178

Rozsuditelka, y, f., die Schierisriehterin.

Jg.

Rozsúditi, vz Rozsouditi.

Rozsudnosť, i, f., vz Rozsoudnosť.

Rozsudný, vz Rozsoudný.

Rozsudský = rozsudní, schiedsrichter-
lich. Slov.

Rozsuji, vz Rozsouti.

Rozsukovati, vz Rozsoukati.

Rozsunouti, ul, ut, utí; rozsouvati =
rozstrkati, von einander schieben, aus ein-
ander stieben. Jg.

Rozsupiti, il, en, ení. — co : čelo, die
Stirn entrunzeln.

Rozsušiti, il, en, ení; rozsušovati, ganz-
austrocknen; se, zerlechzen, leck werden.—
se kde. Nádoba na slunci se rozsušila. Us.

Rozsúti = rozsypati. Výb. 1. 757. Vz
Rozsouti.

Rozsuzovač, e, m., der Richter, Beur-
theiler. D.

Rozsuzování, n., die Beurtheihuig, Ent-
scheidung, Schätzung. R. jest poznávání
pravdy nebo křivdy v nějakém rozsudku.
Marek.

Rozsuzovatel, e, m. = rozsuzovač.

Rozsuzovatelka, y, rozsuzovatelkyně,
ě, f., die Beurtheileriri, Schiedsrichterin.

Rozsuzovati, vz Rozsouditi.

Rozsvěcovadlo, rozsvěcovátko, a, n.,
das Zündzeug.

Rozsvěcování, n., das Anzünden. K r.
sloupku ať jest tu křesadlo s troudem. Kom.

Rozsvěcovati, vz Rozsvítiti.

Rozsvětleti, el, ení = světlým se státi,

hell werden. Jg.

Rozsvětliti, il, en, ení; rozsvětlocati, hell
machen, erleuchten. — co čím: oltáře ho-
řícím ohněm r. Biancof. — se = rozsvětleti.
Než se rozsvětlilo. Jsi-li tmavá, rozsvětli se
a má lásko, proukaž se. Sš. P. 310.

Rozsvětnouti, světl, utí, zu leuchten an-
fangen, hell werden. — kde. V mysli nám
zase jako rozsvětlo. Kom.

Rozsvévoliti se, il, ení, übermüthig wer-
den.

Rozsvéžiti, il, en, ení, frisch machen.
Mor.

Rozsvícení, n., die Anzündung, Anstec-
kung. D.

Rozsvícený; -en, a, o, angezündet. Us.

Rozsvítiti, il, cen, ení, na Slov. těn, ění;
rozsvěcovati, rozsvěcovávati, anzünden, an-
stecken ; se, hell werden, erleuchten. Jg. —
abs. Rozsvěť, již se setmívá. Sych. Slunce
rozsvítí a hned se zas schová. Us. Rozsvě-
cuje se = dní se. V. — co: svíčku, svíci.
Br., V. — co čím: svíčku sirkou. - se
kde. Světlo známosti po světě se rozsvě-
cuje. Br. —- se odkud. Bůh rozkázal, aby
světlo z temnosti se rozsvítilo. Štelc. — co
komu kdy. Rozsvítím já mu hvězdy v po-
ledne (dám mu, že mu jiskry z očí sršeti
budou). L.

Rozsvitnouti, tnul a tl, utí; rozsvítati,
rozsvítávati = rozedníti se, tagen. Když již
rozsvítávalo, plamenem hořeti počalo. NB.
Tč. — se. Zák. sv. Ben.

Rozsychati se, vz Rozeschnouti se.

Rozsypač, e, m., der Zerstreuer.

Rozsypal, a, m. = rozsypač.

Rozsypalý, zerstreut. R. nerosty. Min.

Rozsypání, n., vz Rozsypati. Ta kamna
jsou na r. Us.

Rozsypati, sypám a sypu ; rozsýpati, roz-
sýpávati, zer-, ausstreuen. — co : hrách,
mouku, peníze. Ros. Pán Ježíš lichevníkótn
penieze r-pal a z chrámu je vymrskal. Hus
I. 214., 216. — co kde. Rozspe se vědro
nad studnicí a zláme se kolo nad cisternú.
Hus III. 152. Byl ten vdolek nadívaný
hrubě, že on se rozsypal synečkovi v hubé.
Sš. P. 399. R. semeno po záhonech, Kom.,
popel po louce. Smrť těla v hrobích roz-
sypala. Jel. Tělo v Hrobě se rozsype. —
co kam: popel na led. Rozsypu to na tvář
vaši. Hus I. 130. — co komu: statek svůj
chudým r. Ps. Bažantům pšenici r. Ponězo-
měncům r-pal peníze. Sš. J. 42., Huslí. 314.

— se. Sud se rozsypal. Koláč křehký jen
se rozsype. Us. Ďch. — se jak: na 2 strany
(děliti se). Sal. Bodaj sa jí hlava na prach
r-la! Sš P. 287. Celá v prach se r-la. Sš.
P. 774. V jiskry r-pal se oheň. Us. Tč.

Rozsýpavec, vce, m., Lomonit, m., nerost.

Rozsýpavý, zerstreulich. Písek jest r.
Reš. R. brambor (moučnatý). Us. u Petro-
vi c. Dch.

Rozsypka, y, f., rozsypání, die Zerstreu-
ung. Jg.

Rozsypný, vz Rozsýpavý.

Rozšacovati, abschätzen. — co s kým
jak : koně vedlé spravedlnosti. Vš. VII. 25.

Rozšafářiti, il, en, ení = rozmrhati, ver-
schwenden. Plk.

Rozšafenství, í, n. (zastr.), rozšafnosť,
i, f. = opatrnosť a chytrosť k cíli vedoucí,
die Vorsichtigkeit, Klugheit. Vz Nerozšaf-
nosť. V., Kom., Kat. 106. Vz Rozšafný. —
R., každá výbornosť hlavně mravní, čili
ušlechtilost n. ctnosť, jestliže dovede pře-
kážky odstraniti, by nekazily uskutečnění
účelu našeho. Hš. v S. N. Každému podlé
jeho r. (virtus). ZN.

Rozšafný = opatrný, moudrý, prozře-
telný, vorsichtig, klug, weise, gescheit. Něco
r-ně a rozumně před se bráti. V — v čem :
v řeči, Aqu., v hospodářství. Žer. 333. —
R. = poctivý, rechtlich. R. muž. D.

Rozšáliti, il, en, ení, rozšalovati = zabité
dobytče rozděliti, zertheilen, bes. bei den
Fleischern. Us.

Rozšamtati co: boty (vyšlapati), gross-,
austreten.

Rozšantročiti, rozmrhati, verschleudern.

— co. Us.
Rozšarovati = rozšáliti.
Rozšarpati = rozsapati; se, grimmig

werden. U Opav. Klš.
Rozščepiti, il, en, ení, rozštípnouti, zastr.

— co komu jak: hlavu na dvé. Anth. I. 27.
Rozščitý = rozpáraný, rozšitý, aufgetrennt,

zastr. R. rúcho. BO.

Rozšelestiti, il, stěn, ění, rauschend ma-
chen. Us.

Rozšemrati = rozhrýzti, zernagen, zer-
fressen. — koho. L.

Rozšerediti, il, ěn, ění, šeredným učiniti,
zkaziti, verderben. Us. u Poličan. — co:



	178

	Rozsuditelka, y, f., die Schierisriehterin. Jg. Rozsúditi, vz Rozsouditi. Rozsudnosť, i, f., vz Rozsoudnosť. Rozsudný, vz Rozsoudný. Rozsudský = rozsudní, schiedsrichter- lich. Slov. Rozsuji, vz Rozsouti. Rozsukovati, vz Rozsoukati. Rozsunouti, ul, ut, utí; rozsouvati = rozstrkati, von einander schieben, aus ein- ander stieben. Jg. Rozsupiti, il, en, ení. — co : čelo, die Stirn entrunzeln. Rozsušiti, il, en, ení; rozsušovati, ganz- austrocknen; se, zerlechzen, leck werden.— se kde. Nádoba na slunci se rozsušila. Us. Rozsúti = rozsypati. Výb. 1. 757. Vz Rozsouti. Rozsuzovač, e, m., der Richter, Beur- theiler. D. Rozsuzování, n., die Beurtheihuig, Ent- scheidung, Schätzung. R. jest poznávání pravdy nebo křivdy v nějakém rozsudku. Marek. Rozsuzovatel, e, m. = rozsuzovač. Rozsuzovatelka, y, rozsuzovatelkyně, ě, f., die Beurtheileriri, Schiedsrichterin. Rozsuzovati, vz Rozsouditi. Rozsvěcovadlo, rozsvěcovátko, a, n., das Zündzeug. Rozsvěcování, n., das Anzünden. K r. sloupku ať jest tu křesadlo s troudem. Kom. Rozsvěcovati, vz Rozsvítiti. Rozsvětleti, el, ení = světlým se státi, hell werden. Jg. Rozsvětliti, il, en, ení; rozsvětlocati, hell machen, erleuchten. — co čím: oltáře ho- řícím ohněm r. Biancof. — se = rozsvětleti. Než se rozsvětlilo. Jsi-li tmavá, rozsvětli se a má lásko, proukaž se. Sš. P. 310. Rozsvětnouti, světl, utí, zu leuchten an- fangen, hell werden. — kde. V mysli nám zase jako rozsvětlo. Kom. Rozsvévoliti se, il, ení, übermüthig wer- den. Rozsvéžiti, il, en, ení, frisch machen. Mor. Rozsvícení, n., die Anzündung, Anstec- kung. D. Rozsvícený; -en, a, o, angezündet. Us. Rozsvítiti, il, cen, ení, na Slov. těn, ění; rozsvěcovati, rozsvěcovávati, anzünden, an- stecken ; se, hell werden, erleuchten. Jg. — abs. Rozsvěť, již se setmívá. Sych. Slunce rozsvítí a hned se zas schová. Us. Rozsvě- cuje se = dní se. V. — co: svíčku, svíci. Br., V. — co čím: svíčku sirkou. - se kde. Světlo známosti po světě se rozsvě- cuje. Br. —- se odkud. Bůh rozkázal, aby světlo z temnosti se rozsvítilo. Štelc. — co komu kdy. Rozsvítím já mu hvězdy v po- ledne (dám mu, že mu jiskry z očí sršeti budou). L. Rozsvitnouti, tnul a tl, utí; rozsvítati, rozsvítávati = rozedníti se, tagen. Když již rozsvítávalo, plamenem hořeti počalo. NB. Tč. — se. Zák. sv. Ben. Rozsychati se, vz Rozeschnouti se. Rozsypač, e, m., der Zerstreuer.	Rozsypal, a, m. = rozsypač. Rozsypalý, zerstreut. R. nerosty. Min. Rozsypání, n., vz Rozsypati. Ta kamna jsou na r. Us. Rozsypati, sypám a sypu ; rozsýpati, roz- sýpávati, zer-, ausstreuen. — co : hrách, mouku, peníze. Ros. Pán Ježíš lichevníkótn penieze r-pal a z chrámu je vymrskal. Hus I. 214., 216. — co kde. Rozspe se vědro nad studnicí a zláme se kolo nad cisternú. Hus III. 152. Byl ten vdolek nadívaný hrubě, že on se rozsypal synečkovi v hubé. Sš. P. 399. R. semeno po záhonech, Kom., popel po louce. Smrť těla v hrobích roz- sypala. Jel. Tělo v Hrobě se rozsype. — co kam: popel na led. Rozsypu to na tvář vaši. Hus I. 130. — co komu: statek svůj chudým r. Ps. Bažantům pšenici r. Ponězo- měncům r-pal peníze. Sš. J. 42., Huslí. 314. — se. Sud se rozsypal. Koláč křehký jen se rozsype. Us. Ďch. — se jak: na 2 strany (děliti se). Sal. Bodaj sa jí hlava na prach r-la! Sš P. 287. Celá v prach se r-la. Sš. P. 774. V jiskry r-pal se oheň. Us. Tč. Rozsýpavec, vce, m., Lomonit, m., nerost. Rozsýpavý, zerstreulich. Písek jest r. Reš. R. brambor (moučnatý). Us. u Petro- vi c. Dch. Rozsypka, y, f., rozsypání, die Zerstreu- ung. Jg. Rozsypný, vz Rozsýpavý. Rozšacovati, abschätzen. — co s kým jak : koně vedlé spravedlnosti. Vš. VII. 25. Rozšafářiti, il, en, ení = rozmrhati, ver- schwenden. Plk. Rozšafenství, í, n. (zastr.), rozšafnosť, i, f. = opatrnosť a chytrosť k cíli vedoucí, die Vorsichtigkeit, Klugheit. Vz Nerozšaf- nosť. V., Kom., Kat. 106. Vz Rozšafný. — R., každá výbornosť hlavně mravní, čili ušlechtilost n. ctnosť, jestliže dovede pře- kážky odstraniti, by nekazily uskutečnění účelu našeho. Hš. v S. N. Každému podlé jeho r. (virtus). ZN. Rozšafný = opatrný, moudrý, prozře- telný, vorsichtig, klug, weise, gescheit. Něco r-ně a rozumně před se bráti. V — v čem : v řeči, Aqu., v hospodářství. Žer. 333. — R. = poctivý, rechtlich. R. muž. D. Rozšáliti, il, en, ení, rozšalovati = zabité dobytče rozděliti, zertheilen, bes. bei den Fleischern. Us. Rozšamtati co: boty (vyšlapati), gross-, austreten. Rozšantročiti, rozmrhati, verschleudern. — co. Us. Rozšarovati = rozšáliti. Rozšarpati = rozsapati; se, grimmig werden. U Opav. Klš. Rozščepiti, il, en, ení, rozštípnouti, zastr. — co komu jak: hlavu na dvé. Anth. I. 27. Rozščitý = rozpáraný, rozšitý, aufgetrennt, zastr. R. rúcho. BO. Rozšelestiti, il, stěn, ění, rauschend ma- chen. Us. Rozšemrati = rozhrýzti, zernagen, zer- fressen. — koho. L. Rozšerediti, il, ěn, ění, šeredným učiniti, zkaziti, verderben. Us. u Poličan. — co: