218

Runěk, ňku, m., kosma. die Zotte. Us.

Runina, y, f., kosmina, hunina, feine
Haare. Rostl.

Runiti, runovati = runu dělali, aby voda
odtékala. Vz Runa (brázda).

Runitý, zottig. Rk.
Runný, wollig, zottig. Vký.

Rúno, zastr. = rouno.
Runoš, e, m., lagothrix. ssavec.

Runouti, nu, ul, utí, .ssouti se se hřmotem,
rasselnd Hinfallen. — jak. Skála runě s hřmo-
tem dolů. L. — abs. Slzy runou = hojně
tekou, strömen. — odkud. Jaké písně z lyry
této runou ? Sš. Bs. 192. — kam. Leč ty
stesky k nebi nerunou. Sš. Snt. 65. — se
na koho = útok učiniti, überfallen. L. —
Jg. Cf. Runiti, lionouti.

Runovatý = rounovatý.

Runský, Runen-. R. písmo, kámen. Nz.

Runt, u, m., doléhání, křik, der Andrang,
die Heftigkeit. Dělá všecko s runtem. U Olom.
Sd. U nás jde, dělá se všecko runtem. Ne-
smí naň runtem. Mor. Hý.

Runtiti, il, ční, runtovati. — na koho,
in Jemanden dringen. U Olom. Sd. Cf. Runt.
Runtovati, z něm. Rondo, die Ronde
halten = ponocovati. U Nové Paky. Hlr.

Runy, vz Runa.

Ruozha = rozha. GR.
Ruožeuý = růžený, růžový. Jir.

Rup, u, m. = chrup, Gebiss, n. Kůň má
dobrý rup. Us. Na mor. Drahausku : řup.
Us Hý.

Růp, vz Roup.

Rupa, y, f., Felsenhöhle, f. Rk.

Rupati; rupěti, ěl, ění; rupnouti, pnul
a, pl, utí; rupávati = chrupati. na mor.
Drahansku řupati (Hý.), knorpeln, knastern.
- abs. Až ruplo. Ros. Tak s ní tancoval,
ež i kosti rupěly. Sš. P. 775. - kde. Sníh
rupá pod nohama. Ros. Rupí mu ve hřbetě.
Us. — komu. Rupá mu to, když to jí. Us.

Rupec, pce, m. R. rolní, raphanus rapha-
nistrum, rostl. KB. 77.

Rupice, e, f., píha, die Hautpore. Nz.

Rupičnatý. R-tí. porina, čeleď kamožilcu.
Krok.

Rupie, e, f., mince ve východní Indii =
1 zl., Skř.; zlatá mince v Persii = 14 zl.
75 kr. Balcar.

Rupík, u, m. R. obecný, euphorbia esula,
rosti. FB. 26.

Rupíš, e, m. = shon, nepředvídaný lomoz.
U Pelhřimova. Ptů.

Rupkati, mit Appetit essen. U Litovle.
Kěr.

Rupot, u, m., vrzáni ku př. sněhu pod
saněmi, das Geprassel. Vik.

Rupotati = rapotali, pochen, klappern,
poltem. U Olom. Sd.

Rupovitý = skalnatý. Kina.

Ruppova, y, f., ruppia, rostl.

Ruprechtice, dle Budějovice, něm. Rup-
persdorf, ves a) u Broumova, b) u Semil;
něm. Oprechtitz, ves u Kdyně. PL.

Ruprechtov, a, m.., něm. Ruprecht, ves
u Výškova. PL

Rúpy, pl., f., chrastavky = puchry. Mor.
a Slez. Šd.

Růr, u, m., paprslek tkadlcovský, das
Weberblatt, der Riethkamm. V.

Rúra, y, f. = roura. Slov.

Rurák, a, m., aulostoma, ryba. Krok.

Rurákovitý. R. ryby, aulostomi, Röhren-
mäuler, m. Nz.

Rurant, a, m., z lat. rus, hlupák, Dumm-
kopf, m. Lom.

Rurář, e, m. = vodák, der Röhrenmann.
1622

Rureň, rně, m., clotho, pavouk. Krok.

Rurka, y, f., malá roura. — R., dárek,
zastr. GR. (Jir. exc).

Rurkovatý, plný rurek, röhricht, röhrig.
L.

Rurkový, mit einem Rohre versehen. L.

Rurmus, u, m., hák k tahání vody, die
Grane. Slov.

Rurní, rurnice, rurník, vz Rourní atd.

Rurový = rourový.

Rurýkati, rorejkati, rorýkati, vl. jako
rorejk křičeti či zpívati, pak vůbec = zpí-
vati, singen. Kld.

Rurýn, a, m., pomatias, ryba holobřišná.
Krok.

1. Rus, a, m (pl. Rusové), obyvatel Ruska,
der Russe. V. V již. Cechách : Rus, a. Kts.
Rusi národ cařomilovný. C. Zdráv jako Rus
(dle Brt. chybně, m.: jako rys. Vz Rys).
Us. Brankovickým obyvatelům na Moravě
také říkají Rusi, poněvadž prý za války tří-
císařské u Slavkova ruského prince v lese
Žaroužkách zabili; ten však zemřel tam smrtí
přirozenou. Mřk. — R., členovec. R. obecný,
blatta germanica, die IIausscha.be; lesní či
tarakan, b. laponica. Vz Frč. 143 — R., silná
ženská. To je Rus žena. Olom. Sd.

2. Rus, i, f., Rusko; baltské provincie,
Velká Rus, cařství Kazaň, cařství Astrachan,
Malá Rus, Jižní Rus, Kavkazko, Západní
Rus, Polsko. Tl.

Rús = rous.

-rus, -ra, -rum, lat. Vz -turus.

Rusadelný = svatodušní. Slov. Vz Ru-
sadla. R. týden, svátky. Šf. Vz S. N.

Rusadla, n, pl., gt. rusadel; rusadlí,
n. na Slov. = letnice, svatodušní svátky,
Pfingsten. Šf. Vz S. N.

Rusák, a, m., druh zajíců. Ad. — R.,
Rus, der Russe. Kr. mosk.

Rusala, y, f., Rotalovice, něm. Rotta-
lowitz, ves u Holešova na Mor. PL.

Rusalec, lce, m., der Flussgott. Šm.

Rusalka, y, f., bohyně vod, jmenovitě
řek a potoků, das Wasserweib, die Undine,
Nymphe. Šf III. 81.- 95. Jméno své mají
R-ky od vody, rusa = řeka (cf. rosa). Šb.
Dějiny středověké I. 301. (Hý.). Cf. Prk.
Př. 22., S. N.

Rusalský. R. studánka. Vz Rusalka.

Rusatý, blossköpfig. Šm.

Rusavý = ryšavý (drobet), ein wenig
braunroth. L.

Rusek, ska, m., ruska, y, f., jméno skotu
barvy rusé. Us. u Petrovic. Dch.

Ruseti, el, ení, blond werden; se, blond
sein. Troj.

Rusia, e, Rusie, e, Rus, i, f.; Rusy,
dle Dolany; Rusko, a, n. = ruská země,
Russin, Russland, n. Vz Rus, 2.