811

vody (ryba chtěla by plouti), jak sa divča
vydá, ráda by svobody; Děvečka svobodná
jak ryba povodná, chodí po s-dě jak ryba
po vodě; Moblas chodiť po slobodě, jak
ryběnka v bystrej vodě; Ci to husičky na
tej vodě chodijú sobě po slobodě? Sš. P.
167., 392., 426., 469., 480., 520. (Tč.). Mou-
drosť branou s-dy. Kmp. A tu již Bůh na
lidské s-dě sobě meze položil; Vy zajisté
ve s-du povoláni jste; Leč nehned v prvním
létě Cyrovy říše vydána byla s. židům; S.
od bázně otrocké; Při tom lidské s-dě nic
se neodjímá; Ale tu hledí Pán především
ku s-dě mravné; S. duchová — vybavení
a vymanení od nadvlády pudů nižších, jimiž
veškeren život vyšší zrušen a zničen, aspoň
přitlumen bývá; Matou si mravnou s-bodu
s politickou; Židé jen o s-bodě náboženské
mluví; Bytnou a vnitrnou s-du tu Pán staví
naproti oné liché s-dě, kterou se židé ho-
nosili; Pravé s-dy nedojde člověk bohat-
stvím, důstojenstvím, náukou a důmyslem;
Není hola s. (zde na světě), poněvadž tu
není věčnost'. Sš. I. 104., II. 59., J. 44., II.
60., Sk. 8., J. 147., 148., 149. (Hý.). Stříbrná
klec a zlatá s. Pk. S. je zlatá, poddanosť
proklatá. Sš. P. 513. — S., vzhledem k ži-
votu občanskému, opak: otroctví. S. nábo-
ženská, politická, vz Rb. 272. S-bodu pro-
pustiti v náboženství. Skl. I. 29. S. někomu
skrátiti. J. tr. V s-du někoho uvésti, při-
vésti. V. Otroku s-u dáti. S-u pochovati,
ztratiti, obmeziti, potlačiti. Us., Jel. Z vě-
zení se na s-u vypláceti musejí. Sš. P. 718.
Duch života vešel v ně, když dáni sú do
s-dy; Pokrytci viece se nebojí, než když
vidí, an ti, které trápili, do s-dy dáni sú
a zase že v dobrém prospívají. Hus III.
309., 310. U věcech nutných jednota, u po-
chybných svoboda, ve všech pak láska. In
necessariis (rebus) unitas, in dubiis libertas,
in omnibus autem Caritas. Sv. Augustin.
Svoboda čeho: přístavu, trhu, Us., tisku n.
tisková, D., tržby, die Handels-, volby n.
volební, die Wahl-, J. tr., Nz., náboženství.
spolčovaní, shromažďování, řeči, vyučování
a učení se, vz v S. N.; v čem: v řeči (s.
řeči), u vyučování a v učení se. J. tr. —
S. služebných. Pacholci dosluhují na vánoce
a jsou na s-bodě do nového roku; služky
zase dosluhují na nový rok a jsou na s-dě
do tří králů, ten týden mají obojí volno a
zdržují se obyč. u svých příbuzných a zná-
mých, spravují si šat atd. Mřk. — S. =
svobodný stav, opak: manželský. To sem
byla eště na s-dě. V Kunv. Msk. Sloboda,
sloboda, jak je ona dobrá, ešče lepší ščestí,
komu ho pán Bůh dá; Dyby mně pámbiček
slobodu navrátil, nevdávala bych se, dyby
mně zaplatil. Sš. P. 469. Za s-body (když
jsem byl ještě svobodným). Us. Klš., Šd.
Též u Plzně. Prk. — S. = vule činiti, co
se líbí. S. ve smyslu mravoučném = mo-
hutnosť, kterou nám Bůh dal, abychom se
pro to, co svědomí na nás žádá, rozhodli.
Pkt. S. == svobodnosť volení, die freie Will-
kühr, liberum arbitriům t. j. mohutnosť pro
jednu ze dvou nebo více sobě protivných
věcí svobodnou volbou se rozhodnouti, jedné
se chopiti a ji uskutečniti, druhou pak za-

mítnouti, die Freiheit. S. v tomto vlastním
smyslu není tedy pouhou sdou od zevněj-
šího nucení (F. vom äusseren Zwange, li-
bertas a coactione), nýbrž i svobodou od
vnitrného nutkání (F. von innerer Nöthi-
gung: 1. a necessitate). MP. 31. Jsoucnosť
či realnosť s-dy; S. přirozená = s. co mo-
hutnosť, die Naturfreiheit, 1. naturae; s da
slávy, die F. der Seligen im Himmel, 1.
gloriae. MP. 33. Kdo tak smýšlí, ten bož-
skou a lidskou s-du obmezuje; Za tvého
mládí nikdo v obor tvé s-dy nesahal. Sš.
J. 216., 307. (Hý.). S. široká tomu byla, že
druh na druha pronášel. Bart. Té s-ďě jich
(Freimuth) jsem se divil. Štr. S. něco uči-
niti; moc, právo a s-u dáti; s-u propůjčiti;
nemám té s-dy (nesmím); v s-ě, na s-ě míti
(na vůli): dáti s-u přijeti a odjeti. V. S-u
něčeho rríti. Háj. S. byla každému na po-
tkání je bíti. V. Vám na s-ě zůstává. Sych.
Máš na s-ě. D. Má s-u mluviti. Bez ujmy
s-y. Kom. Nekdy i to, čo s-da, mravom
velmi škodí a k druhého k pohoršení pro-
vodí. Slov. Tč. Měl s-du k nim vcházeti.
Bl. 80. Za tou příčinou, aby vám to na s-dě
zůstávati mohlo, nic jiného, což by se osoby
a potřeby Vaší nedotýkalo, do něho (do
listu) jsem vložiti nechtěl. Žer. 346. Pře-
vrácená a falešná jest nevinnosť dáti od-
puětěnie a s-du k hřešenie; Nedá svobody
svým lidem, aby mohli své prodati aneb
přátelóm odkázati atd.; Člověk měl ve své
s-ě libé noc nezamúcen býti ; (Byl v něm)
rozum nebludný v svobodě rady; Každý
hřiech záleží na svobodě; Sv. Bernard ve
svobodě ducha našeho pokládá tři vstupně;
Dána jest každému člověku s. i k dobrému
i k zlému; Kázání má mieti (všude) s-du,
když lidé chtie slyšeti. Hus I. 153., III. 192.,
I. 293., 296., 355., II.257., 278. (Tč). Utíká
mu s. před rozumem. Vz Tlachal. Lb. S.
jest nade všecko; S. není zlatem zaplacena.
Rb. Už je po s-ě (vz Manželství). Č. — S. =
dovolení, die Erlaubniss. Vzíti si s-du. Bern.
Beru si s-du Vám oznámiti, správněji: do-
voluji si, osměluji se vám oznámiti. Brs.
241. Vypala sem si od svej maměnky s-u,
abych chodila do studenečky pro vodu. Sš.
P. 226. — S. = panenství, die Jungfrau-
schaft. Jak dojeli prostřed vody, stupoval
jí do slobody: Nestúpaj mně do slobody,
než mja dovez na kraj vody. Sš. P. 165.
Cf. Svobodenství. — S. = nadání, privilej,
Freiheit, f., Privilegium, n. Zvláštní s. V.
S. od mýta, cla. D. S-dou koho naděliti.
Sš. II. 235. Ty s-dy kúpil. NB. Tč. 160.
Což za jednu z největších svobod markrab-
ství toho se počítá. Žer. 343. Toť sú učinili
protiv našim s-dám; Králóv list na s-dy
zemské ohledati; Má s-bod těch požiti. Půh.
I. 183., II. 447., 454. S-y království toho.
Kom. Má král zemi potvrzení listem na svo-
body a práva dáti. Tov. k. 8. Kterážby (ob-
darování) nebyla k ujmě a ku škodě svo-
bod a práv království českého; Pokudžby
řádům, právům, s-dám zemským na škodu
a ublížení nebylo. Zř. F. I. A. XXXVIII.,
IV. — S. =místnost, kde privileje ukládali,
zemský archiv, das Landesarchiv. Jsou klíče
dvoje od svobod. Žer. Záp. I. 258. Klíč od