Q jest v romanských a germanských ja-
zycích obvyklá hrdelnice, která v písmu jen
přeci u se užívá. Ostatně není Hláska ta
ani etymologicky ani fysiologicky zvláštni,
nýbrž v každém ohledě = k. Staré k totiž
v pozdějším latinském pravopise, vyjma ně-
kolik archaismů, v c a q proměněno jest;
q pak zejména tenkráte nastupovalo, když
u a ještě jedna samohláska následovati měla,
na př.: qua, quem, qui, quo, quum atd.,
řidčeji před pouhým u. jako v zastaralém
pequnia. Tak stala se skupenina qu neroz-
lučnou a z ní později opět pouhé a čisté k
se vyvinulo, což na franc. que (ke), question
(kestion) atd. patrno. V některých slovech
přešlo v g, na př. franc. égale (aequalis).
V ital. jazyku však zní ještě u, na př. quale,
equale; řidčeji celá skupenina qu v ch (k)
prešla: chi. V gotštině jest q = kv, v ostat-
ních pak německých jazycích opět jen qu při-
chází. Slované latinkou píšící skupeniny této
jen ve slovech cizích užívají. Gb. v S. N.
Avšak tato slova také literou k se píší:
kvadrat, kvitance.

Q slcrácené v lat. = Quintus, Quintius,
quaestor. — Q jakožto římská číslovka =
500, q = 500000. S. N.

Qu-. Slova zde scházející hledejž čte-
nář pod Kv-.

Quadové, ův, m., národ za starého věku
v dnešní Moravě.

Quadr, u, m., quadrovec, quadrový ká-
men, čtverhraný pískovec, der Quader.

Quadrace, e, f., rozčtvrcení, die Quadra-
tion.

Quadragena, lat., čas 40 dní kajících,
40tägige Bussübung. Vz S. N.

Quadragesima (pars), y, f., čtyřicátý díl;
šestá neděle před velikonocí, 40 dní před
velikým pátkem, die 40tägige Fastenzeit.

Quadrans, antu, m., 1/4 libry lékárnické,
10 1/2 dekagr.

Quadrant, u, m, čtverník, kruhočtvrť,
čtvrť kruhu, der 4. Theil eines Ganzen, be-
sonders eines Kreises; der Winkelmesser.
Rk.

Quadrat, quadrát, u, m., čtverec; moc-
nosť stupně drahého, ein gleichseitiges, re-
gelmässiges Viereck; das Quadrat; pokryvka
hlavy duchovního při obřadech (Dch.).

Quadratický. Q. n. pyramidalní n. dvoj-
a jednoosová soustava v krystalografii. Vz
S. N.

Quadratní, quadrátní, čtvercový, čtve-
reční; q. míle, čtvereční míle, Quadrat-.

Quadratura, y, f., čtvercování, rozdělení
ve čtverce, die Eintheilung in Quadrate:
čtvrť měsíce, ein Mondesviertel.

Quadrieinni-um, a, m., dle Gymnasium,
čtyřletí, čtveroletí, ein Zeitraum von vier
Jahren.

Quadrifoli-um, a, n., čtverolist, čtyrlístek,
das Vierblatt.

Quadrille, kadrilla, y, f., (fr., kadrilja),
čtvertanec. čtverylka, die Quadrille.

Quadrillion, u, m, tisíckrát tisíc trillionu.

Quadrinom, u, m., quadrinomi-um, a,
n., čtyrčlen, Quadrinom, n.

Quadrivi-um, a, r\.,čtveřocestí, křižovatka.

Quadruplika, y, f., odpověď na tripliku,
Quadruplik, f.

Quaestion, něm. z lat. quaestio, doptávka,
poptávka, Quaestionsschreiben, n., poptavní
list. Hnš. Vz Dotazovací.

Quaestor, a, m., byl v Římě za času
králů vyšetřovatel a soudce vraždy, později
správce obecní pokladnice a státních dů-
chodů pod dohlídkou senatu. Vz S. N.

Quaestura, y, f., úřad quaestora. — Q.
při universitách = akademický úřad, jemuž
přísluší vybírání a účtování školního platu
a honoraru za přednášky. S. N.

Quai (fr., ké), nábřeží, das Quai.

Qualifikaee, e, f., z lat., způsobilost, die
Qualifikation, Befähigung.

Qualita, y, f., z lat., jakost, povaha, do-
brota, die Qualität, Beschaffenheit, Güte, der
Werth. Vz S. N.

Qualitativni, qualitativ. Q. rozdíl, věcný.
Vz S. N.

Quantita, y, f., z lat., kolikost, velikost,
die Menge, Grösse, das Gewicht, Mass, vz
S. N.; míra slabik, časoměr, časomčrnosť,
das Silben-, Zeitmass.

Quantitativně, dle množství, quantitativ.

Quant-um, a, n., množství, míra, der
Betrag, Antheil, die Menge, Grösse, das
Mass.

Quarantaine (fr., karantén), karantena,
y, f., stávka 40denní k vyšetření zdraví, die
Quarantaine. Rk.

Quarré (fr., karé), n., čtverhran, čtverec
pěchoty proti prudkému útoku jízdy, das
Q., Viereck.

Quarreau (fr., karó), a, n., kostky (bubny)
ve fr. kartách.

Quart, u, m., z lat., čtverce, čtverka (for-
mat), .das Viertelmass, Quaxt.

Quarta, y, f., z lat., čtvrtá (třída), die
4. Gymnasial- o. Realschulklasse; čtvrtíce