626

prostřed čeho). Co se stalo za horama?
Zabila tam paní pána. Sš. P. 96. Prostřed
rynku stanuli, po rychtáři se ptali. Sš. P. 172.
— nač. Bylo mu 3 léta, ještě na nohy ani
nestanul. Us. Šd. — k čemu. Chci odpověď
dáti a státi k stání. Ctib. To čo dobrých obra-
zuje (obráží), zlým sa k chuti stává. Mor.
Tč. Protož, když právo po druhé pojde,
k tomu ať stane podlé práva. NB. Tč. 27.
Než nestanou-li k třetímu vyhlášení, tehdy
při svou tratí. Zř. F. I. C. XI. Vz Státi
k čemu. — koho (akkus.), kosten. To tě
ročně mnoho stane (draho přijde). V. To tě
život, D., statek stane. Záv. Vz Státi co
koho. koho (gt), čeho, neosobně = býti,
trvati. Dokudž nebes stává. Br. Toho už
nestane. Us. Dch. Až mne nestane, teprú
uvidí. Us. Brt. Abyste činili za mou duši,
dokudž těch peněz stává. NB. Tč. 198. Pa-
cholíci po meči před děvečkami táhnú, ale
když pacholíků nestává, děvečky též právo
mají. Tov. 85. Ale také toho se nestalo.
Let. 286. Toho mi se nestalo. Půh. I. 155.
Bil Filistinské, doniž mu ruky stávalo, do-
nec manus deficeret. Bj. Když nás nestane
(když nebudeme). Kom. Dokud Samuele
stávalo (živ byl). Br. Dokudž života stává.
V., Kom. Dokudž měsíce stává. Br. Dokudž
vás co stávati bude. Br. Pokud těch pro-
středků stávalo, v Boha doufali. Br. Poruč-
ník, pokud toho statku stává, odbývaj za
sirotky dluhy. Arch. V. 22., 239. Abychom
Sigmunda za krále nepřijímali, dokud nás
stávati bude. Výb. II. 387. Dokudž té summy
stane. Bl. Pokud jich životů stává. Sych.
Hrnček, čím za nova navře, tím zapáchá,
dokud ho stává. Prov. (Knst.). — Poznam.
U stanouti nominativ. Vz příklady nahoře:
stanouti, abs. Ve větách záporných stává
genitiv. Není, nestojí, nestává pravidla n.
pravidlo. Je-li sloveso kladné, může státi
genitiv, kde má býti naznačena část celku
aneb když jsou (státi, stávati) časoslovy
neosobnými. Vz předcházející příklady: Sta-
nouti čeho. Velmi často dostačí nejlépe
pouhé Býti. Bs. Cf. Brs. 2. vyd. 236. —
Pozn. 2. Stanouti, stávati mají smysl tr.
vání. Dokud to město (toho města) stane,
stávati bude = dokud trvati bude. Tedy
chybně: Kéž by toho slovníku brzo stá-
valo. Jg. - oč. Jemu věříme, že o to
nestane (státi nebude). Solf. Ale již, když
biskup umře, kterýž kolivěk má čáku, ten
o biskupství stane. Hus 1.448. —jak dlouho,
kolik. Kdo ví, stane-li (bude-li) do večera.
Kram. To do sta kop stane (stojí). Štelc. —
kam (do čeho, mezi co, nač, pod co).
Do vojny s. (přijíti). Plk. Státi do služby
(přijíti). Plk. Já bych si stanula na ten sto-
lek. Slez. Šd. Stanul pod okenko, zavolal
tišenko: Marianko, srdce moje, otevř mně
okenko. Sš. P. 180. Stanula pod okno. Sš.
P. 778., 88. Mezi husary státi (přijíti). Plk.
Nepřátelé naň stávali (povstali). Reš. — po
čem. Mysl lakomá, jakož móž viece dosá-
hnúti, tak ne po dřevme potřebě stane,
ale vymyslí opět nové potřeby. Št. N. 224.
— proč. Srdce strachem stanulo. Lk. —
s inft. Po všech vlastech lid sbierati stanú
(počnou;. Rkk. 49. — za co = platiti, cenu

míti. To za plesku nestane. Ctib. Naše vojsko
za málo stane. Rad. zviř. — se. Ty věci se
staly; Co se státi má; To se zřídka stává;
Prve něco oznámiti, než se stane; Staň se
co staň; Co se stalo, odestati se nemůže;
Odklad se stal. V. Již se stalo. Us. Co se
ještě nestalo, ale ještě se staň. Půh. II. 138.
Prosme my nebo neprosme, aby sě jeho vole
stala, vždy se stane; Aniž darmo stala se
búře mořská, když jest Kristus spal; Úmluva
s dělníky se stala. Hus I. 325., II. 49., 61.
(Tč.). Stala se změna; Jak se pánu Bohu
líbí, tak se staň; Děkuji vám. Zdvořilá od-
pověď: Rádo se stalo; Má k tomu hleděti,
aby se stalo; Staň se, co staň. Dch. Na
moju pravdičkú pravdu, stalo se, stalo. Dbš.
A včil se tak stalo, djevča sa přespalo a už
mi ho dávajú. Sš. P. 403. Má-li tomu tak
věříno býti, staň se, co právo najde. NB.
Tč. 254. Co sa stalo, to sa viacej neodstane.
Mt. S. Stala se škoda veliká; Stalo se o to
srovnání. Dač. I. 71., 122. Sta sě potom
velmi v skoře. Výb. I. 184. Stal se večer.
Hus II. 62. Tak se stává: Jak pak se to
stalo? D. Proto se stává, že nenáhlý ná-
hlého předbíhá; Vyřízení rychle se stalo;
Tlachač, co se stalo i co se nestalo, tlampe.
Kom. Blázen teprv rozumí, když se stane.
Prov. I stalo se jednou šp. prý m. událo se.
Ale státi se ve smyslu udáti se častě uží-
váme, viz předcházející příklady. Ovšem
zbytečně užíváme dle něm. stávati se k vy-
jádření děje počínavého tam, kde máme po-
čínavá slovesa: stávati se němým, moudrým,
hubeným atd. m.: něměti, moudřeti, hube-
něti atd. Brs. 2. vd. 237. — se podlé čeho.
Podlé mé žádosti se stalo. V. — se proč.
To pro ledacos se stane (udá). Kom. To se
pro převýšenou vážnosť církve té stává;
To jenom pro Pavla a za Pavlovou příčinou
se stává. Sš. I. 12., Sk. 107. Že se to stalo
pro hřiechy prorokov jeho (Jerusalema) a
kněží jeho. Hus II. 308. Ty věci se dějí
a staly pro Žáčkovu věc. Půh. I. 270. Bo-
lení hlavy stává se pro obžerlivosť. Lk. —
se komu. Nic zlého se mu nestane; Stala
se mu křivda; Víc se mu to nestane; Stává
se mi vděk. D. Česť se mu stala. Us. Stal
se konec válce. Jel. Vedli ho, kdež mu právo
jeho státi se mělo (na šibenici). Aesop. Hle-
dejž právem a má se jemu pravda státi.
O. z D. Stala se mu škoda. Václ. VII. Však
z toho statku mají tomu škody navráceny
býti, komuž se moc stala. Zř. F. I. T. XX.
Co se mu to stalo?; Stala se mu kaňka,
že ... . Us. Dch. Nedávej mia do majira,
šak (= neboť) sa mně tam neco stane, co
mia velce hanba bude; Počkaj ty mynárko,
co sa tobě stane, až naša mamička na tebe
vypadne; Jak sem chtěl, tak se mi stalo,
peněz mně málo zostalo. Sš. P. 89., 538.,
665. (Tč.). Což se jiným stane, také se vám
stane; Žádaje, aby se tomu vražedlníkovi
právo stalo (= aby byl popraven); Jiný
žádný tu jest nebyl, když mu sě ten krádež
stal; Pakli vinna nebude, aby se ženě dostie
stalo. NB. Tč. 29., 98., 115., 249. Když se
í dosti stalo; Měla se mi pravda státi; Pro
eho nevyrčení žádný mi se konec nestal.
Půh. II. 143., 427., I. 155. (Tč.). Stal se jemu