793

mu před světem (= škaredě, veřejně). Us.
Brt. Nadal mu divně pod s-tem. Šd. Nadal
mu, na čem s. stál. Us. Ktk. Nabažil se s-ta.
S. chce mámení, tedy je měj; Slovo do s-ta
pustiti; Prošel celý s.; To se to bude zase
na světě hýbat; Ten se má k světu; Vesele
na s. se dívati; Je to člověk na s-tě dobrý;
Se s-tem obcování; od s-ta se odtrhnouti;
Ten s. je zlý; Něco jde na s-tě dobře, něco
špatně; To mám kříže na světě; To jsou
věci na s-tě, co toho snášet musíme!; On
jest na s-tě rád. Dch. Mimo s. makatelný
je také ještě svět jiný nevidomý; Z vod
potopy novotný s. vyšel; Apoštolé měli s.
obrátiti: Tudy se jmenuje satan knížetem
ano bohem s-ta tohoto. Sš. Sk. 60., J. 49.,
I. 143., II. 141. Svět zevnitřní, vnější, die
Aussenwelt. Nz. To je to, on tam byl přece
kromě s-ta (— vzdálen s-ta). Us. u Solnice.
Ani o s-tě neví. Vz Opilý. Do světa býti
(lehkomyslným). Us. Mtl. Tak je to na tom
s-tě, kde bačkora žlutě kvete. Us. Dř. Je
k světu; Tak platí s. (= tak to bývá). Hý.
S-tů Jan (praví se o tom, kdo světem chodí,
o tuláku). Nejdu tam o živý s. (um keinen
Preis). Us. Sd. Nedám tě za tři světy. Us.
Nedal bych ťa za ten svet. Sl. ps. 49. Po
všem s-tě jí nic není. Už bych ráda věděla,
jak jí jde svět (jak se jí daří); Jestli mu
tak půjde s. (povede-li se mu dobře), to
bude krásný fikus. Us. u Dobrušky. Vk.
Chodí po s-tě, jako bludná ovce. Sk. Jest
člověkem podlé světa. Stnk. Obracel se
mnoho ve světě (mnoho zkusil). Us. Dbv.
Chytrá hlava se neztratí, dokud hloupost
na s-tě bude. U Žamb. Dbv. Pro jeden květ
nezhyne svět (Cf. Co tam, to tam, o to
hlavy nelam). Us. Dbv. Nezná s. Vz Opilý.
Us. Sn. Mladé zdravé děvče musí a má býti
do světa. Sa. Vrhl se clo světa. Dhn. Po-
tlouká se s-tem; S-a zkusit'. Us. Dostal se
na klády na odiv s-ta (na posměch). Slov.
Dbš. 81. Aj, divy s-ta! Dbš. 45. Nedám to
za širý s. Dbš. 45. Klučku ode dveří dávali
na okno všemu s-tu na oči. Brt Aby chodil
na opicu světa. Mor. Vz Op. Šd. Přišel se
sem podívat (na trh), jak s. ide, wie der
Markt steht. Brt. Všetko na svete len do
času. Slov. Er. Sl. čít. 65. Svět se podobá
velikým hodinám: měšec s penězi je zá-
važím a ženština kývadlem. Trnka. F. Tam
Vám bylo s-ta (lidu)! Šd. S. za tím běží,
kdo ho zanechává a utíká před tím, kdo
ho vyhledává; S. není ráj věčný. Mor. Tč.
S. toho miluje, kdo mu ustupuje, toho ne-
návidí, koho často vidí. Us. Tě. Prostřed-
kem smrti se světa sešli. Zř. mor. 1604. Už
sa včul svet, ludé v svete i obyčaj mení;
Dobré mravy zasluhujú v svete lásku vetší.
Slov. Tč. Já vás pásť nebudem,, radšej sve-
tom pôjdem. Dbš. 123. Kolko ludí v svete,
tolko obyčají. Slov. Tč. Slúžili ste tomu
světu, svět vám nyní dá odplatu; Na tom
s-tě nic stálého, on je všecek marný, moje
leta taky idú rovno s hodinami; Na tom
moři světa vzdychám a s prosbou k tobě
pospíchám; Ach světe, světe, měs podma-
ňoval, o mó dušičku měs připravoval; Ty
ochozky zvone, to je má muzika, ony mě
budó hrát, dyž pudu ze s-ta; Ztratila vinek

zeleny, neužila světa; S-ta neužila, pannú
nenabyla (dlouho nebyla), to že pro synka
milého Boha opustila; Povídej mně zlé
dobré noviny, jak se ti ve světě vedlo ?:
Umřelo mně moje potěšení, jakého ve s-tč
není; Dyť ty nejsi z růže květ, dy je ešče
chasy celý svět; Ach jejda, přejejda, už
musím do s-ta; Je-li synek, je-li k světu,
že musí k regementu; Nehodí se (galán)
s-tu ani dobrým lidom, já ho musím prodat
na vépalky židom. Sš. P. 42., 65.. 66., 70.,
72., 180, 185., 211., 571., 600., 689. (Tč.).
Do s-ta jíti. Er. P. 472. Svět jest toho za-
loženie, v něm nic ustavičného nenie. Smil
v. 1605. S. jest v sobě pravá vojna, řied-
kosť v něm chvíle pokojná. Smil v. 1615.
Lid přes svět pracující (ausser der Stadt).
Skl. V. 257. Neb jest to všeho s-ta obyčej;
Tehdy tak hluk bude po všem světu. Pass.
6 , 13. (Hý.). Ze s-ta je svedl; Jest známo,
kterak otec jeho u veliké chudobě z světa
šel nic nemaje; Když Vaněk domuov přišel,
lál jest v svět; Cigan z s-ta zšel od zlých
lidí. NB. Tč. 104., 134., 214., 264. Byť
vešken svět lidí svědčil a tak by nebylo,
tehdy všech svědectvie jest křivé; A tak
jest člověku bolesť i kdy v s. leze, i kdy
v s-tě bydlí, i kdy s s-ta schodí; S-ta to-
hoto psota má nás tisknúti z něho; K s-tu
ho povýšil a zvelebil; Ďábel s-tem a tělem
proti nám bojuje; Apoštolom ve s-tě zavr-
ženým věřili; Svět jest pravá púšť, plna
hadóv jedovatých; Všecko, což jest v s-tě,
neb jest; žádost' těla, neb žádosť očí neb
pýcha života; Kdož chvály v světě sobě
hledá, jest podoben tomu, který by chtěl
na vodě hory veliké přeplúti n. který by
chtěl uhoniti stien před sebú; Pokoj s-ta
jest tiché požívání času bez přiekazu zna-
menitého od nepřátel; A s. (= zlý lid) ho
nepoznal; Syn boží přišel na s.; Malé jest
v s-tě utěšení a věčné v ohni zatracenie;
Radosť jest krátká tohoto s-ta; Kam chvála
s. chýlí; Východ náš v s. jest plačtivý a
náš příchytek v s-tě jest nestatečný a vý-
chod z světa hřiešným velmi jest biedný a
hrozný; Tak jest tento s. nestatečný, kluzek
a bieden; Potupíš s., ač nechceš s ním za-
hynúti; Co hledáš ve světě, kdež všecky
věci vidíš, any tě klamají ?; Miluje svět,
v němžto jest plno osidel; Budeš-li milo-
vati tento s., zahyneš i s ním; V marnosti
tento s. jest potopen, By všechen s. měl a
jednoho šarta neměl, toho by žádal. Hus I.
224., 293., 382., 423., 442., 472., II. 22., 72.,
121., 21:., 214., 312., 438., III. 133., 145.,
146., 152., 186. (Tč.). Již po smrti ukáže
konec, kam chvála s-ta chýlí. Hus III. 111.
Svedu vy (vás) mečem se s-ta; Že by tvé
krve pro ves s. neprolil. Dal. Novotným ve
světě býti; Ku kněžství chuti nemá, neb
mu od mladosti svět voněl; Má se k světu
(hezky roste; 2. hodí se do s-ta). Sych. Na
s. přijíti; takový jest s.; ve světě zůstati
(nejíti do kláštera); na onom světě (na věč-
nosti); Zná svět (ví, jak se chovati mezi
lidmi). D. Svět tělesný, opak: duchovní,
mravný. Jg. Nynější s., opak: někdejší, bý-
valý, starý. Člověk ze starého s-ta (rovný,
poctivý). Tak to chce mít ten s. Tak se