450

Složiti, žím, slož, že (íc), il, en, ení;
sklásti, skladu, dl, den, ení; skládati (slo-
žovati) = do hromady klásti, položiti jedno
vedlé druhého, jedno na druhé, zusammen-,
einlegen; stovaryšiti, spojiti, zusammenge-
ben, -legen, beilegen; rovnati, přirovnávati,
gegen einander halten, vergleichen; pořá-
dali, ordnen, zurecht legen, richten, zusam-
menlegen; v jednu summu dávati (k dosažení
nějakého úmyslu), zusammenlegen, -schies-
sen; z více částek jeden celek učiniti, zu-
sammenlegen, zusammenfügen, -stellen; sá-
zeli, setzen; smysliti, ersinnen, erdichten,
verfassen; sepsati, básniti, schreiben, ver-
fassen, aufsetzen, schriftlich abfassen, dich-
ten; dolů klásti, sundati, ab-, herab-, nie-
derlegen ; vyzouti se z čeho, odhoditi, vzdáti
se čeho, ablegen, fahren lassen, sich bege-
ben ; zrušiti, abschaffen; položiti, něco ně-
kam dáti, klásti, legen, er-, hin-, niederle-
gen ; s sebe na někoho klásti, svalovati, auf-
geben, aufladen; určiti, ustanoviti, bestim-
men, setzen, veranstalten; se = k sobě po-
ložiti se, sich zusammenlegen; sbírati (pe-
níze), Geld zusammenschiessen; shromážditi
se, sich sammeln, erheben, wachsen; sesta-
vovati se, bestehen; stavěti se, míti se k čemu,
spravovati se, sich zurecht stellen, sich rich-
ten, ansetzen; brániti se, zaštítiti se, sich
womit vertheidigen, schützen. Jg. — abs.
Skládej, skládej, nekoupíme. Vz Odbytí. Č.
-- co, koho: knihy (psáti), písně, básně,
verše, rytmy, řeči, list, hrdlo, život, základ
(Pfand geben), poklady, V., stany, Vrat.,
své kosti někde s. (umříti), Bdl., Plk., zradu,
Ottersd., dluh, Sych., psaní, D., lodní plátna,
Troj., zbraň, hranici dříví, Kom., počet, pří-
sahu (vz Přísaha), peníze, D., ruce, Ros.,
hrdosť, Jel., prádlo, šátek, košile, obilí, oby-
čej, slovo, písmena, Us., vinu (Ersatz, ná-
hradu), Ms. pr. cís.; kupci své zboží již
skládají; umí svou tvář složiti (tvář dle po-
třeby změniti). Us. S. hromadu (uhlí) n. mi-
líř; mlýn n. kámen n. běhoun (kámen po
křesání na spodek dáti), kolo (čtvrti kola
do hromady rovnati), příplatek horní; děl-
níka (u horníků = ze služby pustiti). Vys.
S. kutnu, habit (= z kláštera vystoupiti),
Us., oheň (založiti), Kld., prádlo, Us., Vlk.,
účet, Us., Dch., archy (falzen). Nz. S. šesti-
měr, summu peněz. Nz. A slože dvě kopy
grošů k vrchnímu právu appelluj. Kol. 9. Slož
ruce a pomodli se. Us. Šd. S. zkoušku šp.
m.: s-ku podstoupiti, učiniti, zkoušce se po-
drobiti. Brs. 2. vyd. 232. S. hlavu, vraždu,
caput componere, das Wehrgeld zahlen. Gl.
314. Jenž složil srdce jich (fingere); Složili
zlú radu; S. nepravedlnosť; Jazyk tvój
skladl lsti. Ž. wit. 32. 15., 82. 4., 57. 3.,
103. 22. S. díky šp. m.: činiti, vzdávati, vz
Dík. S. poklonu šp. m.: činiti. V., Háj.
(Brs. 2. vd. 224.). S. zdi, své poklady, BO.,
břemena. ZN. Nechal orání, složil pluh a jel
domů. Er. Čt. 10. Na mši sv. dala, almužnu
s-dala, Bohu děkovala; Po druhé se napiu,
poručenství suožiu; Hudci píseň hráli, pěkně
ju skládali; Zedníci ju zazdívali, panny pěs-
ničku skládaly; Dávno si já modlitbičku
skládám, aby přišel starodávní galan; Jak
do komory vkročila, hned svůj věneček slo-

žila. Sš. P. 144., 155., 168., 233., 433. Ale
hned složie konšely doluov. Let. 117. Proto
složivše (odloživše) lež mluvte pravdu. Sš.

11. 122. Spasitel krátkú modlitbu složil, jiež
nemóž nižádný polepšiti; I ten, který sklá-
dal listy; Krista, hlavu naši, s-li sú (s kříže)
mužie spravedliví, a nás nechť složie milo-
stivě angelé světí. Hus I. 290., 458., II. 138.

— čeho: kacířských kněh, šp. m.: co. Brt.

— co proč: hrdlo, život pro vlasť. Kom.
S. něco pro poctivé a dobré města a obce;
A také jsme jim rok s-li skrze prosby
úředníkuov našich. NB. Tě. 257., 167. Aby
k utrhání toho rodu co skládal (psal). Let. 1.,
Ben. V. — co o kom: úklady o někom
skl. Jel. Písničku o někom sl. Us., Sš. P.
106., 519. — co, koho, se s kým, s čím:
muže s ženou, V., se s ženou, Jel., zlé s do-
brým, Jel., smlouvu s někým sl. Bibl. —
St. skl., Log. Jaroš složil se s Kateřinou
nekřesťansky a učinil věc nepořádnou. (1531).
Pr. Nad to výše, že jest se s ní skládal a
oni že takového skládání dopustili. Jdn. 186.
Musí jako kajklíř na sebe jinú osobu vzíti,
chce-li se s ženami skládati. Jel. Enc. mor.

12. Někteří počátek, nechajíce prostředku,
ihned s koncem složie řka: Deus mad tende
(me adtende). Hus I. 307. — co, koho od-
kud. S. se sebe stud, starosť, správu, bá-
zeň, strach, úřad, V., někoho s úřadu a dů-
stojnosti, s císařství, s cesty (aus dem Wege
schaffen, räumen), V., se sebe práci, péči,
Jg., koho s poručenství, Pr., s řemesla, na
Slov., s kněžství, Br., se služby. Ml. S. něco
s lodí, s osla, Us., všecky překážky s cesty.
Br. Tehdy aby soud městský k sobě toho
nepřijímal, ale se sebe složil. Vác. XII. Kdyby
toho s sebe nesložili. Vl. zř. 74., Zř. F. 1.
D. XXIV. Aby jeho z té fary vzali a z ou-
řadu kněžského aby ho složili dotud, po-
kudž by k nápravě nepřišel,. Jdn. 64. S.
náklad, bedny s vozu. Us. Že bezmála pro
to moci své překročení Kaifáš s velekněz-
stvie složen byl. Sš. Sk. 92. Nebudu s tebe
kyja skládati. Sš. P. 561. Chtě jej (Ondřeje)
s kříže s. Pass. 25. (Hý.), Výb. II. 35. Užtě
vínek s hlavy skládám. Er. P. 340. Protož
dievko! ztratiec panenstvie slož vínek s hlavy;
Každý má pro obecnú radosť všech vespo-
lek složiti s sebe závisť. Hus I. 206., 324.
Složte s sebe vetchého člověka. ZN. Plášť
na oponu lože ot sebe složil. BN. — koho,
co, z čeho: varhany z trub, Us., něco z my-
sli neskládati. V. Písně z veršů skl.; páteř
se skládá z 34 příhbů. Kom. Člověk z duše
a z těla se skládá. Us. Účty z čeho skl.,
co z lodí. J. tr. Sněm zemský ten skládá
se z 68 poslanců. Us. Ten počet šedesát
skládá sě z šesti a z desieti, neb šestkrát
deset neb desetkrát šest činie šedesát. Hus
III. 39. Ze dvou pojmů úsudek s. Ml. Z dů-
chodů obecních počty do plné rady s. (1628).
Er. — co komu, čemu: mlýnu n. kamenu
s. = přiložiti mlýnu, lehčiti; vz Mlýn. Vys.
Někomu rok skládati = určiti, ustanoviti,
den Termin bestimmen. Jg., St. let. Složiti
komu obilí, řemeslo (zastavitii). Záp. měst.
1451. Skládati někomu úctu, lépe: učiniti,
jej poctíti; složili si sněm (ustanovili).
St. let. — co, se kam (v co do čeho),