150

Rozlučný = rozlučující, trennend, zer-
setzend. Dch. R. zeď, die Isolationsmauer.
Nz.

Rozlučovací, trennend, auflösend. R. nebo
rozlučná zeď, die Isolationsmauer. Nz.

Rozlučování, n. Vz Rozložení. R. vody
galvanickým proudem. Vz KP. IL 223.

Rozlučovati, vz Rozloučiti.

Rozlučující, rozlučný, trennend. R. pří-
buznosť, trennende Affinität. Nz.

Rozluka, y, f., strsl. rozlakb, separatio.
Koř. lak, příp. -b. Mkl. B. 41. — R. == roz-
loučení, rozvedení, die Trennung, Scheidung.
V starém zákoně dovolil Bůh r-ku manželů.
Sš. Mr. 44. R. ta nebude na věky trvati.
Sš. J. 225. R. se světem. Sš. Bs. 189. (Hý.).
— R., vz Diaeresis.

Rozlup, u, m. = rozloupení, das Auf-
spalten, die Spalte. Ráj II. 27.

Rozlupek, pku, m., nerost, der Perl-
glimmer. Min. 500.

Rozlupivec, vce, m., der Apophyllit, ne-
rost. Miner.

Rozlupovati, vz Rozloupati.

Rozluskati, vz Rozluštiti, Rozlouskati.

Rozluštiti, il, ěn, ění, rozluskati (na
Ostrav. Tč.), vz Rozlouskati. — co: ořech.
Ale r. pohádku, to prý není dobře, leda
v žertu; tu hádáme a možno-li, uhodneme.
Úlohu řešiti, ne: rozluštiti. Ani otázky prý
se nelouskají, anobrž k nim se odpovídá.
K tomu odpovídá Mš.: Ale zdali nejsou
úlohy početní a hádanky též jakési ořechy,
do kterých se důvtip dobývá chtěje je roz-
lousknouti V Myslím, že metafora tato obstáti
může vedlé rozřešiti atd. Také dle Brs. 156.
lze užívati metafory: rozluštiti hádanku atd.
Cf. A toho já nesmiem rozvázati ( — rozlu-
štiti), chodil-li jest kdy v obuvi, čili nikdy
nechodil. Hus. II. 23.

Rozmaček, čka, m., aleochara, hmyz.
Krok.

Rozmáčeti, vz Rozmočiti.

Rozmačkaný; -án, a, o, zerdrückt, zer-
quetscht.

Rozmačkati; rozmačknouti, knul a kl,
ut, utí; rozmačkávati, zerquetschen, zerdrük-
ken. — co čím kde: pepř paličkou v hmož-
díři.

Rozmačky, pl., ve frasi: v r-ky vejce =
měkké, weiche Eier. L.

Rozmaděrovaný = na dobro roztrhaný,
ganz zerrissen. Punčochy r-né. Us. u Rychn.
Ntk.

Rozmáhání, rozmáhání-se, das Wachs-
thum, die Vermehrung, Zunahme. R. se ne-
moci. V.

Rozmáhati, vz Rozmoci.

Rozmach, u, m., der Schwung. Dch. Mo-
hutný jest r. křídel. Hdk. Pravice rozmachem
povznáší sukovitou palici. Kos. Ol. I. 28.
Cf. Promach.

Rozmáchati; rozmáchnouti, chnul a chl,
ut, utí; rozmachovati = rozhýbati, rozko-
lísati, in Schwingung bringen, schwingen,
schwänken; máchaje roztlouct, durchs Schwin-
gen zerschlagen. — co čím. Č. R-chav práč-
kem dobře okolo mrštil ho v čelo. Bj.

Rozmachlati, verfitzen. — co: niti, ba-
vlnu, osnovu. Us. Tč.

Rozmajetný — rozmanitý. Us. u Litovle.
Vck.

Rozmajstrovati koho jak: na kaši (po-
řádně mu vybiti). Us. Všk.

Rozmajtý = rozmanitý, verschiedenartig.
Na Ostrav. Tč. Vz Rozmajetný.

Rozman, u, m., diversitas, Mkl. B. 195.,
rozdíl, rozdílnost', rozličnost, různota, jina-
kost, die Verschiedenheit, der Kontrast. Nz.,
Hý. V r-nu býti, kontrastiren, gegen einan-
der abstehen. Nz. Jaký to označný a pro-
zračný r.! Přidává slovo dvanácte k slovu
vás, aby zvýšil r. a význam vývolby jejich.
Sš. J. 74., 119. A nyní v trojím rozmanu
klade chování-se ženy naproti chování-se
Šimonově. Sš. L. 84. Znamenit je ten r. dvo-
jího já v ústech tisícníka a v ústech Pavla.
Sš. Sk. 256. Ctnosti ty jistou měrou v pro-
tivě a r-nu se ku předešlým povahují. Sš.
II. 385. (Hý.).

Rozmaň, ě, f. = rozman. V Klat. Pm.

Rozmaňasiti, il, en, ení = nezdvořile
rozestříti, tölpelhaft ausstrecken. — co kam:
na špalek své údy. Koll.

Rozmaňhati = rozmazati, zerschmieren.
— co kde: žluč v rybě. Us.

Rozmanitě, verschiedentlich.

Rozmanití, il, ěn, ění, mannigfach ma-
chen. Gníd.

Rozmanitosť, i, f., rozličnost, mnohost,
die Mannigfaltigkeit, Verschiedenheit, Varie-
tät. R.v slohu Jg.

Rozmanitý; rozmanit, a, o. R., rozličný,
mnohotvárný, vielartig, mannigfaltig, verschie-
den. R. knihy, proměny, cesty a prostředky.
V. R. kroj. Kom. R. ukrutenství provozo-
vati. D. — R., rozmazlený, verzärtelt. V Kr-
konš. Kb. V Policku. Kšá.

Rozmar, u, m., rozmara, y, f. = roz-
maření, die Verschwendung, der Luxus. Ma-
ření času jest ta největší rozmara. Proch.
Když už je to hospodářství v r-ru nebo na
rozmar (má býti rozmařeno), musíme se hlá-
siti o své. Us. u Chocerad. Vk. — R., ve-
selí, die Ergötzung. R. a rozkoše. Stach.
V r-ru, na r-ru býti, im Wohlbehagen sein.
Kinský. Písně k r-ru posloužily. MM. — R.,
něm. Laune, nový význam. R. od mařiti,
mořiti, znamená vlastně rozmaření, rozmrhání,
utrácení peněz, času; rozmařilost'. Ve vý-
znamu něm. Laune (gute, schlechte) místo
něho můžeme užívati: (utěšená) mysl, (dobrá,
zlá) vůle, (dobrá) míra, mrav, vášeň, humor,
rozmrzelosť, vrtkavosť a nestálosť mysli, ne-
vrlosť, (dobrá, zlá) chvíle. Jaké jest mysli?
Mysl jeho se mění (seine Laune ist verän-
derlich). Jest nestálé, vrtkavé mysli. Nechce
se mu do toho, nemá chuti do toho. Není
mu dnes do žertu, do smíchu. Jest rozbruň-
kaný, rozbručený, nevrlý, rozbrnkaný, roz-
mrzelý, rozvrzalý, rozvrzaný, mrzut, smuten,
truchliv, vesel. Jeho mysl se vyjasnila. Býti
dobré naděje, vůle, mysli. Ta má dnes ro-
zehráno, ist bei guter Laune. Us. Č. Při
dobré vůli dobře se podnapil. V. Najíti
někoho v dobré míře. Jsem dobré, veselé
mysli n. vůle; mám dobrou n. zlou chvíli,
hodinu; niám dobrý n. zlý den; býti r dobré
míře. Us. Jemanden in üble Laune versetzen,
někoho rozmrzeti, roznechutiti. Vz Rozpolo-