Předchozí (741)  Strana:742  Další (743) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
742
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
S. jmen prídavných, die Steigerung, vz
Komparativ, Superlativ. Cf. Bž. 133. — S. ve zvukosloví slovanském sluje proměna méně závažných samohlásek kmenových v zá- važnější anebo rozmnožení jich jinými sa- mohláskami k tomu konci, aby se význam slova rozmnožil a závažnějším učinil, die Lautabstufung, Steigerung. (S-nírn měníme tedy i znění hlásky i význam slova. Bž. 30. Cf. Bž. 16.). Ku př. kynu — kývám, vedu — vodím, matu — moutím, piji — pojím, trpím — trápím. Děje pak se s. trojím způsobem: 1. dloužením krátké samohlásky kmenové, 2. zaměněním jí jinou závažnější a 3. sesílením jí samohláskou jinou (předrážkou jiné samo- hlásky). — 1. Při prvním způsobu dlouží se krátká kmenová samohláska ve svou ná- ležitou dlouhou, totiž a) a v á: kladu — skládám, valím — válím, patřím — pátrám, kradu — okrádám; b) i v í: vidím — ví- dám, zdvihnu — zdvíhám, piji — pívám, šiji — šívám; c) o v ou (v strč. v u): pu- stím — pouštím (strč. púšťám), studím — ostouzím, poručím — poroučím, okusím — okouším, mluvím — smlouvám; d) e v é n. í (strč. v ie): let — létám — lítám, hledím — hlídám, řeknu — říkám, lehnu — líhám, jed -— jídám; e) ě v í (strč. v ie): běh — běžím — ubíhám, zpěv — zpívám, směji se — vysmívám se, oději — odívati; i) o v ů (ó) a ou: rostu — zrůstám, chroptěti — chroupati, bořiti — bourati, pochromiti — pochroumati, broditi se — brouzdati se; g) y v ý: kryji — skrývám, hryzu — ohrýzám, slych — slýchati. — Pozn. Ve slovenštině stupňuje se, také krátké l, r vedlouhé í, ŕ, tlčiem — stlkam, držím — sdŕžám. (Ht. Sl. 31., Gb. Hl. 140.). — 2. Při druhém způ- sobu s. zaměňuje se slabší a méně závažná samohláska kmenová v jinou závažnější. Váha jednotlivých samohlásek patrna jest ze stupnice: ь, ъ, i, i, y, e, ě (í), o, u, a, |
Avšak žádný kmen neprochází celou tuto
stupnici, která jest zde a priori seřaděna, nýbrž ve skutečnosti jest více ale kratších stupnic. Vz více v S. N. VIII. 1093 Gb. Zde mění se: a) e v ě, o, ů, a, á: bředu — brod, pletu — plot, vezu — vozím — vůz, veliti — voliti — vůle, řeku — rok -- pro- rok, ženu — honím, beru — výbor, vedu — vodím — svádím, nesu — nosím — výnos — nůše — snáším, vleku — vlak — vláčím, teku — těkám — točím — tok — tůčka — stáčím, metu — město — most; b) o v a, á: mohu — pomáhám, hodím — házím, bodu — bádám, chopím — chápám, kro- pím — krápím, chodím — vycházím; c) i v o: činiti — konati, vniknouti — vno- čiti; d) y v u: tyji — tuk. — Pozn. Slabé samohlásky ъa ь, zanikajíce v češtině, oží- vají v ní stupňováním takto: a) ъ jako: y, ý, o, u: tьbknouti — týkati, bъděti — bu- diti, dьmouti - dým, zъváti - zovu; b) b jako: í, o: čbtu — Čítám, pьnu — pínám, zvьněti — zvon, pъnu — opona. Kz. Vz Jer. — 3. Při třetím způsobu děje se s-ní sesilováním, když se totiž ku kmenové samo- hlásce jiná samohláska přidá. Tak stupňují se samohlásky : i, y, u a l, r. Před kme- nové i, y, u předráží se na prvním stupni o a na druhém a, z čehož povstávají dvoj- hlásky : z o -/- (i, y, u) = oi, oy, ou, za-/- (i, y, u) = ai, ay, au. Ale slovanština nená- vidíc dvojhlásek vůbec ruší také tyto tím způsobem, že jejich druhý prvek i v j a y, u ve v mění a z jmenovaných dvojhlásek má tedy: oj, aj, ov, av. Tyto spřežky však zůstávají jen při kmenech otevřených, při zavřených se ov a av ve vo a va a aj m. ai v ě (= ia) přesmykuje ; u se v zavřeném kmenu vůbec nikdy nestupňuje tímto způ- sobem, a i nikdy pomocí o a protož nevy- skytuje se potřeba, aby se také oj přesmy- kovalo. Na příklad, a) u kmenův otevřených: |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
i, y, u: o -|- (i, y, u) = oj, ov. a -/- (i, y, u) = aj, av:
pi — píti poi — iti = pojiti pai — eti ------- pájeti
ry — rýti roy = rov
by — býti bay — iti = baviti
slu — sluji slou — o ----- slovo slau — a = sláva;
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
b) u kmenů zavřených:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
i, y, u: o -|- (y, u) -ov = vo: a -|- (i, y, u) =
vid — viděti ai, av = ě, va:
tich — tichý vaid — věděti
tis(k) — tisknouti taich - těšiti
čtyr — čtyry čtoyr — čtvoro = čtvero tais — těsný, těsto
kys — kysati kays — kvasiti. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Někdy se také v otevřeném kmeni ai po-
vstalé stupňováním z i přesmykuje v ia a č: mi (minouti) - měna, vi (vinouti) — věnec. — Sesilováním stupňují se také 1 a r, při- bírají totiž k sobě s předu anebo se zadu samohlásky: e, é, ě, o, a, á, samy pak ovšem |
povahu samohlásek ztrácejí. Takovým způ-
sobem stupňuje se 1 v: el; čl, le (m. Iě); él (súžené íl n. ýl), lé; ol; al, la; ál, lá, a podobně r v: er, ře; ěr, ře (m. rě), ér (sú- žené ír), ré (súžené ří), or, ro; ar, ra; ár, rá. Na př. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předchozí (741)  Strana:742  Další (743) |