Kabice, vz Raba.

Rabín, a, m., vz Rabbi. - R., ves u Ne-
veklova. PL.

Rabina, y, f., jatá děvice, ein gefangenes
Mädchen. Vký. Cf. Rab, Rabině.

Rabině, ě, f., porobkyně, nevolnice, otro-
kyne, die Sklavin. Sr. Rab. Nejsme synové
r-ě. Sš. II. 54.

Rabinství, n., das Rabbinat. Šm.

Rabišany, dle Dolany, Rabersdorf, ves
u Frenštátu. PL. Vz Rabořov.

Rábka, y, f., brukev. U Zábřehu, Olom.
Kčk., Sd.

Rabkyně, ě, f., zastr. = rabině.

Rabořov, a, m. = Rabišany.

Rabota, y, f., zastr., die Sklaverei, Leib-
eigenschaft. Mkl. B. 163.

Raboun, u, m., v souken., der Rauchbaum.
Šm.

Rabovati, cf. pol. rabuš, der Räuber,
rabować, Mkl. B. 319., lat. rapio, řec.ÔQqiavóg,
got. ráubôn. Hý. — R., drancovati, loupiti,
obrati, plündern, Zlob.; zajímati, gefangen
nehmen. Plk. — abs. Vojáci r-li. Us. Hý. —
kde: v městě dobytém po domech. Us. Hý.

Rabovna, y, f. = vězení. Na Slov.

Rabovník, a, m., loupežník, der Räuber.
L. — R., zajimač, der Gefangennehmer. Na
Slov. D.

Rabský, sklavisch. Vz Rab.

Rabství, n., rabstvo, a, n., otroctví, die
Knechtschaft. Vz Rab. Muž s ženou v rab-
stvo a žena s mužem v chlapstvo. C. M. 347.

Rabudí, n., barvínek, plamének, clematis,
die Waldrebe. Slb. 668.

Rabulista, y, m., z lat. rabula, die Rechts-
chikane, (Hý.), dle Despota, pravokrut, tluč-
huba zvl. advokatní, který překrucuje práva,
der Rabulist, ränkevolle Rechtsgelehrte, Zun-
gendrescher, Rechtsverdreher. Rk., S. N.

Rabštein, původně Babenstein, a, m., mě.
v Plzeňsku. Tk. III. 412., IV. 738.

Rabus, u, m., der Maulkorb für Hunde.
Us. u Táb. Ndk. — R., vz Raveň.

Rabuše, rabuš (Mkl.), e, f., slov. rovaš,
mezera (po naříznutí), ná- n. zářez, vrub,
zásek, karb, die Kerbe, der Kerb. Koř, ra-
biti, seccare. Mkl. aL. 98. Sr. rovatí, wühlen,
in der Bedeutung kerben: rumun. rbvaš,
rbboš, něm. Rabisch = Kerbholz im Berg-
baue (Schmelzer, bair. Wörterbuch 3. 4.),
maď. rovás, nřec. (>aßaoi. Mkl. B. 340. (Hý.).

f ., vrub, vrubovka, porub, das Kerbholz, der
erbstock. Písař se sladovníkem též zvláštní
rabuše měj. V. Na r-ši hřešiti. Plk. — R.,
rostl. Sf.

Rabušní, Kerb-. R. dřevo. Vus. Vz Ra-
buše.

Rabušník, a, m., v horn.,der Rabischauf-
seher. Šm.

Rabůvka, y, f., rabování, das Rauben,
Plündern. Býti na r-vce, jíti na r-ku. Us.
na Mor. Hý.

Rác, e, Racan, a, m. Racané, Srbové
v Uhřích od řeky Rašky. Der Raitze, Serbe.
— R., druh černého hroznu, eine Art schwarzer
Weintrauben. — R., v kartech, trumf, atout.
Už věděl, kolik je rác (kolik uhodilo). Po-
vím ti, čeho je rác (zač je toho loket). Na
mor. Zlínsku. Brt.

1. Raca, reca, f., dle Káča, strsl. réca,
anas, kachna, sr. něm. Retscheute. Mkl. aL.58.

2. Raca, e, racka, y, f., mřežka na vy-
šívání, das Gatter in der Stickerei. Na Slov.
Bern.

Race (fr., rase), e, f., plemeno, das Ge-
schlecht, die Race.

Racek, cka, m., racka, y, f., pták vodní,
die Möve. R. mořský, larus marinus, chech-
tavý (vodní káně), 1. ridibundus, stříbrošedý,
1. argentatus, bělokřídlý, 1. leucopterus, ry-
bák obecný (mořská vlaštovka), sterna hi-
rundo; rybák černý či černá mořská vla-
štovka, sterna nigra, chaluha cizopasná,
lestris parasitica. S. N., Frč. 344., Schd. II.
475. — R., Rastislav. Gl. 290., Ratimir.

Racija, e, f., die Ration, Portion. Us. ve
vojen. řeči. Na Ostrav. Tč.

Racionalismus, vz Rationalismus.

Racka, vz Raca, Racek.

Racka, y, f., Báckyně, rácká žena, eine
Raitzin, Serbin. Slov. Bern. Vz Rác.

Racková, é, f., ves u Holešova na Mor.

Rackovati = mřežovati, gattern (in der
Stickerei). Na Slov. Bern. Vz Raca, 2.

Rácký, Raitzen-, raitzisch. V. Vz Rác.
R. despota, V., krajina. Bern.

Ráckyně, ě, f., vz Rácka.

Raclavice, dle Budějovice, ves 1. u Ne-
veklova, 2. u Přerova; R. hrubé, ves u Víš-
kova; R. malé n. Raclavičky, ves u Víškova;
R. horní ves u Vel. Mezeříčí; R. dolní,
tamtéž; něm. Ratzlawitz. PL.

Racocha, y, f., malý trám v přední n.
zadní polovici lodi. — Macocha r-cha. Č. M.
399. — R-chy. Druh mechu, byssus globosa,
die Wetterzotte. D.

Racocháč, e, m., kostrbáč, kosmáč, der
Strobelkopf. D.

Racochatý, kosmatý, rousný, straubig. D.
Zachovej nás, pane, od moudy r-té. Č. M. 335.

Rácov, a, m., sbořený hrad v Boleslavsku.
Vz S. N.

Racovati = trumfovati, atoutiren. Vz
Rác. Mor. Brt.

Ráctvo, a, n., Bácové, die Raitzen. Vz
Rác.

Rač, e, Rače, dle Budějovice, Radeč,
dče, m., ves u Sedlčan.

Ráče, ete, račátko, a, n., mladý rak, ein
junger Krebs.

Račej = raději, lieber. Vz Rád.

Ráček, čka, m., vz Rak. — R., muška
obilní, der Getreidewurm. Zlob. — R. knihovny,
chelifer cancroides, pavouk rakovitý. Vz S. N.,
Schd. II. 523. — R., čku, m., hadové koření,
černý zanikl, cruciata (bistorta), die Schlan-
genwurz. Ms. bib.

Ráčení, vz Ráčiti.

Račerovice, dle Budějovice, ves u Tře-
bíče.

Rači, vz Rád.

Račí, Krebs-. R. noha, oko (na Mor. ra-
kůvka. Us. Hý.), klepeto, skořepina, máslo,
lezení, jízda (zdlouhavá, die Ochsenpost). Jg.
R. omáčka, Krebsensauce. Dch. R. nohy
(kravské přední nohy od tahání křivé). Us.
Hk. Račím chodem se zvedlo = zpátečně.
Vz Neštěstí. V., Č.



	6

	Kabice, vz Raba. Rabín, a, m., vz Rabbi. - R., ves u Ne- veklova. PL. Rabina, y, f., jatá děvice, ein gefangenes Mädchen. Vký. Cf. Rab, Rabině. Rabině, ě, f., porobkyně, nevolnice, otro- kyne, die Sklavin. Sr. Rab. Nejsme synové r-ě. Sš. II. 54. Rabinství, n., das Rabbinat. Šm. Rabišany, dle Dolany, Rabersdorf, ves u Frenštátu. PL. Vz Rabořov. Rábka, y, f., brukev. U Zábřehu, Olom. Kčk., Sd. Rabkyně, ě, f., zastr. = rabině. Rabořov, a, m. = Rabišany. Rabota, y, f., zastr., die Sklaverei, Leib- eigenschaft. Mkl. B. 163. Raboun, u, m., v souken., der Rauchbaum. Šm. Rabovati, cf. pol. rabuš, der Räuber, rabować, Mkl. B. 319., lat. rapio, řec.ÔQqiavóg, got. ráubôn. Hý. — R., drancovati, loupiti, obrati, plündern, Zlob.; zajímati, gefangen nehmen. Plk. — abs. Vojáci r-li. Us. Hý. — kde: v městě dobytém po domech. Us. Hý. Rabovna, y, f. = vězení. Na Slov. Rabovník, a, m., loupežník, der Räuber. L. — R., zajimač, der Gefangennehmer. Na Slov. D. Rabský, sklavisch. Vz Rab. Rabství, n., rabstvo, a, n., otroctví, die Knechtschaft. Vz Rab. Muž s ženou v rab- stvo a žena s mužem v chlapstvo. C. M. 347. Rabudí, n., barvínek, plamének, clematis, die Waldrebe. Slb. 668. Rabulista, y, m., z lat. rabula, die Rechts- chikane, (Hý.), dle Despota, pravokrut, tluč- huba zvl. advokatní, který překrucuje práva, der Rabulist, ränkevolle Rechtsgelehrte, Zun- gendrescher, Rechtsverdreher. Rk., S. N. Rabštein, původně Babenstein, a, m., mě. v Plzeňsku. Tk. III. 412., IV. 738. Rabus, u, m., der Maulkorb für Hunde. Us. u Táb. Ndk. — R., vz Raveň. Rabuše, rabuš (Mkl.), e, f., slov. rovaš, mezera (po naříznutí), ná- n. zářez, vrub, zásek, karb, die Kerbe, der Kerb. Koř, ra- biti, seccare. Mkl. aL. 98. Sr. rovatí, wühlen, in der Bedeutung kerben: rumun. rbvaš, rbboš, něm. Rabisch = Kerbholz im Berg- baue (Schmelzer, bair. Wörterbuch 3. 4.), maď. rovás, nřec. (>aßaoi. Mkl. B. 340. (Hý.). f ., vrub, vrubovka, porub, das Kerbholz, der erbstock. Písař se sladovníkem též zvláštní rabuše měj. V. Na r-ši hřešiti. Plk. — R., rostl. Sf. Rabušní, Kerb-. R. dřevo. Vus. Vz Ra- buše. Rabušník, a, m., v horn.,der Rabischauf- seher. Šm. Rabůvka, y, f., rabování, das Rauben, Plündern. Býti na r-vce, jíti na r-ku. Us. na Mor. Hý. Rác, e, Racan, a, m. Racané, Srbové v Uhřích od řeky Rašky. Der Raitze, Serbe. — R., druh černého hroznu, eine Art schwarzer Weintrauben. — R., v kartech, trumf, atout. Už věděl, kolik je rác (kolik uhodilo). Po- vím ti, čeho je rác (zač je toho loket). Na mor. Zlínsku. Brt.	1. Raca, reca, f., dle Káča, strsl. réca, anas, kachna, sr. něm. Retscheute. Mkl. aL.58. 2. Raca, e, racka, y, f., mřežka na vy- šívání, das Gatter in der Stickerei. Na Slov. Bern. Race (fr., rase), e, f., plemeno, das Ge- schlecht, die Race. Racek, cka, m., racka, y, f., pták vodní, die Möve. R. mořský, larus marinus, chech- tavý (vodní káně), 1. ridibundus, stříbrošedý, 1. argentatus, bělokřídlý, 1. leucopterus, ry- bák obecný (mořská vlaštovka), sterna hi- rundo; rybák černý či černá mořská vla- štovka, sterna nigra, chaluha cizopasná, lestris parasitica. S. N., Frč. 344., Schd. II. 475. — R., Rastislav. Gl. 290., Ratimir. Racija, e, f., die Ration, Portion. Us. ve vojen. řeči. Na Ostrav. Tč. Racionalismus, vz Rationalismus. Racka, vz Raca, Racek. Racka, y, f., Báckyně, rácká žena, eine Raitzin, Serbin. Slov. Bern. Vz Rác. Racková, é, f., ves u Holešova na Mor. Rackovati = mřežovati, gattern (in der Stickerei). Na Slov. Bern. Vz Raca, 2. Rácký, Raitzen-, raitzisch. V. Vz Rác. R. despota, V., krajina. Bern. Ráckyně, ě, f., vz Rácka. Raclavice, dle Budějovice, ves 1. u Ne- veklova, 2. u Přerova; R. hrubé, ves u Víš- kova; R. malé n. Raclavičky, ves u Víškova; R. horní ves u Vel. Mezeříčí; R. dolní, tamtéž; něm. Ratzlawitz. PL. Racocha, y, f., malý trám v přední n. zadní polovici lodi. — Macocha r-cha. Č. M. 399. — R-chy. Druh mechu, byssus globosa, die Wetterzotte. D. Racocháč, e, m., kostrbáč, kosmáč, der Strobelkopf. D. Racochatý, kosmatý, rousný, straubig. D. Zachovej nás, pane, od moudy r-té. Č. M. 335. Rácov, a, m., sbořený hrad v Boleslavsku. Vz S. N. Racovati = trumfovati, atoutiren. Vz Rác. Mor. Brt. Ráctvo, a, n., Bácové, die Raitzen. Vz Rác. Rač, e, Rače, dle Budějovice, Radeč, dče, m., ves u Sedlčan. Ráče, ete, račátko, a, n., mladý rak, ein junger Krebs. Račej = raději, lieber. Vz Rád. Ráček, čka, m., vz Rak. — R., muška obilní, der Getreidewurm. Zlob. — R. knihovny, chelifer cancroides, pavouk rakovitý. Vz S. N., Schd. II. 523. — R., čku, m., hadové koření, černý zanikl, cruciata (bistorta), die Schlan- genwurz. Ms. bib. Ráčení, vz Ráčiti. Račerovice, dle Budějovice, ves u Tře- bíče. Rači, vz Rád. Račí, Krebs-. R. noha, oko (na Mor. ra- kůvka. Us. Hý.), klepeto, skořepina, máslo, lezení, jízda (zdlouhavá, die Ochsenpost). Jg. R. omáčka, Krebsensauce. Dch. R. nohy (kravské přední nohy od tahání křivé). Us. Hk. Račím chodem se zvedlo = zpátečně. Vz Neštěstí. V., Č.