602

Krev a tudy i srdce pokládali za sídlo a
počátek života. Zk. exc. Byla jedna smutna
žena, co patero ditek měla, šeste pod srd-
cem nosila, z toho světa isť (= jíti) mu-
sela: Ona (voda) mi ho dala, ale ni živého,
na prostřed srdečka mečem prohnatého;
Jak nemá být červená, dyž jí srdce hoří
a ten plamen vod (= od) srdca de (jde)
do jehí (=gejí) tváři?; A když ťa, synku,
nedostanu, udělám si ve svém srdci ránu;
A já ti udělám denko, přikrývat tvoje sr-
denko; Dám si řezat s. pjilou a tou pjilou
papirovou, teplým pjivem nabroušenou; Než
ho píchli nužem ach zrovna proti srdco.
Sš. P. 90., 117., 125., 223., 291., 659., 721.
(Tč.). Neb die Aristotileš, že hněv jest za-
horčenie krve u s. t. j. od zahorčenie srdeč-
ného pocházie hněv; Co velmě hořké jest,
to až k srdci prorazí, když ho člověk okusí;
S. mdlé, chrop v prsech a hudci v hrdle,
a co jiných po těle nedostatkov! Hus I. 124.,
II. 110., III. 110. S. mu tľklo, akoby sa mu
vyboriť chcelo z pŕs. Mt. S. — Popis s-ce
vz S. N. — S., má se za sídlo citů, radosti
a zármutku, sevření a rozhořčení, pochybo-
vání, plesání, úzkosti atd. a za, příčinu
nebo základ života odtuď rozličné mluvení
způsoby, ano s. ve vlastním smyslu zůstává.
Žluč biízko od srdce míti (hněvivým býti);
Těžkostí srdce shasnouti (žalostí umříti);
Dítě pod srdcem nositi. V. Plakal, až mu
srdce usedalo. Vrat. Kámen mi od srdce
spadl. Jg. S-cem pro něco stonati. St. skl.
By pod srdcem bylo (= dal bych, by mi
ještě milejší bylo). Ros. S. někomu něčím
proniknouti. Sych. Jak jest ti okolo srdce?
(Vz Okolo)? Ď. To, mne v s-ci bolí. S. mi
krvácí. S. mi trne. Úzkostí mi s. usedá. Div
mu s. žalostí nepukne. Trp, byť s. ustalo.
S. se ve mně raduje, mi skáče radostí. Us.
Odlehlo mi na s-ci. Bs. Taje mi na s-ci. Č.
Krájeti se na to mé s. musí. Č. Nemuť se
s. vaše ani se strachuj. ZN. To nemohu
přes s. přenésti — jest german., das kann
ich nicht über's Herz bringen, správně: ne-
mohu toho přemoci, snésti, strpěti, oželeti a
p. Brs. 2. vd. 235., Bs. Na Mor. říkají: Ne-
mohlo mě to oboleti. Brt. Jest mi veselo (smu-
tno) okolo s. šp. m.: Jest mi veselo (dobře,
smutno) k mysli, k srdci. Ib. 118. Žádosť be-
dlivě uvážiti a k srdcím svým připustiti.
Břez. 175. Nebo v něm uzdravuje se s. naše
a ve jménu svatém jeho budem ufati. Žalt.
wit. 32. 21. Mocně někomu něco v srdce
vkládati. Kom. Jest mu volno u s.; s. kypí;
s. zkormoucené; s. rozervati; s-cem něco
přemoci; osud jeho jde nám k s-ci; s-ci
mému by se lehčilo; s. hnětené. Dch. Vtáča
štěboce tak prenikavo, jakby s. krajal. Slov.
Dorkne se srdénka dívek našich ladných.
Nitra VI. 181. Pustila s. z hrsti. Sá. S. ve
mně skáče. Us. To je rána (nůž) do srdce;
Přirostla mu k srdci; Kladla mi to na s.;
S. mi to utrhne; Nevešel se mu do s. Kšá.
Má místo s. kus shnilého dřeva. U Žambk.
Dv. Působil Bůh vniterně s. lidská milostí
svou nastrájeje. Sš. II. 21. K srdci si něco
bráti, šp. m.: hněte, mrzí nás to, bolí nás
to, dopaluje nás to, zabíráme se nad tím
(Brt.) a p. Otevřte okynečko, ať si ochladím

srdyčko; Hory milé, přikrýte nás a ovlažte
srdéčko v nás; Ej roste, roste kvítečko, kde
je milého srdečko; Skoč, děvucho, dolů
s břeha vysokého, vytrhni meč ostrý ze
srdečka mého; A dyž už zajeli za hory
daleko, teprv milú vdovu bolelo srdéčko.
Bolelo, bolelo nad dětma jejíma, srdéčko
v ní puklo nad dětma dobrýma; Dyž ju po-
chovali, tož mně povídali, to moje srdenko
těžce zarmútili; Leží tu, leží můj Janíček,
mého srdca milovníček; Ach mamičko,
mamko, s. se mi zamklo. Kdo mně ho
odemkne, není doma Janko!; Má maměnka
neví ani neuhodne, za kým mé srdenko ve
dně v noci vjadne (vadne); Mé srdenko
teskní, žalovat si nesmí (stěžovati), dyby
žalovalo, aj by zaplakalo; Mé srdenko, srdce,
biješ ve mně prudce; ležíš jako skála, dycky
bych plakala; Šak té nebolí (hlava), jak se
děláš, jen že v srdéčku jinšího máš. Sš. P.
23., 42., 92., 117,, 140., 142.. 183., 199., 200.,
214., 218. (Tč.). Šohaj, šohaj laštovička, od-
padľs mi od srdečka, jak od srdca tak od
lásky, jak to jabko od haluzky; To moje
srdenko tak si hořekuje, že si ledakoho
věrně zamiluje; To moje srdenko tak ve
mně buchoce, jako ta ryběnka v hlubokém
potoce; Dovolte si mně vzít, co v mém
srdci nosím; Červená šňůrečka je velice
tenká, ona se vřezala do mého srdeňka;
Jaké by to srdce bylo, dyby k své milé
nemluvilo; Když sem jel vokolo, srdce mne
bolelo; Dva ju vedu, tře ji hraju, šestemu
je žal, sedmemu se srdce kraje, že ji ně-
dostal; Můj milý se juž oženil, mojo srdco
zakrvavil; Nemože sa ve mně srdco roz-
veseliť; Těžko mi je těžko na mojim srdečku,
jak by mi ho svázal hedbávnú šňůrečkú;
Verůstla krásná růžička na prostřed mýho
srdýčka, verůstla, krásně voní, můj milé
k hiné (jiné) chodí; Rozželilo se srdenko
moje, nemožu ho ukojié; Ach můj Bože,
to je děvče, až se s. třáslo; Div že srdečko
mně nevyskočí; Zatmělo se mně slunečko,
kdo mě potěší, můj nejmilejší, mý zarmou-
cený srdýčko?; Jak mě pro vás velice mé
srdce bolí; Jede synek, jede pryče, vzal
mi od srdečka klíče; Svět mě tuze mrzí
a srdečko bolí, plakala bych hned; Dycky
mně má milá slubovala, že by mi půl srdca
darovala; Nenosím já tebe, nenosím v sr-
dečku; Ani tak nemele ve mlýně odrážka,
jako mé srdenko banuje šohajka. Sš. P. 225.,
228., 236., 249., 279., 296., 317., 340., 347.,
354., 365., 370., 373., 401., 411., 578., 586.,
603., 662., 691., 795. (Tč.). To moje srdiečko
také rozžialené, ako to želiezko v ohni roz-
pálené; Ale moje s. túžiť nepřestane; Keď
ťa chytím za srdienko za srdce, nepustím
ťa, holubička, preč více; Falešný galane,
nechoď mně na oči, nech sa mé srdenko za
tebú netočí. Mt. S. II. 38., 133., 40.; Sš.P.
Srdce div nepukne a líčko se směje; Těžké
s. pro někoho míti; A jí s. usedá. Er. P.
162., 449., 497. S. sa mi puká od žiaľa. Mt.
S. Neb nestydlivé oko nestydlivého srdce
jest posel. Pass. 29. V s-ci se radovati. Alx.
Ale kteréž věci pocházejí z úst, z s-ce vy-
cházejí a ty jsú, jenž poskvrňují člověka;
A kto jsú s-ce nesytého, to věz žádosti ne-