184

Roztonouti se, ul, utí, roztonovati se =
rozplynouti se, zerfliessen. Ros.

Roztop, u, m., vše, čím se roztopuje, roz-
pouští, das Schmelzungmittel. L. — R., roz-
topení, das Zerschmelzen, Aufthauen (im
Frühjahre). — R., dříví na roztopení, das
Zündholz. Us. Jg.

Roztopášnosť, i, f., vz Prostopášnost.

Roztopášný, vz Prostopášný.

Roztopení, n., vz Roztopiti.

Roztopený; -en, a, o, eingeheizt; zer-
lassen. Vz Roztopiti.

Roztopitel, e, m., der Zerschmelzen Jg.

Roztopitelnosť, i, f., die Zerschmelzbar-
keit.

Roztopitelný, zerschmelzbar, erwärmbar.

Roztopiti, íl, en, ení; roztápěti, ěl, ěn,
ění; roztopovati = rozpustiti (na Slov.), roz-
hříti, zerlassen, zerschmelzen, auflösen; hor-
kým učiniti, glühend o. heiss machen, er-
wärmen. Jg. — co: kovy (rozpustiti), pec
(rozhříti), Us., pokoj. — co kde: mýdlo ve
vodě (rozpustiti). Tys. — co čím: pec uhlím,
dřívím. — se, schmelzen. Us. Dch.

Roztoplivosť, roztopnosť, i, f. = roz-
topitelnosť. Rostl., Presl.

Roztoplivý, roztopitelný, roztopný,
schmelzbar. Techn.

Roztopnosť, vz Roztoplivosť. Nz.

Roztopný = roztopitelný. Nz.

Roztopování, n., das Schmelzen, Heizen.
Presl.

Roztopovati, vz Roztopiti.

Roztoprčati = roztáhnouti. Us. (Llk.).

Roztoulati se, aufs Herumschweifen aus-
gehen. Ros.

Roztoužení, n., das Ersehnen. Dch.

Roztouženosť, i, f., geweckte Sehnsucht.
Dch.

Roztoužený; -en, a, o, von Sehnsucht
ergriffen. Dch. S r-nou myslí. Dch. Strhl ji
na svá r-ná prsa. Us. Tč.

Roztoužilý, sich eifrig sehnend. R. ústa.
Hdk.

Roztoužiti, il, en, ení, Sehnsuchfrerregen.
— koho čím: sliby. — se = do toužení se
dáti, sich zu sehnen anfangen; pohnouti se
k žalosti, k žádosti atd., gerührt werden o.
zur Klage o. Sehnsucht gestimmt werden.
Jg. — se po kom, po čem: po Kristu,
D., Lom., jednomyslnosti. Kom. Ti tedy roz-
touženi jsouce po duchovní boží osvete . . .
Sš. J. 167. Rozplakavši se matka a po synu
se roztúživši poče řéci. BO. — Leg., Ros. —
se pro koho. Ob. Pan. — se z čeho. Aby
se z toho, že muž stár, roztúžila. Št. — se
čím. Přírodo ty milá, Čím ses r-la ? Sš. Bs. 18.

Roztovaryšiti, il, en, ení; roztovaryšo-
vati, uneins machen, entzweien, verfeinden.
V. — koho, se s kým proč.

Roztřápati = roztrhati, zerfetzen, zer-
reissen. — co: střevíce. Ros.

Roztrápiti, il, en, ení, zerquälen. — koho
čím: rodiče špatným chováním. — se. Kdy
bych se r-pil, nedovedu to. Us.

Roztřapkati = roztřepati, zerwirren, zer-
fetzen, zerzupfen. U Olom. Sd.

Roztřasa, y, m. = človek divně si po-
čínající, výstředník, Sonderling, m. To je r.
U Bělohr. Bf.

Rozstřásniti, il, ěn, ění, zerfransen. Us.
Dch.

Roztřásti, třesu, třásl, třesen, ení; roz-
třásati, roztřasovati — třesa rozházeti, zer-
werfen, verbreiten; třesa rozvinovati, rozun-
dati, aufschütteln, aufrütteln; třesa porou-
chati, rozbořiti, zerschütteln; roztrušovati,
ausposaunen. Jg. — co: slámu, Us., úsudky
něčí (o nich rozmlouvati, se hádati), Mést.
bož., šaty (rozundávati) roztřásati. Us. —
co, se kde. Na té špatné cestě se na voze
vše roztřáslo. Ros. Houby v nůši se roz-
třásly. Us. V tom městě kostel se roztřásl.
Let. 132. — co čím. Ty mi tlučením celý
dům roztřeseš. Us. — Br.

Roztratiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění);
roztráceti, el, en, ení; roztracovati, hie und
da verlieren; se, sich hie und da, nach und
nach verlieren. — co : své vlasy (potratiti).
— se o čem. O vlivu řecké vzdělanosti
nechceme se roztracovati. Sš. I. 12. — se
komu kde proč. Lidskému pokolení pro
hřích Adamův idea pravého Boha v mlhách
se r-la. Sš. Sk. 209. (Hý.). — co, koho,
se kde. (Na cestě) všecky své dvořany
roztratil. Háj. R. statek. V. R. něco po lese.
Us. — se čím. Kdo lží nabíjí, střelí na
prázdno, kouř se větrem roztratí. Obr. čas.
duch. — co, se v čem. V pravdě tvej roz-
trať je (vyhubiž je. Proch.). Ž. k. 53. 7. —
se. Hlas se r-til, verhallte; sláva se r-la,
verflüchtigte sich; knihu svázati, aby se
listy neroztrácely, verloren gehen. Us. Dch.

Roztrcati, roztrckati, in kleinen Stücken
verschenken, vertheilen. U Olom. Sd. — co:
svůj majetek. Us. Hý.

Řoztřečkovati, vz Rozstřečkovati.

Roztředa, y, f., roztřídění, die Klassifi-
kation. J. tr. Z r-dy se odvolati, wider d.
K. appelliren. J. tr.

Roztřední, Klassifikations-. R. list, způsob
třídění, Klassifikationssystem. J. tr.

Roztřepanec, nce, m. = větroplach, der
Windbeutel. L.

Roztřepaný ; -án, a, o, zerschlagen, zer-
klopft, aufgelockert. Jg. — R. = na kusy
rozbitý. Slov. R. hrnec. Jg.

Roztřepati, roztřepávati = roztřásti, auf-
schütteln, zerklopfen, auflockern; ausplau-
dern. = co (čím): staré hadry rukou. On
to vše roztřepá (rozhlásí). Ros. — co, koho
kde: po celé dědině, po městě, mezi lidmi,
v okolí. Us. Hý.

Roztřepenec, nce, m., zerzausten Kopfes.
U Olom. Sd.

Roztřepení, n., das Drieseln. R. kůry.
Um. les.

Roztřepenosť, i, f., franzige Beschaffen-
heit.

Roztřepený; -en, a, o, fransig. — R.,
zerfasert. R. tkanina. Dch.

Roztřepetaný: -án, a, o = rozdrchaný,
zerzaust. R. vlasy. Šm.

Roztřepetati = roztřepati, zerschlagen,
zerklopfen. Us. — co čím: tlučením.

Roztřepiti, il, en, ení, roztřepovati = na
různo třepiti, zerzupfen, drieseln; rozraziti,
zerschlagen, zersplittern. — co: niť. D. Kde
máš ženo hrnečky? R-ly je děti (= roz-
tloukly). Sš. P. 676. — co kde: seno po