891

Mädchen-, domovní, Haus-, doučná, Ergän-
zungs-, elementarní, Elementar-, farní, filo-
logická, filosofická, gymnasium, historická,
hlavní, Haupt-, hornická, Berg-, hospodářská,
Oekonomie-, na housle, Violin-, hudební,
Musik-, chlapecká, Knaben-, chudinská,
jízdecká, katedralní, každodenní, Alltags-,
klášterská, Kloster-, na klavír, Fortepiano-,
konservatoř, Konservatorium, košikárská,
Korbflecht-, kovářská, Hufbeschlag-, latinská,
Latein-, lesnická, Forst-, lihovarnická, Spiri-
tuserzeugungs-, lučební, malířská, Maler-, ma-
teřská (vz Školka), mathematická, matičná,
městská, Stadt-, měšťanská, Bürger-, ná-
rodní, Volks-, nedělní, Sonntags-, německá,
nižší n. menší (chatrnější, V.), občanská,
Bürger-, obecná, Volks-, obchodní, Handels-,
obraznická, odborná, Fach-, opakovací, opa-
trovna, Kleinkinderschule, Wartanstalt, pa-
cholecí, Knaben-, pivovárská, Bierbräuerei-,
početní, Rechnungs- pokračovací, Fortbil-
dungs-, pověcná (realní). Real-, právnická,
Juristen-, průmyslová, Gewerbe-, psací,
Schreib-, rabínská, realní (reální), Real-, re-
alní gymnasium, Realgymnasium, řečnická,
rhethorisch, řemeslnická, Handwerker-, se-
meniště, das Seminar, skotolečitelská, Sch.
für Viehärzte, sladovnická, Bierbräuer-, sou-
kromá, Privat-, státní, pro stavitelská ře-
mesla, Baugewerk-, střední (gymnasium, re-
alka, ústav ku vzdělání učitelův a učitelek),
Mittel-, šermířská, Fecht-, šicí, Näh-, taneční,
Tanz, technická, die Technik, trivialní
(— obecná), Trivial-, učedlnická, Lehrlings-,
učená, gelehrte Sch., universita, die Univer-
sität, ústav ku vzdělání učitelův a učitelek,
Lehrer-, Lehrerinenbildungsanstalt, veřejná,
öffentliche Sch., vesnická, Dorf-, vojenská,
vz dole, vysoká n. vysoké školy (vysoké
učení, universita), die Hochschule, Univer-
sität, bez vyznání, konfessionslose Schule,
zahrádka, der Kindergarten, živnostenská,
gewerbliche Sch., zvěrohojská, Thierarznei-
schule (Rostl.), škola zvěrolečitelská atd.
Jg., Mus., Pt., Hd., Rk., Dch., Šp. Školy
vojenské, Militärschulen: vojenské nižší a
vyšší školy realné a vojenské akademie;
průpravny; škola kadetní; ústavy a školy
odborné a to ku vzdělání důstojnictva:
válečná škola; vyšší dělostřelecký a vyšší
hradebnický kurs; ústřední kurs pěchoty
a jezdectva; průpravna (Vorbereitungs-
schule) pro čekatele stábního důstojnictva
dělostřeleckého; škola pro dělostřelecké
střílení; dělostřelecký ústřední kurs ekvi-
tační; vojensko-lékařský kurs, ústav pro
skotolečitele; š. pro vojenské kováře; š.
jezdecká pro pěchotu; jezdecké školy bri-
gádní; š. střelecká; pro mužstvo: kurs pro
polní četnictvo, pro polní signály, š. zdra-
votnické, manipulační a škola ku vzdělání
mužstva. Čsk. I. 5. 36. Školy dělí se tedy
dle stupně na nižší, střední a vyšší. V niž-
ších školách vyučují se děti beze všeho
zření k budoucímu svému povolání počátkům
tak zvaných literních umění: čtení, psáni,
počátkům počtářství, grammatiky, přírodních
věd a hlavním článkům náboženství, země-
a dějepisu (v obrazích), písemnictví a kre-
sleni. Střední školy, dle rozličného povo-

lání, ku kterému připravují, jsou: gymnasia,
připravují k universitě, realky, na nichžto
vzdělávají se živnostníci a průmyslníci k ži-
votu praktickému a připravují se. studující
k studiím technickým; ústavy učitelské. Sem
počítají i školy specialní hospodářské, les-
nické, hornické, obchodnické a rozličné umě-
lecké, vyšší dívčí školy. Školy vysoké jsou
pro právníky, lékaře, duchovní, professory,
úředníky atd. (university), pro vyšší prů-
myslníky polytechnické školy, pro umělce
akademie (výtvarných umění), konservatoře
(hudební) atd. Potom jsou zvláštní školy za
příčinou jistých poměrů: nedělní neb opa-
kovací, továrnické, chudinské; potom jsou
š-ly pro jisté stavy určené: školy vojenské
(vz nahoře), šlechtické (konvikty, rytířské
akademie). Co do vydržování škol jsou
školy: státní, obecné, soukromé. S. N. Vz
Ústav, článek Vojenský ve S. N. Š-ly s pa-
rallelkami zaříditi; parallelkami opatřiti. Us.
Vysoké školy založiti; na vysokých š-lách
se učiti. Us. Do Š-y choditi. V. Š-u navště-
vovati. Sych. Vz Navštíviti. Š-u prohlížeti.
Šp. Déti do školy posýlati. Us. Na škole
s někým se práti (in palaestra pugnare). V.
Rozžehnati se s š-lou. V. Š-u míti. Br. Š-u
založiti, zaříditi, zaraziti, nadati, J. tr., zří-
diti, otevříti, zavříti. Us. Prohlídka škol;
dohled ku školám; Loučiti se se školou.
Dch. Žáčku učený, po všech š-ách cvičený;
Mistře nad mistry učený a po školách vy-
cvičený, pověz mně, co jest jedno?; Jedno
(dítko) daj do škole, budeš mět školáka,
druhé daj do dvora, budeš mět dvořáka.
Sš. P. 76., 78., 140. Ti ze školy Kristovy
nejsou, kteříž pro narčení, a druhdy ano
jest pravé, pohánie sě a súdie a utracujie
mnoho zbožie. Hus II. 120. Vyšší ještě š-u,
školu nadpřirozené milosti, Bůh v útrobách
lidských zarazil. Sš. J. 110. Š-u filosofickou
zarazil. Sš. I. 168. Aby školy rabinské
navštěvovali. Sš. J. 124. Škola bez kázně,
mlýn bez vody. Pk. Chceš-li míti synka
vola, hleď ať jemu smrdí škola. Km. Leda
se vyklul ze školy a již chce jiné učiti
(o hrdých). Č, Š. a Ž. Školy (školství)
y Cechách, vz S. N. II. 315., Rb. 273. —
Š. trpělivosti, die Schule der Geduld. -
Š. — kde se něco, k budoucí potřebě připra-
vuje a pěstuje. Š-la stromová (školka). Vz
KP.III. 274., 310. S. štěpařská, vinná atd.
Vz Školka. — Š. — shromáždění žákův a
učitele, učení, die Schule, der Unterricht.
Š-u držeti, míti. Us. Já dnes držím školu,
lépe: učím, vyučuji. Š-u začíti, skončiti. Jest
po š-le. Dnes není žádná š. Za š-u choditi
(ne do ní, ale běhati), Dítě školou povinné,
schulpflichtig; Š-la již dávno začala. Dch.
Veliká strana lidí proto obecně dávají děti
do školy, aby byli bohati, ve světě velebni
a přátelóm aby pomáhali. Hus I. 447. —
Š. židovská 1. = nábožné shromáždění židů
k modlitbě, die Judenschule, Synagoge. V.,
Kom. — 2. S. židovská = husí sněm, der
Plaudermarkt. Je tu jako ve š-le židovské
(= mnoho hluku). Us. Hý. Křičí — vřešti,
jak v židovské škole. Č. — Š. — sborníce,
die Synagoge. Aby nedali židom nových
škol dělati. Št. - Š, — dům školní, místo,