Předchozí (825)  Strana:826  Další (827) |
|
|||
826
|
|||
|
|||
Symptomatologie, e, f. — nauka o úka-
zech, příznacích nemoci. S. N. Syn, a, synek, nka, syneček, synáček, čka, m. Syn, vok. sg. obyč. synu; nomin.
a, vok. pl. synové. Synъ, skr. sunus, goth. sunus, lit. sunus, strsl. synъ, něm. Sohn, m. Schl. Kořen su roditi, tedy = narozený. Hš. S. jest trpné příčestí minulého času muž. rodu, pošlé od kořene su nebo su, roditi. Znamená tedy prvotně čili dle původu svého narozeného vůbec anebo kterékoli mládě muž. r. čili samce. Gb. Hl. 54. Mój synu; Ó moj milý synu! Kat. 804., 829. Synové dcery = dítky; milovati někoho jako vlast- ního syna; kurvy, z kurvy syn; s. za vlast- ního přijatý, zalíbený; syn následuje otce svého. V. Synové jednoho otce, jedné matky; syn vlastní, nevlastní; postranní, z levého boku, nemanželský; synek (v zemi rodilý;; synek sedlský, pražský, městský, Us., do- mácí, D; syn nepotatilý. Sych. V synyech božích. Ž. wit. 88. 7. Kriste, synu z panny. Er, P. 522. Obyčajne nebývá lepší s. od otca; Taký buď s. tvůj k tobě, jaký tys ku otci; Otec sa z lásky tresce, k zisku synovému. Us. Tč. S. přijatý a osvojený, der Adoptivsohn; s. pravý, rodný; s. při- rozený, přírodný. Sš. J. 22., 150., L. 57. Panenka Maria po světě chodila, božího sy- náčka v životě nosila; Byla jedna chudá vdova, svojich osem synů měla; Jak prah překročila, syna porodila; Ženil bych sc. ale nesmím, chudobné mateře su (sem) syn; Dyby mi pán Bůh dal rakovú panenku, aby ona sama syna porodila a zase pannú byla. Sš. P. 30., 89., 150, 578., 702. A to dietě, které jest po mém synu zuostalo, to já při- jímám na všecek diel, jako syna svého vlast- nieho; Pro ten účinek ten s. proti svému otci se provinil a ztratil všecko právo svého dědictví; Žaloval jest otec na syna, že ho ubil suchými ranami a syn se k tomu zná; By otec popraven byl, syn dobrý zůstane a poctivosti neztratí. NB. Tč. 12.* 71., 277. I také jiným synům, což jich má, přede pány své zboží vydal, aby s ním činili, což chtie. Půh. II. 259. Jaký otec, taký syn. B0. Jakýž otec, tací synové; Jest otec, že nás za syny vyvolil (v syny skrze Ježíše); Moci býti synem božím vétšie jest moci než moci býti papežem nebo králem; Poslúchati nemá ve zlém s. otce; Synové tohoto světa opatrnější synóv světla jsú; Otec neb mátě viec miluje syna než syn otcě nebo máteř. Hus I. 246., 315., 316., 373., 377., II. 298., 372. (Tč.). Syne Daviduov; Dnes syn smrti jsi. GR. Počni, synu ďáblový (ďáblův). Pass. 45. (Hý.). Za syna někoho zvoliti. Kom. Vojen synoma zemi rozdělil. Dal. S. příjma od otce díl k živnosti tím se nevybývá; Otec syna, když jeho vůle není, nemůž od- děliti. Pr. Spravedlnosť pro městské synky (v městě jistém odsoudil kdys úřad cizince k šibenici nedávno vystavěné; ale měšťanstvo tomu silně bylo na odpor předstírajíc, že nikoli pro cizí holotu, alebrž pro městské synky spravedlnost sobě vystavěli). Č. Otec jablka Hryze a synu laskominy. Mus. Otec stýskal a syn výskal; Řídcí, synové otcům podobni se nacházejí. Jg. Řídko se přiho- |
dilo, aby po vzácném otci také vzácni sy-
nové byli. Mudr. Lépe bohatý psa než chudý syna cvičí. Devět synů oslava a jeden po- trava; Syn otce moudřejší — radosť, bratr bratra — závisť; Lépe s mužem od prahu k prahu, nežli od syna k synu (žebrati). Pk. Komu dal Bůh syny, uč je a kárej za viny. Č. Dobrých lidí synové bývají zlí škůdcové; Snadněji jedna matka deset synův uživí než deset synů jednu matku. Lb. čím milejší syn, tím větší metlu viň. Jg., Rb. — Strany přísloví vz ještě: Dítě, Jablko, Otec, Rodiče. — Někdy se syn vynechává. Jan Vinařčin z Lobše (= syn Vinařčin). — S. boží, Gott Sohn. V. — Synové boží = spra- vedliví, die Kinder Gottes. Kom. — Syn synů (synův) = vnuk. Mor. Brt. Kom. Synáček, čka, m., vz Syn. — S., osob.
jméno. Synaeres-a, y, f., řec. ówaÍQtoic; = sra-
žení, srážka dvou samohlásek ve dvojhlásku. Rk. Synagoga, y, f., z řec. öway^yi] = sbor-
níce, schodiště, též sbor, sbořiště, modlitebna, die Synagoge. Sš. Mt. 11. S-gy byly veřej- nými shromáždišti pro židy k modlení-se, ku předčítání zákona neb ku poslouchání takového čítání a vůbec k vykonávání ná- boženských úkonů, toliko oběti nesměly ve sbornících Bohu se vzdávati. Sš. Mt. 62. ZN. 73. Bratří nedobře překládají: škola. Sš. Zj. 366. Vz S. N. Nediv sě tomu, že již tuto cierkev židovskú, jenž slove s-ga, cicrkví svatů neb chotí jmenuje. Hus III. 93. Synák, a, m. = synek, der Sohn. Kolíbaj
ho, mój milý, však je s. spanilý. Dbš. 4. — Erb. Sl. čít. 70. — S. = učenník, der Lehr- bursche. Slov. Plk. Synčany, dle Dolany, ves u Chrasti. Vz
S. N. Synčok, a, m. = zlatý, drahý, der Liebe,
Theuere. Slov. Dbš. 43. Syndikat (syndikát), u, m., úřad syndi-
kův, das Syndikat. Syndik-us, syndik, a, m., z řec. ôvvdf/.oc,
městský zástupce, der Stadtanwalt, Syndikus. Syneček, čka, m., vz Syn. — S. = hoch,
mládenec, junák, milec, der Junge, Bursche, Geliebte. Na Mor. Brt. Spíše sa rozlúči Du- najek s pírečkem, než sa já rozlúčim se svojím s kern Vz Nikdy. Sš. P. A byly cě (— tě) jedna macička, měla překrásného sy- nečka; Dal se mně s. do těžké nemoci; Na s-čka zavolala, křivdu jemu žalovala; Ach nadešel mne v noci sen, že můj s. jedě sem; Habe ten s. chodíval za pannó; Ach ta naše dědina, jakby guló (koulí) hodil, néni tu s-čka, co by se mně hodil; Pomyslela jsem já sobě do pole šerého, abych tam mohla spatřiti s-ka mjilýho; Kolik je klasečků v ječmenném snopečku, tolik falešností při každém s-čku; Sama sem neráda, že vojna nastala, měla sem synečka, zůstala sem sama; zůstala sem sama, jak na vodě sláma, jak ten měsiček mezi hvězdičkama; Ja už sem já ty střevíčky sedrala, co sem já od s-čka dostala; Sem s. jako vták, pomiluja nechám tak; Meč (mlč) má milá, nenaříké, ty po- těšena budeš, až ti přijde tvůj syneček, ach ty mu požaluješ; Přisedla k němu, šeptala |
||
|
|||
Předchozí (825)  Strana:826  Další (827) |