L. 72. O to smyslně sě radíchu. Kat. 2428.
Radil se o to se mnou, Ros., o válku. Br. —
k čemu proč: z dobré vóle. Št. N. 302. —
koho nač. A zda tě črt na to radil? Smil
v. 663. Na to se radili. Vc. Strč. d. pr. 16. —
se s kým v kom, v čem, kde. Radil se
v té věci se mnou. Ros. Radil se v rozdíl-
ných odborech rady. J. tr. R. se v přátelích,
v dskách, v nálezích. (Vš.). Na faře mu tak
radili, by byl ten hrob otevřený. Sš. P. 90.
Vz R. se o čem. — se přes co, šp. m.: oč,
o čem.

Raditi, il, ěn, ění, v řadu stavěti, pořádek
vésti, ordnen, in Ordnung stellen. — koho:
vojáky. — co kde: stromy na poli dle
cest. Us. Zdá se, že Lukáš ve skutcích
apoštolských řadí apoštoly dle vážnosti. Sš.
Sk. 11. Ženské na processích nedají se řa-
diti, ale jdou, jak stádo běží. Us. Č. — se
ke komu. Šm. — se kam: ř. se pod sebe
vespolek. J. tr.

Řáditi, il, ěn, ění; řádívati = dováděti,
bouřiti, lärmen, schlecht hausen, es zu toll
treiben. Jg. — abs. Ten tam řádí. Sych.
Tuze příliš řádí, er macht es zu toll. Us. —
kde. Vojáci v hospodě škaredě řádili. Sych.
— jak: zle, podlé vůle. Dch.

Radi-us, a, m., lat., paprslek, der Strahl;
polouměr, poloměr. Vz tato slova a S. N. R.
vector, vz Provodič.

Radix, lat., kořen, die Wurzel.

Řádka, vz Řada. — Ř., záhon, das Beet.
Na Mor. Mtl. Sednu na zahrádce na poslední
řádce na bílé leluje. Sš. P. 485.

Radkov, a, m., něm. Radkow, ves u Sudo-
měřic. PL. — R., Radkau, ves a) u Telče,
b) u Bobrové horní na Mor.; R., něm. Rat-
kau, ves u Opavy; R , Rattendorf, ves u Mor.
Třebové; R., Rogau, ves u Sušice. PL.

Radková, é, f., ves u Žeranovic ua Mor.

Hý.

Řádkování, n., v hosp., die Drillkultur. Rk.

Řádkovati, záhon na řádky rozděliti, in
Querbeete theilen. Ř. krejcary, aby se snáze
počítaly. Na Ostrav. Tč.

Řádkový, in Reihen gesetzt. R. vinice,
Us., ječmen, die Zeilgerste.

Rádkyně, ě, f. = raditelka. Nej.

Radláč, e, m., víceradliční pluh, plenitel,
der Exstirpator. Pta, Šp. R. na pýr, der
Queckenexstirpator. Šp.

Radlí, n. = radlice.

Radlice, e, f, radlička, y, f., rádlo, na
Slov. lemeš, die Pflugschar. R. se na plaz
(náhlaví, čertadlo) nastrkuje a země kroji-
dlem naříznutou odřezává, podjímá a obrací.
Jg. R-ci nakládati. Us. Oráč r-cí vykrojuje
brázdy. Kom. R. béře; r-ci na celo, na půl,
na konec, na špic naložiti. Sp. Radlicka
loupací (ku pr. u Hovardova pluhu) jest
před velkou radlicí a to mnohem výše, die
Schälschaar, das Schäleisen, Voreisen. Pta.
Sedlák popad radličku a ženička přesličku,
začali se honiti, on jí uťal kus řiti. Sš. P. 676.
Vz Pluh, KP. III. 224.

Radlická, vz Radlice. — R-u kosou no-
siti = šátek na krku přeložený v rozích.
Us. Dch. — R., částka lbi v krajině čidlové.
Ssav.

Radličník, a, m., kdo radlice dělá, der
Pflugscharschmied. Ms. Veleš.

Radličuý. R. kosť, das Nasescheidebein,
Pflugscharbein. Rk. Vz Rádlo.

Radlík, lebes, kotel, zastr. Bhmr.

Radlina, y, f., pole měkké, kde jen rádlem
se orá, ein seichter Acker. Us. u Petrovic.
Dch.

Rádlo, a, n., m.: oradlo, o se sesulo. Strsl.
rolo, oralo, aratrum, příp. -lo. Mkl. 13. 97..
99., 100. Vz O (se odsulo. II. 198. a), Arch.
für slav. Phil. II. 703., Rataj. — R., druh
pluhu, od něhož se nejvíce tím liší, že místo
desky (Streichbrett) má dvě křídla n. ucha,
kterými zemi s obou stran rozhrnuje; po-
třebuje se k mísení, k zaorávání obilí n. zem-
čat, der Haken, Hakenpflug. Rádla užívají
zvl. v horách, odkudž i horský pluh slove.
Vaň. Vz KP. III. 228., 229. Zemi rádlem
orati. V. Zapřah ju do rádla. Sš. P. 677.
Vzeli kuoň z r-a. Pč. 3. A mužie se drželi
r-a. Dal. 15. Zvoral jsem, tatíčku, ale málo,
že se mně radýlko polámalo. Sš. P. 535. —
R., radlice. Reš. — R., radlička, kost rad-
ličná, malá kůstka tvořící základ přepažky
nosní, das Pfugscharbein. S. N. — R., polní
míra. Dvór s poplužím a se dvěma rádloma
pole. Arch. I. 154. (Gl. 291.). Bylo jeho jmě-
nie pět set radl volových (juga boum). BO.

Radlováti, rádlem orati, mísiti, haken-
pflügen, zwiebrachen. Reš.

Rádiový, Hakenpflug-. Vz Rádlo.

Řadmo, reihenweise. Vz -mo. Vojsko ř.
postaviti. Ros.

Radně == s dobrou radou, klug. R. od-
pověděl. Ros.

Řádně, vz Řádný. Věc mne řádně došla.
Us. Dch. Když manželé řádně (spolu) bydlí.
Hus. I. 201.

Radní, vz Rádný.

Řádní, ve složených slovech: dvou-, troj-
řadní -zeilig, -reihig. Padesátiřadní loď.
Hlas.

Řádní, Linien-. Ř. loď, vojsko. D. Vz
Řadový.

Radnice, radnice, e, f., radní dům n.
síň, das Rathhaus, die Rathstube. V. Shro-
máždění rady bývalo v radnici v určité dny.
Mach. Do kostela kdy chceš a na radnici
(před soud) kdy musíš. Č. M. 363. — R.,
mě. v okrese rokycanském. Vz S. N. — R.,
ves u Mohelnice na Mor., obyč. Hrdnice.
PL — R., ves v Opavsku, Radnitz.

Radnický, Radnické uhlí. Vz S. N. —
R. dům = radnice.

Radnictví, n., radní úřad, die Rathsstelle.
D.

Radničan, a, m., der Radnitzer.

Radničný = radnický, Rathhaus-. Rk.

Radník, a, m., radní, der Rathsmann. L.

Řadník, a, m., kdo na řad pije, der Zech-
bruder. Reš.

Radno, vz Radný.

Řádnokolec, lce, m , druh horniny, der
Nickelglanz. Presl

Radnosť, rádnosť, i, f., das Vermögen
Rath zu ertheilen, die Weisheit, Klugheit,
Rathsamkeit, Rathgabe. Ros., Dch.