jíti, do rady někoho volati. Us. K němu do
rady se scházeli. Mus. Někoho do rady po-
volati. Háj. Němec v české radě. Prov. R.
jest již shromážděna. Ml. Počet větší v radě
přemáhá. Pr. Z rady někoho vyvrci. Er. R.
pěti osob, v pěti osobách, z pěti osob. Us.
Dům rady obecné (radnice). V. Seděni rady
n. na radě (soud). V. Dvorská r. vojenská.
R. zemská, der Landesrath, r. hejtmana
(z pánů a rytířů zemsk. hejtmanu na Mor.
od případu k případu od sněmu přidělovaná),
úzká (kněžská, der engere Rath der Brüder -
unität, později: Starší jednota). Vz Gl. 290.
Cf. Tov. 16. *R. tajná. Vz Žer. Záp. II. 188.
R. královská, vz Rb. 271., Gl. 290. Proto
12 pánů v radě sedí, aby, čehož neví aneb
čemuž nerozumí jeden, to druhý aneb jiný
připomenul a vnukl. Pr. Na radách dobře
mluviti a v boji se zmužiti. Pk. Vz více
v S. N. — R., kdo radí, rádce, zvl. osoba
k tomu určená, aby radila, der Rath, Raths-
herr, Beisitzer. Někteří různili slovo radda
= rádce, úředník a rada = radění, ku př.
Kom., Plk. a jiní. Různění to však nemá
žádného základu, ježto souvislost' ve větě
smysl ukazuje. Jg., Brs. 153., Toms. R.
soudu komorního, V., císařský, královský,
knížecí, Ros., při řízení zemském, D., u práva,
Plk., tajný, při stavu zemském, při appel-
laci, městský, dvorní. Z Jg. R. místodržitel-
ský, krajského, zemského (vrchního) soudu,
finanční, školní, hospodářský. R. konsistorní
(strany titulu vz Důstojnost' n. Důstojný).

Řada, řádka, řádečka, y, f. = řád, die
Reihe, Zeile, Richte. Ě. = více věcí n. osob
v jedné čáře vedlé sebe jsoucích; v mathem.
= více čísel dle jistého pravidla po sobě
jdoucích. S. N. Rada zubův. D. Přední,
zadní ř. (šik); řadou, řadami. D. Po řadách;
přišel brzo na řadu; mimo řadu někoho po-
výšiti; seznam dle řady zjednaný; jeti podél
řady; do první řady ustoupiti; v první řadě
býti, státi; zůstati v řadě; řada bitvy, po-
kojů. Dch. V řady vstoupit! eintreten! Čsk.
V řadě a v šiku. Čsk. Nyní je ř. na tobě.
Us. Kšá. Má pět vousů devíti řadami. Us.
Kšá. Sv. Matouš byl dle povolání řadou
sedmý. Sš. Mat. 14. První v řadě jest houser
n. husa zlá; Po řadě děva za děvou píseň
nějakou pěti musí. Sš. P. 729., 765. Ř. před
stav, Hš., nepřetržitá, nepřetržená. Šp. Sá-
zeti stromy do řady; setí řadami. Šp. Na
kom jest nyní ř.? J. tr. Do řady n. řadou
stavěti. Vojáky do řady postaviti. D. Do
řad se postaviti. Rkk. Sklenice jde po řadě
kolem. Řadou státi. D. Něco řadami klásti.
Trávu na řady sekati. Vz Řad. D. V řadách
táhnouti, státi. Šm. É. nepochybných svědků;
Činí to postupem či řadou postupnou; Kte-
řížto listové řadu apoštolských písem otví-
rají ; Radu listů zavírá list k Hebreům. Sš. L.,
předml, Sk. 209., I. 5., 9. (Hý.). R. posloup-
nosti (vz Posloupnosť), myšlének, rhythmi-
cká, Us.; ř. honců, die Wehr- o. Treibwehr,
myslivců, Šp.; řadou jíti. Us. Ř.krystalová.
Nz. Radu počíti; po řadě. Šm. Ječmen
v řádkách. D., Šp. V první řadě třeba vy-
znati, german. a šp. m.: nejprve, přede vším:
Jestiť on v první řadě povolán šp. m.:
přede všemi, před mnohými, jestiť on sám

nejprve od toho atd.; Přišla naň řada, lépe:
došlo naň. Km., Brs. 157. — R. v mathem.,
die Reihe. Ř. vedlejší mocnosti (Potenzr.), sbí-
havá (convergirend), konečná, nekonečná,
rozběžná (divergent), dvojitá, nepřetržitá (ne-
přetržená), úkonová, prvotní, proložená (in-
terpolirt), Nz., arithmetická, geometrická,
rozdílová. Stč. Alg. 141., 150., 143. Ě. pře-
stává (přetrhuje se) druhým, .... n-tým čle-
nem; něco v řady dáti, uvésti, přivésti; za-
čátečný člen řady; řadu sestrojiti, sestaviti,
vyvíjeti; skřížení řad; návratná (opětovaná),
nezávisle odvozená (nezávislá, independent).
Nz. Vz S. N. (řada v mathem.). — Ř.,
řádka, v zahradě záhon, das Gartenbeet. Ros.

— Řádka v knize, die Linie, Zeile. D.
Radaliost, vz Radihost.

Radamaš, e, m. == Rhadamanthus. Háj.
Rádati, řádávati = do řádu stavěti, ord-
nen, reihen. V. — co, koho: myšlénky. D.

— koho kam: v kolo tancující ř. Ler.
Radava, y, f., ves u Milevska. PL.
Radboř = Ratiboř.

Radbuza, y, f., řeka padající ve Mži
u Plzně. Jg. Vadíta se lutý Chrudoš na
Otavě křivě, Stiaglav chraber na Radbuzě
chladně. Rkk. 71.

Rádce, e, na Slov. radec, dce, m., der
Rathgeber. V., BO. Radcím býti; Zlá rada
rádci nejhorší. V. Takového r. maje. Kom.
Křivého rádce se zprostiti. Sych Dobrý r.
za boha. Pk. Více rádců více rady. Pk. —
R. z povolání, der Rathsherr, Rath. V. I poče
král rádci tázati. St. skl. V. 4. R. tajný.
Aqu.

Radě, radče. Kom., Dh. 107. Vz Rád.

Radda, y, m., vz Rada.

Radeč, dče, f., ves v Turnovsku. Vz S. N.
—R., vz Rač.

Rádečník, u, m., v knihtiskárně náčiní,
do něhož literky při sázení se kladou, der
Winkelhaken. Us. Jg.

Radechová, é, f., Radechau, ves u Ná-
choda. PL.

Raději, raděj, radějie, vz Rád (kompa-
rativ).

Radějov, a, m., ves u Manetína, Röding.

— R., něm. Radiow, ves u Strážnice na
Mor. — R., ves u Hořepnika.

Radějovice, dle Budějovice, ves u Je-
senic.

Radejska, y, f., jm. lesa u Petrovic. Us.
Dch.

Radější, radějše = raději. Vz Rád.
Řádek, dku, m., řádeček, čku, m., v již.
Cech. řátka, Kts., malý řad, kleine Reihe.
R. perel. Ros. Záhon na řádky rozděliti,
kobzole do řádku sázeti. Us. Tč. — Ř., čára
potištěná n. popsaná, die Zeile, Linie. V.

— R., poznamenání křidou, co se propije
atd., die Zeche. Píti na řádek. Ros. Vz Řad.

Rádelní, Pflughacken-. R. kolečka. Vz
Rádlo. Us. Jg.

Raden, vz Radný.

Radění, das Rathen, der Rath. Staré
jestiť přísloví. Buď hlemýžď v radění a pták
v jednání. Rb. Vz Raditi.

Řádění, n , die Reibung, v tělocv. Km.
Vz Řaditi.