Předchozí (11)  Strana:12  Další (13) |
|
|||
12
|
|||
|
|||
Řádění, vz Řáditi.
Radenice, dle Budějovice, ves u Velik.
Meziříčí. PL. Radenín, a, m., ves v Táborsku. Vz S. N.
Raděný; -ěn, a, o, gerathen. Vz Raditi.
R. dobro -evangelická rada. Vz Rada. No- votáři pozdějších věků r-mu dobru mravní význam upírali. MP. 21. Radešov, a, m., ves u Police, u Volyně.
PL.. Tk. 1. 485., II. 398., III. 90. Radhosť, Radhošť, ě, m., bajeplný vrch
v Beskydách nedaleko Rožnova na rozhraní Moravy a Slezska. Vz S. N. - R., vz Radi- host. Řádí, n. = řada, die Reihe. Pl.. Ld.
Radiace, e, f., z lat., záření, die Strah-
lung. S. N. Radiciren, něm. z lat., v mathm., od-
mocniti, die Wurzel aus einer Grösse ziehen. Stč. 1. Řadič, e, ť., ves u Sedlčan, b) u Vo-
tic. Vz S. N. 2. Radič, raditel, e, m. — rádce, der
Rathgeber. Veleš. Radiček, čka, o, adj. = velmi rád, gar
sehr gern. V. Radíček půjdu. Ros. Radičov, a, m., Rehšdorf, ves u Mor.
Třebové. Vz Radišov. Radihost, a, m. (Radahost, Radeyast,
Radgost, Radhost, Radigast, Radoyast, Ra- doyošt, Radošt atd.), bůh hostinství a ku- pectví u starých Slovanův. Jg. Zavs,- fťvov, ochránce hostinství. Lpř., Jir. Mus. 1863. 151., 153. Radihošt, a, m., ves n Milevska. PL.
Radicha, y, f.. orthocerus, hmyz. Krok.
II. 254. Radikal, radikál, u, m., prvek v ne-
rostných, kyselinách. Takové skupeniny dvou prvků, jež samy opět co prvky se chovají, na způsob pravých prvků s jinými prvky opět se spojující zoveme základy či radi- kaly aneb organické radikaly (organische Radikale). Šfk. 387., 770., 779., 392. Cf. KP. IV. 676. Die Grundlage der Säuren. R-ly organické n. ústrojné, odvozené, původní; theorie radikalův. Nz. Vz S. N. — R., a, m. = radikalista. Radikalism-us, u, m., z lat., snaha o dů-
kladné vykořenění všeho, co nesrovnává se s naším idealem a provedení rázných a roz- hodných oprav bez ohledu na jich přimě- řenost' a včasnosť. Hlavně o snahách politi- ckých a socialních. Vz S. N. Radikalista, y, m. (pl. -sté), přívrženec
radikalismu. Radikalní, radikální = důkladný, rázný,
energisch. R. prostředek. — R., z radika- lismu vycházející. R. smýšlení. S N. Radikand, u, m., v mathm. číslo n. ve-
ličina, z níž hledá se kořen některého stupně, mathamatische Grösse, aus der die Wurzel irgend eines Grades gezogen werden soll. S. N. Radíkov, a, m., Radelsdorf, ves na Mor.
u Nov. Jičína; R., Radikau, ves u Olo- mouce; R., něm. Radikow, ves u Nadějkova; R. dolní a. horní, něm. Radischen, ves u Dačic. PL. Radíkovy, dle Dolany, ves v Opavsku.
Vz S. N. |
1. Radím, a, m., Gaudentius. Dal. k. 43.
2. Radim, i, ť., ves a) u Jičína, b) u Kou-
řimi. Vz S. N. Vz strany skloňování: Chru- dim. — Radimský. Radiměř, e, f., Rothmühl, ves ve Svi-
tavsku na Mor. Vz S. N. Radina, y, f., soubor řádů zvířat. Am.
Radiometr, u, m., stupňový oblouk k mě-
ření polové výšky, der Radiometer. S. N. Radirovati, z něm. a to z lat., škrabati,
vyškrabovati, nožíkem zhlazovati, schaben, kratzen; leptati (u umědirytcův), radiren. Rk. Radislav, a, m., Racek, cka, na., jm.
mužské. — R., i, f., něm. Retz, mě. v Ra- kousích. Radišov, a, m., Rehsdorf, u Mor. Tře-
bové. PL. Vz Radičov. Raditel, c, m., der Berather, Rathgeber.
Vz Radič. Raditelka, y, f., die Rathgeberin. Us. Jg.
Raditi, radím (zastr. razi, razu), raď, dě (íc),
il, děn a zen, ění a ení; radívati = radu dá- vati, rathen, anrathen; se == rady hledati, radu bráti, sich berathschlagen, um Rath fragen, zu Rathe ziehen. Jg. — abs. Mívej, radímť, jazyk za zuby. Prov. Dělati, jakž jiní lidé radí. V. — komu (co jak). Vší pilností a opravdové někomu r. V. Komu nelze r., tomu nelze pomoci. Ros. Chci ra- diti všem bez studu. Kat. 2610. Tehda mlad byl a sobě r. tu chvíli nemohl. Půh. II. 220. Nedal si r. Us. Dch. Jiným radí, sám neví co dělati. Vz Všetečný. C. — k čemu (jak). Prosi vás, raďte mi k tomu. Kat. 3116. Takéž já málo r. tuto uměji k tvej ctnosti. Smil v. 93. Co-li ty mně k tomu radíš? Výb. II. 34. Raďte mi k tomu, ku koum já mám hleděti. NB. Tč. Dobrák k pokoji jen radí, špatný člověk rád se vadí. Přísl. Tč. Kněžie, kteří radí k válkám a nekáží ku pokoji, jakož písmo velí. Hus. I. 158. K odci- zování zemí r. Zř. F. I. B. XIII. K mon- archii s velikou pilností radil. V. Oni k tomu radí. Br. Radiž každý k řádu, k pokoji. Smil v. 49. Každý rádce chválí to, k čemu radí. Br. — Jel., Ros., Solf., D. — od čeho. Raď (zrazuj) od nich súsedám svým. Výb. I. 685. — V., St. skl. — komu, se o kom, o čem. Musil také u jiných osob o tom r. se. Sš. L. 3. Ten kniezi o bratřích vše zle radieše. Dal. A méščené s hostmi o nich se radiechu. Dal 167. (102. 28). Na dvě hodiny o věcech se radil. Vrat. 154. R. někomu o hospodářství. B. Němc. — s inft. Vinici hradbou opatřiti radí. Sych. Radím vám k Bohu míti poslušenství. Troj. Razi vám v nich čísti. Št. N. 1. Kdyby kdo louky k projíždce dlážditi radil, kdežby pak seno brali? Prov. — aby. V. Radil, abychom poslušnosť zachovali. Sych. — se čeho, koho = s kým. Us. u Přerova. Kd. Bolo sa ti raditi dobrých ludí. Zpěv. 106. Šla jsem k přísežnému a radila jsem se jeho. NB. Tč. 198. Neb se jí zas takto radí. Dh. 103. Raditi se budou modl a kouzedlníkův. Br. Mysl u vyhledávání věcí rozumu se radí. Kom. — se s čím, s kým: s rozumem, Kom., s samým sebou, V., s Vaňkem (utéci). Us. — Dal., Stele. — se s kým oč. Let., J. tr. Potom o zhoubu životů se radili. Kom. |
||
|
|||
Předchozí (11)  Strana:12  Další (13) |