724

Miene o. Anstalt machen, sich fertig machen,
halten, sich auf etwas gefasst machen; oblé-
kati se, sich ankleiden. Jg. — abs. Tak
jim to jíti musí, jakž oni myslí a strojí. Čr.
Nestroj (nečiň hlouposti)! Us. — co, koho,
se. Řečník mluví přístroje se (přípravě se),
i bez strojení. Kom. Kdy se strojíte domů
(se chystáte)? Us. Jak jde kroj, tak se stroj.
Prov. Jg. S. komedie, hru, hry, hudby, di-
vadla, kvas, hody, hostinu, jídla, krmě, med
(uměle připravovati), V., žalobu, rozprávky,
zemi (n. pole = orati), Jel., lahůdky, honby,
šípy, kolby, kratochvíle, lečky, pohodlí, úkla-
dy, víno n. syrup (uměle připraviti), Kom.,
svatbu (svatební veselí, V.), housle (nastro-
jiti, naladiti, stimmen), D., vojny, bouřky,
zrady, smilstvo, pšenici (vlhkou udělati, práti
aby při mletí šupiny lépe se oddělovaly),
spisy, písma, kázání, večeři, oběd, snídaní,
nevěstu (oblékati ji; 2.) u jirchářů = kůže
do sudu klásti), past', pána (oblékati), Us.,
koně (řemení na ně dáti, D.; v běhu cvi-
čiti, V.), zemi, pole (orati), Jel., zahrady,
Kom., jedy, Reš., nápoj. Kom. Obilí st. a
mlíti. Us. S. vůz (žebřiny naň dáti; opak:
rozstrojiti). Us. Psčk. S. lože, postel, Pk.,
kraviny (u koželuhů), Skř., žert, Dch., kůži
(zurichten). Šp. Ženy ruby stroja (= v do-
mácnosti pracujíce oděvy strojí, zhotovují).
Rkk. 69., Bdl. Obr. 24. Stroj, pachole, košinu,
pojedem na hostinu; Umřu-li v cizině, kdo
dá pohřeb strojit'? Sš. P. 100., 453. Války,
krabošky, almužny, dlúhé modlitby s. Hus
I. 175., 302., 451., II. 192. — co komu:
zálohy, osidla, Sych., léčky, záhubu, úklady,
sobě kratochvíle, Kom., smrť, Jel, Alx.,
Bohu díky. L. Smělť jsem mu kuklu s. Dh.
113. S. někomu něco zvlášť, Einem eine
Extrawurst braten. Dch. Dám ti pohřeb stro-
jit, na všecky zvony zvonit. Sš. P. 394. Což
móž bláznivějšieho býti než oheň sobě s.,
aby v něm hořal? Hus III. 140. Lživá ústa
vlastnímu pánu úklady strojí. Kmp. Umí ry-
bám nástrahu s. Us. — komu co v čem.
Strojil jsem sobě kochání v tom. Kom. —
co, se k čemu: lože k ležení, se k utíkání,
se k starému houfu s. (ku smrti), V., se
k boji, Flav., Troj., se k práci, k vojně, něco
k jídlu, D., loď k boji, Pref., housky k peci,
Us., rudu v hutích k rozpouštění, Vys.;
koho ke škodě (vésti). Plk. Aby řád desk
zachován byl a lidé aby se zbytečně k ško-
dám nestrojili. Zř. F. 1. C. XVII. Stroj čelo
k mračení. Dch. K řeči se s. Smil v. 1178.
Aby kněžie, jenž se k boji tělestnému
SRojie, viděli; Ke zlému skutku sě i jiné
stRojí. Hus I. 170., 265. Vsie sě ku sědániu
strojí tu před hradem v šíré lúcě. Rkk. 41.
Hry komu k poctivosti strojiti. Vus. — se
k čemu proč: pro zemské a obecné dobré.
Arch. I. 43. — co pro koho: hospody pro
příchozí. Kom. — se k čemu kdy: mezi
vyjednáváním (= vyjednávajíce) k válce se
strojiti. Ml. — co, se kde, kdy. Na sv.
Bartolómy velká hostina se strojí, u rych-
tářů žádné (= žádný) vo ní neví. Sš P. 123.
Víno za mlada před kysnutím tak strojené,
aby sladkotu svou vezdy zachovávalo. Sš.
Sk. 21. K řádu kněžskému nemá dopuštěn
býti, ktož ty hry v svátky strojí. Hus I.

302. A mnišie na nové mši tancě strojie.
Hus II. 28. — oč. Chudí lidé o statky strojí.
Vodn. — koho oč (připraviti). Lidi nevinné
o hrdlo s., o statky. V., Arch. rkv. Chtě jiné
o jich spravedlnosti s. Zř. F. I. — Sych.,
Eus., J. tr. — co, se kam, do čeho. S. se
do města (chystati se), Bar., se do zbroje,
Cyr., kůže do třísla s. (klásti). Ros. S. se
do pole. 1546. Er. Můj milý se strojí do
cizé krajiny; Pěkna pani stoji, do sukně se
stroji, a dy do ni sahně, zlaty groš vy-
tahně. Sš. P. 659., 773. Strojí se do ko-
stela, jako chudý král do boje. Vz Chudý,
Nuzný. Us. Před našim domem stojí kůň
vraný, strojí se šohajek do vojny na nim.
Sš. P. 597. Na jaro do pole se strojí. Žer.
L. I. 91. Dávno a několikráte strojil se
apoštol do Říma. Sš. I. 143. — čeho. Ten
toho strojil (neurčitou měrou, jinak : s. co).
— co z koho, z čeho. Člověk z daně tvojí
Bohu oběť strojí; Satan z vášní světu strojí
modly. Sš. Bs. 167., 175. Kožišník z koží
kožichy strojí; Z něčeho lahůdky s. Kom.
Žerty, posměch, posmíšky si z někoho s.
Nz., D. Nápoj z vína a medu s., V., olej
z květu. Byl. Z mouchy slony s. (dělati).
Prov. — co o čem. Hádky o něčem s.
Plk. — co, se s čím: potravu s octem.
Stroj sa, dceruško, stroj sa s námi. Mor.
Brt. Strůj se, děvče, s nami, máš być našum
pani. Sš. P. 790. S tím se vším strojím ku
králi do Znojma. Žer. 311. — co kde.
v kuchyni, u dvora (vařiti). D. Mezi oby-
vatelstvem smýšlení s. vládě příznivé. Us.
Dch. Vz S. co kde kdy. komu kde.
Ješto mu dole na zemi tělesné pokrmy
strojili. Sš. Sk. 123. — se kde v čem Ve
skvoucím a bílém oděvu se u Římanů ti
strojili, kdož se o vznešený úřad ucházeli.
Sš. L. 208. — co, se na co, na koho,
kam. Na dalekou cestu se strojiti. V. Ne-
přátelé se na nás strojí. Žer. Jídla na stůl,
Har., na někoho záhubu s. Us. Na někoho
něco zlého s. Us. Dch. Strojí se jako Mar-
kout na vojnu. U Litomš. Dr. Má nejmilejší
na pole se strojí. Er. P. 110. StaRá Pivníč-
ková na jarmak sa strojá; Ešče jeden man-
del stojí a na ten se sedlák strojí; Strojiti
se na hody do hospody. SŠ. P. 150., 544.,
688. Sojcar odpírá, že židovi oštěpem ne-
hrozil, ani se naň strojil. NB. Tč. 30. Cho-
vají koně krásné a přípravu pyšnú na ně
strojí. Hus I. 442. Léč na lišky s. Sych.
Stroj na stůl! Us. — co proti komu:
úklady proti sobě strojiti. Ml. Stroj si,
synečku, hlavičku, proti tomuto věnečku.
Sš. P. 201. Strojili se proti sobě válkami.
Arch. I. 8. Lektvař proti vodnatelnosti stro-
jiti. Byl. — se. Stroji se, strojí, že bude
pršet = chystá se k dešti. Sl. ps. II. 4. 61.
Mraky se strojí. Er. P. 143. Stroj se, La-
zare, máš čas, jde pro tebe s nebe hlas;
Přiletěl k okýnku, zaťukal na sklénku
(= okno): stroj se milá, stroj; Do kostela
zvonijú, panenky se strojijú a já nebožátko
kolíbu děťátko! Sš. P. 20., 115., 202. (Tč)
Kdež se váš úmysl strojí. Dh. 149. Jaký
(Jak jde) kroj, tak se stroj. Prov. Dch., Šd.
Kam se on jen strojí? Us. Dch. - se od
koho. Strojí se Marjánka od mamičky. Er.