635

dom spat, zaneeh mladých děvčat, šaks mě
viděl starú babu, měl jsi si mě nebrat; Dyž
s ňů půjdeš do hospody, dáš si v tancu
hráti, stará baba už u dveří bude ti mu-
mlati; Staré babě dejme hrabě, aby s něma
hrabala, mladý ženě dejme muže, aby se
s nim těšila; Komo me te starý dívke pro-
dáme? Prodáme jich na křenuvó holico
(ulici), budó němá napravuvat silnico; Pro-
dáme je (staré dívky) do Bílovic polovic,
dostaneme za ně trochu borovic; Oženil se
stary sivy, štyry týdně přede žnivy; Dá mu
pán Bůh s-ou, s-ou, motouzema svazovanou.
Sš. P. 151., 405., 420., 297., 375., 667., 668.,
690., 711., 745. (Té.). Až ze staré baby
mladá bude. Vz Nikdy. Sš. P. S-mu muži
mladá žena smrť hotová. Dač. I. 159. Jsem
mlad a nestár. BN. Buď kterak kolivěk
starý, má mieti opatrnosť, aby v privolenie
neupadl; Starý, má-li peníze, těch tají, maje
požívati, sě bojí; nerád dává, rád béře,
když dadie; Starý brzo se popudí a těžce
a nebrzo se ukojí, brzo zlému uvěří a ne-
brzy od toho odstoupí; Starý, v zlosti za-
staralý, nebrzo sě polepší; Starý chválí lidi
staré, zmrlé, hyzdí, túží po času minulém,
chlubí se dávnými skutky, vzdychá po nich;
Ani mladý kunštuj starým: neb což jsme,
on jest (tím) byl a budeme snad někdy, co
on jest; Starý lakomý a skúpý, smutný a
žalobný, brzký k mluvení a zpozdilý k sly-
šení a hotový k hněvu; Jinak nezřízeně pojí-
mají se jakožto mladý s-rú babu pro peníze.
Hus I. 276., III. 110., 204. (Té). S-ří lidé při-
cházejí na dětská leta (bývají dětinští). Us.
Šd. Kam se ubohá vrtnu na svá s-rá kolena?
Sych. Starý had také — ďábel. V. Jest
deset let starý, dle něm., po česku lépe:
jest mu 10 let, Bl., má deset let, jest desíti
let, jest desítiletý. Není-li počet let dovršen,
říká se: Jde mu na pátý atd. rok. Cf. Brs.
2. vyd. 236. Kolik je ti roků? Lid moravský
odpovídá pravidelně: Jde mi na desátý a p.
Brt. v Km. 1877. 172. Vz Starší (dole). Jak
jsi stár? lépe: Kolik jest ti let? Bylo mu
15 let, když umřel. Bs. V přísudku užíváme
místo starý raději dat. osoby se slovesem
býti: Jest mu 12 let, nebo: Zemřel maje
12 let věku (svého). Vz Akkusativ., Čf.
Brs. 2. vyd. 236. Zvíře měsíc staRé (mě-
síčné). C. Biech 40 let stár. BO. Je starý
snad o 40 letech. Pč. 14. Kdo nechce s-ým
být, musí se z mládí oběsit. Slez. Té. Byl
bys brzo starý. Vz Zvědavý. Lb. S-ho pro
radu, mladého pro vádu. Vz Mladý. Lb.
I staří lidé se divívají (o mnohém nevědí).
Č. S. pták mladé učí zpívať Hrš. S. člověk
hotový blázen; Mladý môže, starý musí
(umříti). Slov. Mt. S. S-ý dvořák hotový
žebrák. S-mu psovi a s mu sluhovi jeden
plat jde. Kůň mladý do peněz jde, starý
z peněz vychází. Staré stromy je těžko
ohýbať a staré lidi těžko předělávat'. Prov.
Šd. — čím: věkem. Us. Jest starší rokem,
Jel., šesti lety. Svěd. Starý srdcem. Vz
Mladý čím. Bratr věkem starší, Troj. 3.,
Tov. 37., lety starší. Tov. 38., Zř. mor.
1604. Bratr jest ode mne starší pěti lety.
Vz Jir. Nákr. §. 337. Pohnaný má list
šesti lety starší nežli póvod. (Instr. míry).

Dsky I. 132. — na čem, nač. Na duši s-rá,
na těle nedorostlá. Mkl. S. 668. S. na letech.
Hus I. 117. Byl na letech starší. Tov. 38.
Již je na ohrabky stár (velmi stár). O Olom.
Sd. — v čem: v hodnosti. Čsk. Jestli bych
sobě vzal v létech starú pannu. Us. —
o co: o rok, o 6 let starší. Us. Vz dole:
starý == dřevní. — S., též o věcech plozením
se n. rostením nabytých, alt. S. strom, les,
víno. Us. — S., s ponětím sběhlosti, zkuše-
nosti, úskočnosti, alt, erprobt, erfahren. S.
přítel nejlepší. V. S. voják, hříšník (zatvr-
zelý), liška, kuna, šibal (chytrý). Us. I s-rý
tkadlec někdy přízi zmate. S. liška těžce
se uštvati dá. Prov. S. koza (mlsná, smilná).
Mladá koza ráda sůl líže, s-á ji i se slánkou
béře (polyká). Jak staří dělají, tak se mladí
od nich uči. D. Žádej radu od s-ho a ne-
obanuješ.. Mor. Tč. S. kozel (= tvrdý, své-
hlavý). Čím starší kozel, tím tvrdší roh.
Prov. Ten dělá s-ho! Vz Usedlým Lb. —
nač. Mladý na léta, s. na rozum. C. M. 305.
— S. == nehezký, škaredý, alt, unansehnlich.
S. baba. — S., s ponětím přednosti, stáří,
alt. S. ptáci, s. zvířata = roditelé mladých.
Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak
vrznjí. Reš. S. otec (děd), matka (bába). V.,
svat (starosvat), D., pán (otec čelední; slá-
dek), paní (matka čelední; sládková), purk-
mistr (bývalý), královna. Můj s-ý = manžel;
má stará = manželka. Us. Šd. S-ré chrámy
dobré zvony mají; staří lidé dobře radívají.
Š. a Ž. Kde starších správa, tam řád ostává.
Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady.
Vz Stáří, Starosť. Š. a Ž. — S., s ohledem
na dávnosť času, starobylý, dřevní, alt, vor
Alters lebend. Staří obyvatelé české země.
S. čeští spisovatelé. Us. Oni staří lidé proti
Bohu rozpychavše babylonskú věži udělali.
Pass. 815. Zůstalo vše při s-ém; Nechati
něco při starém; To jsou s-é, hloupé řeči.
Dch. Ačkoli oboje (psaní) již s-ré jest. Žer.
345. S. nepřítel. Hus II. 58. Pozn. Něm.
alt není vždy naše starý. Alte Griechen
mohou býti Řekové zletilí = staří lidé, nebo:
dřevní Řekové, již žili před časy dávnými.
Ein alter Rock není vždy starý kabát, ný-
brž vetchý (obnošený, odřený). Staré jest
to, co již dávno stojí, co stáním ustálo. S.
člověk atd., vz nahoře. Pk. Vz také násle-
dující, a S. = časem pokažený, vetchý (do-
leji). — S. (o věcech) = ne nový, dlouho
trvající, alt, lang dauernd, lange bestehend,
nicht neu. Můj kabát je již dosti starý.
V městě jsou staré i nové domy. S. rod,
kroj, zvyk. Us Starým během jíti (se spra-
vovati starým obyčejem). V. S. rána. S-rá
láska rezerzaví. S. půtku obnoviti. D. S-ré
žbožie činí novú šlechtu. Prov. Mus. S. vy-
dání (knihy), Us., dluh. Brikc. Ty listy jsou
staré. Půh. II. 222. A jak přijdú staré leta, to
se duše to se leká. Sš. P. 789. I dřevo za-
vilé staré nebrzy se napraví a hovado za-
staralé nebrzy se co naučí. Hus II. 359. S.
věk (starosť); S-ho věku býti, k s-ým létům
se chýliti. V. Nač bych kupoval lepší (šat),
když to spravím se s-rým? U Rakovn. Kp.
To mne potkalo na stará léta (kolena =
v starobě). Brt. S. 89. S. dobrýtro (blízké
ku poledni). U Rychn. Dbv. Ve starých lé-