231

Rybokož, e, m., scincus, ještěr. Krok.

Rybolov, a, m., rybák, der Fischer. L. —
R., vultur baeticus, der Fischgeier, pták. —
R., u, m., der Fischfang. R. se podařil. Sš.
L. 68.

Rybolovný, rybolovu se týkající, Fische-
rei-. R. knihy. L. R. právo.

Rybolovstvo, rybolovství, rybolove-
ctví, a, n., der Fischfang, die Fischerei.

Rybolt, vz Rybalt.

Rybooký, fischäugig. Šrn.

Rybopis, u, m. = rybosloví. Šm.

Rybopitva, y, f., Ichthyotomie, f.

Ryboploda, y, f., plod ryb. A mocná
v nich r. Alx., Výb. I. 136.

Ryboslovec, vce, m., der Ichthyolog, Fisch-
kundige.

Rybosloví, n., ichthyologie, die Ichthyo-
logie, Fischkunde.

Rybovec, vce, m., Fischleder, n. Koll.

Rybověštba, y, f., hádání z ryb, die
Fischwahrsagerei.

Rybověštec, štce, m., hadač z ryb, der
Fischwahrsager.

Rybovina, y, f., rybí maso, das Fisch-
fleisch.

Rybovský, způsob, povahu ryby mající,
fischartig. Aby ne r-sky ale lidsky živa byla.
Bern.

Rybový = rybí. R. maso. Tkad. R. jícha
(z ryb). Šm.

Ryboznalec, lce, rybozpytec, tce, m.,
der Ichthyolog. Rk.

Rybožráč, e, m., piscivorus, der Fisch-
fresser, Ichthyophag.

Rybožrout, a, m. = rybožráč.

Rybrcoul, a, m., vz Rybecál, Rübezahl.
R. má svatbu (říkají, chumelí-li se za větru
sníh). Us.

Rybsko, a, n., ošklivá ryba, ein hässlicher
Fisch. L.

Rybství, n. = rybářství. Živ. Jež. 14. stol.

Rybstvo, a, n., Menge Fische. D.

Rybulák, a, m., morplax, pták, zastr.
Rozk.

Rybuška, y, f., mergus albellus, weisser
Säger.

Rycadlo = zrcadlo. Mor.

Rycati = tančiti. U Kruml. Bar.

Ryce, e, f., z něm. Ritz, fissura. V.

Rycí = statečný, čerstvý, hbitý, stattlich,
flink. Přijel tě k ní r. pán na vraném ko-
níčku sám. Dle jiného čtení: Přijel tě k ní
z hradu pán. Sš. P. 23. Ale jest to rycá hol-
čice! Us. u Koryčan. Tč. Cf. Ryčný.

Rycky, rytsky = na znak, rücklings.
Slov. Plk.

Rycovec, vce, m., rycové železo. Vz násl.
Ros.

Rycový, Ritz-, z něm. R. železo, das Ritz-
eisen. V.

Rýč, e, m., ten, kdo ryje, der Gräber. R.
od ry (ry-ji), vz Y, příp. -cjt. Mkl. B. 331.
— R., mor. rýl, nástroj, jímž se ryje, das
Grabscheit, der Spaten. V. Rýčem zahradu,
záhony rýti. Us. Jak jednú rýčem zaryla,
hned tam jablonku vsadila. Sš. P. 435. Co
se tě netýče, nestrkej do toho rýče. Lb., Pk

Ryča, dle Káča, ryče, e, f., obilí míchané
hrachem, das Ritschet. Slov. Bern., Koll.

Ryčart, u, m., der Fahrzins, der steigende
Zins, census progressivus, der stieg, wenn
er nicht zur bestimmten Frist erlegt wurde.
Neb právo jest jako r. z jednoho nákladu
v druhý jda. Tov. k. 131. Z něm Ritschart.
Gl. 304.

Ryčati = téci, pršeti, fliessen, regnen.
Tam ryčí. —jak. Dobře si rykło (popršelo).
Voda ryčí potokem. Na mor. Zlínsku. Brt.

Ryčej, hora v Klatovsku. Pm. — Ryčej
= ručej.

Rýček, čku, m., malý rýč.

Ryčeti, el, ení; ryčívati; ryknouti. kl,
utí = křičeti, řičeti, řváti, plakati, o lidech:
hrubě ryčeti, schreien, brüllen; se hřmotem
téci, tečením hučeti, brausen, rauschend flies-
sen, rauschen. Jg. Kráva, vůl, osel, lev ryčí.
Kráva, která velmi ryčí, málo mléka dává.
Koll. Lidé ryčeli. Leg. Ryčí jako vůl. Na
Ostrav. Tč. Ten kluk ryčí (bečí). Na Ostrav.
Tč. A kravičky ryčely, svej Aničky želely;
Jak ona ryčela, městečko se třáslo, zeď se
osypala. Sš. P. 85., 40. Nepřítel jako bouřka
ryčí. Hlk. I. 71. Šly kravičky ryčuci a ma-
cička plačuci. Sš. P. 86. — kde. Pohani ryčie
před modlami Výb. I. 292. — odkud. Voda
s jezu ryčí (hučí). Ros. Pot z těla ryčel (silně
tekl). MM. — co komu v co. Pomstu! Saxon
křičí. Gal v odpověď ples mu ryčí. Č.

Rýčík, u, m., der Rührstock in der Mühle.

Rýčiti, il, en, ení = rýčem rýti, mit dem
Spaten graben. — kde: v zahradě. Ros.

Ryčka, y, f., která ryje, die Hauerin. Jg.
— R., kulatý pleskatý čepec, eine Art Haube.
Us. — R., y, f., rycí lopata, die Stichschaufel.
Šp. A vzal r-ku a motyčku, aby vykopal
Aničku. Sš. P. 95.

Ryčně, silně, stark, in Menge. Zdi biechu
rytinami obraznými r. ozdobeny. Výb. II.
93. 21. — R., s křikem. Obec shlukši se r.
táhla k radnici. Pal.

Ryčnosť, i, f., hlučnost, Lärm, m. R. války
ohlušila mne. Č. — R. = hbitosť, rychlosť,
die Schnelligkeit. Žádné nohy ani křídla
nemá k ryčnosti. Bech. Na Mor. obyč. dryč-
nosť. Us. Hý.

Ryčný, s rykem spojený, hlučný, křiklavý,
lärmend, schreiend. Ryčných her obecně
šetřili. Troj. Ryčných hledíce plesů. Raj. —
R., derb. Udatná a r. děvečka. Věn. poct.
Cf. Rycí. — R., čerstvý, rychlý, hbitý, schnell,
flink. Myslí svou, nad níž nic ryčnějšího není,
potuloval jsem se. Bech. Na Mor. dryčný.

Hý.

Rýčový, Grab-, Spaten-. R. lopata — rýc,
V., držadlo. Ros.

Ryd, u, m., zastr., prchlivost, vztek, der
Jähzorn. To jest šlechtic vyšší všeho rydu;
Any se tu na mne vyřítily lotryně v poše-
tilém rydu. Sš. Snt. 36., 69. Na mně stvrzen
jest ryd tvój a vše plývánie uvedla na mne.
Ž. k. 87. 8. Ne v rydu svém mne tresci;
Rozhněval se rydem Hospodin. Ž. k. 37.,
105. — R. (singultus, das Schluchzen). V MV.
nepravá glossa. Pa.

Rydánie, n., zastr , prchlivost. Jir. Anth.
I. 3. 61. Přestaň od hněvu a opusť r. Ž. 36
8. Zmluví k nim v hněve svém a r. svém
zamútí je. Horae ms. Ve svém r. zabili sú
muže; Prokleté jich r.; Rozhněvav sě v r