Předchozí (14)  Strana:15  Další (16) |
|
|||
15
|
|||
|
|||
v nebesích; Avšak na tomto místě neběží
o původ nébrž o jakost' a povahu radosti; Pavel k radosti duchovné napomíná; r. vy- nořovati; Takové radosti se mi dostalo; R. má se naplnila, dovršila, vrcholu svého došla; R. jeho rostla, nyní se dokonala. Sš. J. 243., 60., 75., I. 403. (Hý.). Proto žes neslúžil pánu Bohu svému v r-sti srdce svého; V něm (Bohu) ustavičně r. mieti; Až budu s Bohem v radosti, ráčí-li mi toho popřieti; Proti všem svatým, jenž v ten den v r. pojdú; Abychom byli věčně v radosti; Láska r. má z pravdy. Hus. I. 57., 62., 64., 113., 146., 163. Špatná radosť mého těla, vzala sem si, co sem chtěla, vzala sem si tě k radosti, tys mne přived do žalosti; Již je naše r. u věčného Boha; Po tobě (po cestě) chodit radosť byla. Sš. P. 325., 587., 601. A taks měla v tom pozdravení velikou r. Št. R. vzevně z úst vojnóv Zábojevých. Rkk. 13. S radostí běžeti; plný r-sti. Kom. R-stí po- jatý; Již je po mé radosti. D. R. z něčeho míti. Žal. 16. HříŠHá r. plodí žalost'. Sych. Míti nad něčím, v Něčem svou r. Us. Jakou r. má ženich z. nevěsty, Br., nad nevěstou. Ben. V. R. na sobě ukazovati, Us., r. vyje- viti; r-stí si výskati. Sych. R-stí se rado- vati. Stav. sv. 1523., se opojiti, Us., plakati. Pass. Srdce r-stí se hýbalo. Leg. R-stí ze- mříti, se pominouti. St. skl. R-sti naše po- minuly. D. S r-stí nás přijali, vítali. Vrat., Berg. Velikou r. toho mám. Pass Budeš míti r. sebe, žes přišel v nebeskú chválu. Výb. I. 860. Pro velikou radosť toho po- kladu jde. Výb. I. 545. R. míti přes něco, šp. m.: radosť míti čeho, z něčeho, v něčem, nad něčím, radovati se z něčeho atd. Od Boha žalosť, od Boha radosť. Slez. Tč. Takú má r., jak dyby mu kdo za krk nasral. Slez. Tč. Od r-sti ani to nevie, kde mu hlava. Mt. S. Z rána veliké r-sti, k večeru samé starosti (z mládí hýřivý k starosti nouzi mívá). Vz Marnotratný. Lb. Hříšná r. plodí žalosť. Lb. Častá r. blízká starosť. Vz Zdraví. Lb. Držíš-li psotu, směj se, máš-li radosť, chvěj se. Vz Štěstí. Lb. Vz Viděti od čeho. Dnes žalosť, zejtra r. Vz Žaloba. Č. Vystřel r., zabiješ žalosť. Č. — R., osoba n. věc radost působící. Tys má r. Mladosť radosť. Radosta, y, f.. příp. -ta, s vsuto, jako
v pako-s-ta, staro-s-ta. Mkl. B. 165., 164. Gaudentius. Radostice, ves a) u Budějovic, b) u Krum-
lova, c) u Sušice. PL. Radostín, a, m., městys na Mor.; b) ves
u Čes. Lípy, c) v Chotěbořsku, d) u Hum- polce. Radostivosť, i, f., radostnosť, die Freu-
digkeit. Obléci se v r.; Ale i cestu ukazuje, kterak se mají při r-sti udržovati. Sš. Óa. 204., II. 265. (Hý.). Radostivý = radostný, freudig. Leg. Hoto-
vosť ke snášení útrap r-vá. Sš. Sk. 197. Radostka, y, f., malá radosť, das Freud-
chen. Radostně, freudig; erfreulich; froh. Rk.
Radostník, a, m., radostný člověk, ein
troher Mensch. Ros. — R., radostná novina, fröhliche Nachricht. Ros. — R, u, m., ve- liký koláč při svatbě, ein Hochzeitskuchen. |
Na Mor., na Slov., Koll. Len (jen) si já od-
krojím svého radostníčka. Sš. P. 148. — R., křtiny, der Taufschmaus. Plk. Radostnosť, vz Radostivosť. Ros., Bern.
Předmět r-sti. Sš. J. 157. Radostný; radosten, stna, o — radosť
působící, Freuden-, freudig, erfreulich, freu- denvoll, freudenreich. R. slavnosť, vytržení, D., list. Troj.,, den, novina, památka,, věc, příchod. Ros. O r-ná novina, přišla k němu Maria. Sš. P. 2. R, někomu. — R., radosť mající, cítící, freudig, froh. V. R. mysl. Dch. Radosten byl a všecka čeleď jeho. BO. Roz- létnu sě radosť po vsiej zemi, po vsie zemi od radostnej Prahy. Rkk. 33. — z čeho. Král r-sten byl z toho. Let. 112. I byl z toho radosten veškeren lid. V. A z té smlouvy radostni byli s obou stran. Tur. kron. — čím. Skrze to jeden druhého dobré vida, tak jeho dobrým, jako svým radosten bude. Št. I by tiem král radosten. St. skl. IV. 251. — Výb. I. 1131. — čeho. Toho běchu velmi r-stni. St. skl. IV. 188. Radostov, a, m., ves v Královéhradecku.
Vz S. N. Radostovice, dle Budějovice, jm. místní.
R., ves a) u Budějovic, b) u Krumlova, c) u Sušice. Bože, to je Káča z R-vic = hloupá (Honzíček z R-vic = hloupý). Us. u Rychn. Msk. Radoš, e, m., jm. muž. Ms.
Radoščemi = radostmi, radostí velikou.
Vz Radosť. Kat. Radošek, ška, m., jm. mužské. Mus.
Radošice, dle Budějovice, mě. v Polsku.
Vz S. N. Radošín, a, m., dvůr u Klobouk na Mor.
Radošovice, dle Budějovice, ves v Budě-
jovsku. Radosť, vz Radhošť.
Radot, a Radota, y, m., jm. muž. Dal.
k. 95. Radota, y, m., rádce, der Rathgeber. —
R., konšel, der Rathsmeister. — Dle Jg. jest toto slovo chybné jako měšťanosta. Radotín, a, m., ves a) u Lubence, b)
u Votic, c) u Zbraslavi. Tk. I. 622, III. 112. Radouň, ě, f., ves u Čes. Lípy.
Radoušov, a, m., Kravaře, něm. Grabern,
mě. v Úštěcku. Vz S. N. Radová, é, f., die Rathsfrau, die Räthin.
Us. Dch. Radovací, k radování náležející, Freuden-.
R. list, Gratulationsbrief. Jg. Sloves. 93. Radovací. Zubové koňští dělí se dle času
na mlíčné a řadovací zuby (bleibende Pferde- zähne). Radovan, a, m., jm. muž. Káže kněžna
vypraviti posly po Radovan ot Kamenna Mosta. Rkk. 72. Radovanec, nce, m., věnec pečený, ein
Festkuchen. Cf. Radostník. Radování, vz Radovati.
Řadování, n., die Anreihung. — Ř., pití,
das Zechen, Saufgelage. V. Radovánky, pl., f.. Freudenfest, Jubel.
V Praze drží r-ky. Ros. Na něčí r-ky se dívati. Gníd. Učinil jim r-ky (hody). Háj. R-nek účastný. Sych. Z mé duše, bludné ovčičky, učiň své radovánky. Sš. P. 74, |
||
|
|||
Předchozí (14)  Strana:15  Další (16) |