215

dání rukou Ananiašových na Pavla je jino-
rudý r. než ten, který se při posvěcení
kněžstva a při biřmování děje; Konečné
ustanovení církevníků dálo se r-dem a r.
jenom od apoštolů se stával. Sš. Sk. 98., 70.,
112., 172. Svátosť r-du = biřmování. Náuka
o r-du. Sš. I. 180., Ž. 50. (Hý.).

Rukoladný, schönhändig. Ŕ, Androma-
cha. Krok.

Rukolepství, n., rukotvárnictví, n.,
chiroplastika, die Chiroplastik. Nz.

Rukomluva, y, f., die Cheirologie. Rk.

Rukopášný, handthätig. R. boj. Mus.

Rukopis, u, m., die Handschrift, das Manu-
skript. Slova ta nečtou se v znamenitých
r-sech řeckých; Slova toho nejlepší r-sové
řečtí nemají; Někteří vzácní r-sové řečtí
čtou; R-sové lepšího zrna; Čtení to v ru-
kopisech základu nemá; Větší a početnější díl
r-sů jí (částeci tu) čtou: R. vrtluje; Vydání
dle nejstarších r-sů strojená. Sš. L. 119., J.
64. Sk. 114., 188., 247, I. 64., Zj. 477., Mr.
42. Slova ta v některých r sech se vynechá-
vají a v některých, kde se nalézají, znám-
kami nepřesnosti naznačeny jsou; Většina
r-ův, a mezi nimi i ti nejvážnější, odstav
ten mají. Sš. J. 18., 82. ( Hý). R. svůj opá-
lati. Sych. Vz více v S. N.

Rukopisný, handschriftlich. Nz.

Rukoprava, y, f., rukopravectví, n.,
die Cheiromantie, die Handvvahrsagerei. Šm.

Rukopravce, e, m. der Cheiromant, Hand-
weissager. Rk.

Rukoslib, u, m. = rukou dání, zaručení,
das Handgelöbniss. Šm.

Rukotanec, nce, m., die Händetanzlust.
Kylistik. Šm.

Rukotisk, u, m., der Händedruck. Koll.
Znělk. 91.

Rukotleskání, n., das Klatschen. Kam.

Rukotrženství, n., rukotržnosť, i, f., zastr.
= všetečnosť, Frevel, m. Ms. Zabil ho pro r.
Bj. — R., štědrosť, die Freigebigkeit. Jel.
Vz násl.

Rukotržně, rukou pozdviženou, vzdorně,
odbojně, úkorně. Hříchy, jichž se člověk
nedočiněl r.; R. se míti k duchu svatému.
Sš. Ž. 44., 49. Kristus bránil Petrovi, jenž
z jiných byl se r. k brani mečem železným
postavil. Hus I. 175.

Rukotržnosť, i, f., marnotratnost. Ne-
múdrú r. (nazývají) štědrotu. Št. N. 228. Vz
Rukotrženství, Rukotržný.

Rukotržný, zástr.., všetečný, odvážný,
frevelhaft, verwegen. Ms. lek. Petru r-nému,
že mečem tělestným bojoval, hrozně řekl:
Obrať meč svój v nožnice. Hus I.191. — R.,
marnotratný, plýtvající, verschwenderisch,
üppig. — na čem: na stravě. Troj. — R.,
štědrý, freigebig, spendabel. V. R. dárce.
Pal. III. 2. 402.

Rukotvarce, e, m., rukolep, a, ruko-
lepce, e, m., der Cheiroplast. Nz.

Rukotvarný. R. umění, chiroplastika,
rukotvaření, rukotvarnictví, rukolepství, die
Cheiroplastik. Nz

Rukotvor, u, m. = rukočin. L.

Rukotvorný, rukou učiněný, mit der
Hand gemacht, manu factus. R. stánek, sva-
tyně. Sš. Z. 79., 86. Obřízkou r-nou či od

ruky učiněnou slují židé, že obřezáni byli
rukou jenom lidskou. Ss. II. 97. Cí. Ruko-
dělný. (Hý.).
Rukou dáním něco slíbiti. Us. Cf. Ruka.

Rukovanec, nce, m., fidejussor. Žid,
Rukovati se, na Slov. = 1. ruce sobě po-
dávati, die Hände einander geben ; 2. smlouvy
svatební držeti. Plk. — R. se = ručiti, bür-
gen. — se za co: za vraždu. Ms. pr. pr. —
se koho (gt.) = za někoho ručiti. Št. Zle
bude smuceti, kdož se rukuje cizieho (fidem
facit pro extraneo). BO.

Rukověda, y, f., rukovědí, n., ruko-
věštba, y, f. = rukoprava. Rk.

Rukovědec, dce, rukovědník, a, m.,
rukověštec, štce, m. = rukopravce. Rk.

Rukovědění, n. = rukohled. Ms. bib.

Rukovědník, a, m. = rukohled, a, m.
Ms. bib.

Rukověť, i, f. (zastr. rukojeť), ruko-
větka (rukojetka), rukovítka = držadlo,
za něž se béře nějaká věc, die Handhabe,
der Griff, Stiel, das Heft. V MV nepravá
glossa. Pa. R. m.: ruko-jet, je v e, jako
medjed = medvěd. Ht. Vz Medvěd a Gei-
tlerovy u-ové kmeny 101 a. Strsl. rakovetb
(manipulis), příp. -tb. Mkl. B. 166., 168. R.
k řezáku, das Schnitzerheft, nebozezní, das
Bohrerheft, k macku, der Rauhbankgriff.
Skv. R. u konve, dveří, kordu, Ros., u vesla.
V. R. nože. Palcát s r-tí. V. R. u sekery.
Us. R. k nebozezu, k srpu, k dvířkám,
k trubám, na šídlo. Kh. Nádobu za r. ují-
mej. Kom. Neštěstí meč tvůj za r. drží. Jel.
R. k něčemu dělati. Kr. mosk. R. u pluhu.
Psčk. R. (meče) vzdélí na pieď ručnú. BO.
Vz Držadlo, KP. I. 533.. 555. — R., ruční
kniha, der Leitfaden. J. tr., V. — R., pří-
čina, die.Ursache. V. — R., hrsť. Handvoll, f.
R. šalvěje. Jád., Sal.

Rukovětní, Hand-, Griff-. Fil. zám.

Rukovid, a, m. = rukohled. Zlob.

Rukovidění, n. = rukohledství. Zlob.

Rukoviny, pl., f., zasnoubení, das Ehe-
verlobniss. L.

Rukoviště, e, n. rukověť, die Hand-
habe. Scip.

Rukovítko, a, n. R. u ručnice, der Griff
Čsk. Vz Rukověť.

Rukovní = ruční, Hand-. R. kladivo.
Us.

Rukovnictví, n. = ručení, das Bürgen.
Slov. Bern.

Rukovnička, y, f. = ručitelka, die Bür-
gin. Slov. Bern.

Rukovník, a, m., na Slov. = rukojmě.
Bern.

Rukovod, a, m., vůdce, voditel (za ruku),
der Führer, Leiter. Hledal r-da (osleplý
Elimas). Sš. Sk. 154. — R., u, m., die Hand-
leiter, v hudbě. Hd.

Rukovoditi, il, ěn, ění = za ruku vo-
diti, bei der Hand leiten. - koho kudy.
Hank. Modl.

Rukovodství, n., vedení za ruku, die
Führung bei der Hand, Anleitung. Než světla
užiti k r. na cestu ku Kristu. Sš. J. 93.

Rukový, Hand-. R. robota. Vz Robota.

Rukoznalství, n., die Chirognomik. Šm.

Rukozpyt, u, m., die Chiromantie. Šm.