Předchozí (113)  Strana:114  Další (115) |
|
|||
114
|
|||
|
|||
Rozčástiti, il, ěn, ění, rozděliti, theilen.
— co v co. Když ještě knihy svaté v od-
díly, kapitoly rozčástěny nebyly. Sš. I.113. (Hý.). Rozčástovati, vz Rozčástečniti. Měst.
bož. — co jak: na kousky. Us. Rozčastovati, zu bewirthen anfangen.
Rozčečeřiti, il, en, ení, rozježiti, struppig
machen. — se, struppig werden. Ros. Rozčechrati, rozčechrávati, zer-, aufloc-
kern. — co: vlnu. Ros. — co komu čím: vlasy hřebenem. Rozčechranka, y, í'.,rozčechraná věc n. př.
vlna, der Barth, die Fliethe. Techn. III. 268. Rozčelediti se, il, éní = rozmnožiti se,
sich vermehren. Na Slov. Včely se rozčele- dily. Rozčemřívá se = rozednívá se, es tagt,
dämmert. Us. u Bolesl. Rozčepiti, il, en, ení = čepeni s hlavy
sundati, odčepiti. enthauben. Ros. — R., zastr. = rozštěpiti. Jg., Jir. Rozčepýřiti, rozčepýřovati roztáhnouti,
ausspreitzen; zježiti, lockern, struppig ma- chen. — co: ruce, nohy, křídla, Reš., vlasy, chlupy, peří, tlustý knot. Dch. — se. Kohout, páv se rozčepýřil. Us. R. se jako kohout, krocan (rozdurditi se). Us. Kf. — se na koho = rozhněvati se, zornig werden. Us. Rozčeřiti, il, en, ení; rozčeřovati, auf-
kräuseln. - co. Vítr moře rozčeril. Rozčertiti, il, ěn, ění = rozzlobiti, teufels- wild machen, grimmig machen. — koho. Rk. — čím: neústupností, zlým slovem. — se na koho. Mus. Rozčesák, u, m., rozparák, hřeben k roz-
česávání, weiter Kamm. Us. u Petrovic a jinde. Sá., Dch. Rozčesený; -en, a, o, aufgesperrt. Vz
Rozčesnouti. Vidím draka proti sobě s r-ným hrdlem k sežrání. Ms. (Jg.). Rozčeslosť, i, f., das Gespaltensein, die
»Spalte. Jg. Rozčeslý, rozčesnutý, roztržený, rozdě-
lený, gespalten. R. strom, Us., vrchu roz- česlá tlama. Č. Rozčesnouti, snul a sl, ut, utí; rozčesati,
rozčísati, rozčesávati, rozčesovati, rozčesnouti = rozdvojiti, rozštěpiti, roztrhnouti, zer- spalten, aufreissen, zersprengen, spalten; hře- benem rozdělovati, kämmen, schlichten. Jg. — co: strom (rozštípnouti ve dvé vstou-
pením opačným směrem na haluze). Mor. Brt. Hrom rozčesl strom. Sd. — co, se na koho, na co jak. Vlk hrdlo na ovci rozčesne (otevře). Us., Cyr. Něco na dvé rozčesnouti. Žalansk. Potok na dvě strany se rozčesl. Svět. — se (kde). Kráva rozčesla se na ledě (roztrhla se). Ros. Us. na Poličku. Kšá. Vůl sa rozčesl (vymknul si nohu v hor- ním kloubě). Na mor. Zlínsku. Brt. Kráva pod býkem se rozčísla (převalila). U Rychn. — co čím: vlasy hřebenem, Kom., r. len,
konopí. Us. — co kde. R-sala vlase po svém zlatém páse. Sš. P. 444. — R., rozsouditi, entscheiden. Na Mor. Tr. Počkej jen, až přijde N., ten tě rozčeše. Us. Hý. — se jak proč. Mozek bolestí div se mi ve dví neroz- čísne. Us. u Rychn. — co proti komu. Rozčesli sú proti mně čelisti své. BO. |
Rozčesnutý; -ut, a, o = rozpoltený, roz-
tržený. Vz Rozčesnouti. Sd. Rozčet, ečtu, m., die Aufzählung. R. čili
rozpis (vypočítání) všech vesnic. Mus.' — R., der Anschlag. R. jednoduchý, prostý, složený, složitý; kniha rozečtův. Nz. R. zboží, die Waarenkalkulation, Skř., nákladů, der Kostenanschlag. J. tr. Rozčetný, číselný, zählig. Krok.
Rozčichati = čichy rozeznati, okoušeti,
von allen Seiten beriechen. Št. N. 253. Když r-cháme, co v tom chuti. Št. — kde co. Tomuť jest byl chuten páteř, tenť jest v něm r-chal každé slovo, čím které vonie. Št. Rozčilenosť, i, f., die Aufgeregtheit. Us.
Rozčilený; rozčilen, a, o; ne: rozčílený,
aufgeregt. Rozčiliti (ne: rozčíliti), il, en, ení, od
čilý == pohnouti, cit vzbuditi, rühren, auf- regen. — koho, se čím. Rozčilil se ne- štěstím bližného. Mus. Rozčin, u, m., rozčina, y, f., těsto, der
Sauerteig, pol. L. — R., kvas, das Gähr- mittel. L. — R., rozčinění, die Auflösung. Techn. I. 225. — Vz Rozčínati. Rozčínati — nadělávati na chléb, Teig
zu Brod einmachen. U Březové. Dfk. Rozčinek, nku, rozčin, u, m., vz Lišné.
Rozčiniti, il, ěn, éní, durchrühren, -ar-
beiten. — co: těsto, vápno. L. — se čím. Větou druhou se věta prvá ojasňuje a roz- čiňuje. Sš. L. 17. Rozčísnouti, vz Rozčesnouti.
Rozčísti, rozečtu, rozčetl, rozečten, ení;
rozčítati, rozečítati = na díly rozvrci, po- čtem ustanoviti, zählen, ausrechnen, über- schlagen; bedlivě něco uvážiti, erwägen, über- schlagen. Kat. 1358. — co. Rozčetl jsem všecko, co mám. V. R. knihu, mit dem Lesen beginnen. Us. Všk. Rozčetl si vše (uvážil). Opt. — co kde jak. Velmi bedlivě to až do sta tisíc lidu v knížce rozčetl. V. — co jak. By tvá mysl rozčítala srdcem právě. Kat. 1358. Rozčistý, velmi čistý, sehr rein. Hvl. Vz
Roz-. Rozčiti. čiji, il, it, ití. Duše mé se pro-
hlubina v tisíc slastí rozčije. Sš. Hc. 49. Vz Rozčúti. Rozčíti, rozečnu, rozčal, čar, četí; roz-
čínati = počíti, anfangen. — si co. Proč bych si práci rozčal (rozečal, rozzačal). Rozčleniti, il, ěn, éní, zergliedern. — co.
Rk. Rozčtveřiti, il, en, ení; rozčtveřovati,
viertheilen. — co čím: tele sekerou. Us. Rozčtvrtiti, il, cen, ení; rozčtvrcovati,
viertheilen. — co čím jak. Tělo její na kusy rozčtvrtil. Štelc. Rozčurchati, rozčuchrati = rozčechrati,
zerzausen. — co: vlasy, koudel, hlavu. Na Ostrav. Tč. Rozčúti, rozčiti = z rozeznati, zpozorovati.
Kat. 1700. Rozdačkati. — koho — rozmačkati, zer-
drücken. D. — co. Rozdajběda, rozdejbída, y, m. a f., chudý
a přece štědrý, ein freigebiger Nothleider. Koll. Rozdajný, austheilbar. Us.
|
||
|
|||
Předchozí (113)  Strana:114  Další (115) |