok minul; Když ten r. středopostní přišel;
Tehdy jest obžalovaný na ten rok stá! ku
právu a žalobník nestál až do třetice; Pro-
sili jsú Jana, aby jim r. dal polovici do ve-
liké noci a druhú polovici do hradišťského
jarmarku; Oběma stranám byl r. položen
zavitý a konečný. NB. Tč.R. mu dali, aby
sě jim v neděli dostavil na Prachaticích.
Prvý r. na dvě neděle položiti. O. z D. R.
ku přísaze položiti. Stranám r. k jistému
dni položiti (k jistému dni je sročiti). J. tr.
Na roce státi; R. boji vzíti. Dal. 85., 104.
Opět mají r. od sv. Jakuba ve čtyřech ne-
dělích; Od laetare svolili sobě r. do té so-
boty bez obú práva pohoršení; Jak jsme
na rocích bývali; Jíra stál na roce se svými
svědky; Nedočkav roku pohnal mne; Upro-
sení jsú Maršíkovi roci nemocní; Těch peněz
na jmenovaný rok mi neplnil; Druhých sto
slíbil dáti na též roky, jakož list svědčí;
Stál na roce svú nemoc vyvozuje; Pakli
roků prositi nebude, mají naň přísud dáti;
Na roce stál uloženém podlé panského ná-
lezu. Půh. I. 211., 296., 310., 361., II. 145.,

289., 361, 461., 486., 492. Všichni přijidú
na rok smluvený (tempore statuto). BO. Složil
jim r. jiný k hodu. Star. let Stranám r. na
zejtří položil. R. zmeškati, Pr. kut., pro-
meškati. D. Položiti stranám rok k jistému
dni. J. tr. Do dne a do roka. Rok a den
počítá se plný rok a šest neděl. Pr., Rb. 271.
Do jednoho roku, šesti neděl a tří dnů, lépe:
do roka, do šesti neděl a tří dnů. Bs. O to
mnoho roků bylo mezi nimi. O. z D. R. dáti;
tehdy má jemu býti dán rok do třetího dne.
Na roce býti (bei einer Tagfahrt sein). Vz
Vš. 569. — R., čas oběhu země okolo slunce,
365 dní, 5 hodin, 48 minut, 47.5 sekund, S.
N., t. j. r. přirozený, slunečný, tropický, das
Jahr. V pl. užíváme více slova léta než roky.
Vz tento článek ku konci (na Slov.). Jak
staří r. dělili ? vz Léto. R. přestupný (das
Schaltjahr), obecný (který není přestupný),
měsíčný (das Monatsjahr, má 12 měsíců n.
354 dní, 8 hodin, 48³⁶/₆₀ minut, v přestupném
roce 383 dníi, 21 hodin, 32³⁹/₆₀minut). R. vo-
jenský od 1. listopadu do posledního října;
školní, křesťanský (od 1. ledna), loňský, pro-
šlý, předešlý, minulý; letošní, běžící, tento
rok; budoucí, příští, Us., nepravidelný (anoma-
lijní), gregoriův, Juliův, siderický (hvězdní,
pravý), tropický (návratný, vratný), sfoletni
n. saekularní, nový, Nz., normalní (za pra-
vidlo přijatý), církevní. Šp. Vz Léto. Tohoto
roku, v tomto roce = letos. V. R. od roka,
Ben. V., rok po roku; z rok do roka, Br.,
r. do roka, Zlob., od roku do roka. Ben. V.
Co rok = každoročně. Kom. Z rok do roka
se zhoršujete. Sych. Registra rok od roku
pilně skládati. V. Slibujeme úroku 30 zl. do
roka vydávati a platiti. Tov. 131. On má
galaneček jak do roka neděl. Sš. P. 352.
Posvátný r., das Halljahr. Dch. Šťastný a ve-
selý nový rok (přání). Dch. Pres r. bohdá.
Dnes jest nový r. O novém roce začnu. D.
Roku tisícího osmistého dvacátého pátého
jsem se narodil. Každého roku nová lékař
ství se vymýšlejí. V. Na počátku roku. Br.
Do roka mnoho platů míti. Har. Na nový
rok o slepičí krok, na tři krále o hodinu
(o krok, o skok) dále, na Hromnice o Hodinu
více (dne přibývá). Us. Není toho kostelíka,
aby v něm jednou do roka posvícení nebylo.
Nespraví ten nic do roka, kdo nezavře na čas
oka. Reš. Není Řím ani Praha jednoho roku
vystavěna. Prov. Jg. Kdo se na nový rok
v hlavě škrábe, bude míti po celý rok mnoho
starostí. Na Mor. Kvete-li na podzim trn,
hrušeň nebo jabloň, obyčejně následuje ne-
úrodný a drahý rok. Mor. Kld. Nový roku
vítej ! v lednu sněhy skytej, v únoru se mrač,
v březnu prš, v dubnu straš, v máji často
plač. Bůh ti požehnej! Moravan (kalend.)
1875. Vz Hospodářský. Více v S. N. — R.,
počatý ode dne, ve kterém se něco stalo (ne
zrovna od 1. ledna), das Jahr. R. zármutku,
nájemní. D. R. tomu již; před rokem; rok
pominu! n. minul; do 7. roku; není roku
starší (letošní). V. Jest mu rok. Jest tomu
rok. Us. Na r., za r , v roce. D. Na r. peněz
mu půjčil. Sych. Když se r. s rokem sejde,
ničeho nepřichráníme. Sych. Celý boží r. to
trvá. Us. To už po celý r. trvá. Us. Kolik
roků (let) zde přebýváte? V Rok od roku; R.