Předchozí (15)  Strana:16  Další (17) |
|
|||||
16
|
|||||
|
|||||
Radovati, radovávati se, sich freuen,
erfreuen, frohlocken, froh sein, jubeln. V. — abs. Sliby se slibují, blázni se radují. Prov. Neraduj se, ještě mnoho vody uteče. Vz Výstraha. Lb. — čemu: válkám, Flav., dobrému Št. Pro svoj zisk r. sě bude smrti člověčí. Št. N. 95. R-li se příkoří sobě uči- něnému. Sš. Sk. 19(5. R. se bude ženich mladé nevěstě své. BO. Raduje se pravdě ZN. Krása tělesná rovnému se raduje. Mudr. Každý druhého štěstí se raduje jako svému. Št. — Chč. 302. — k čemu. K zvuku houslí se radovati. Chč. 301. A k těm radostem se raduješ. V. — na čem. Pešín. — nad čím. Raduje se nad ní. Br. Nad tím se ra- duji. Žer. L. I. 146. Láska neraduje se nad zlostí. Hus. I. 163. - Zk., ML, Sš. Sk. 183. Tato vazba jest tedy dobra, ač ji někteří za špatnou mají. — v čem, kde: v odpo- činutí, Jel., v Bohu. Št. li. se v srdci. Alx. Jestliže srdce raduje se v tom. Chč. 614. Nyní se raduje v nebi s Kristem pánem. Sš. P. 739. — Troj., Br., Reš. - z čeho. Ra- duji se z tvého zdraví. Ros. Aby se mohl r. z jeho krásy. Er. P. 298. R. se ze štěstí. Jg. I. 58. Bude se r. z jeho radosti. Hus. 1. 43. Z toho se radujem, že padla robota. Sš, P. 513. — Háj., Br., Flav., Sych. — čím. Radujeme se tím, že s vámi rozmlou- váme. Sych. R. se radostí, Stav. sv. 1523., Sš. Sk. 60., velikú radostí, Pass. 121., Br., odpuštěním hriechov. Št. Kn. š. 234. — se kdy. Radujeme se v tomto novém roce. Er. P. 45. — se nač (co přijde, se objeví; r. se čemu, z čeho, nad čím atd., co jsem dostal, co již je). Tč. R. se na svátky (těšiti se na ně). Us. — proč. Pro něčí odchod. Sš. J. 224. Pro spravedlnost' pomsty radujme se a nikoli nerepceme proti Bohu. Hus. I. 228. Vz R. se čemu. — s kým, s čím. Ra- dujte se se mnou. Ros. On se s tím raduje (těší). Ros. Jakož slúžie sobě všichni údové, též ty raduj se s tím, jemuž jest Bóh dal zvláštní dar.Hus. I. 177. — V., Háj. — adv.: náramně se r. V. — že. Radoval se, že vy- hrál. — přes co, šp. m. dobrých vazeb výše uvedených. — Strany vazeb vz Těšiti se. Řadovati. Bažant řaduje (sedá na strom),
veverka raduje (po stromě rychle leze). Us. Dch. — s kým, zechen. Řadoval (pil) s ním až do bílého rána. Sych. Konšelé s lidmi nevážnými obecenství míti a ř. nemají. Kol. 3. Radověrný, gerngläubig. Šm.
Radovesice, dle Budějovice, něm. Rado-
wesnitz, ves v Kolínsku. Vz S. N. Radovít, a, m., jm. muž.
Radovky, pl., f., hody před úvodem, das
Mahl bei dem Kirchengange der Wöchnerin. Us.k Bavorsku. Cf. Radovánky. Řadovní peníze, die Abgabe der in
Reihen aufgestellten Buden. Ř. peníze od lidí přespolních. 1712. Gl. 291. Řadovnice, e, f., pijačka, die Zecherin,
Zechschwester. D. — Ř., u pekařů, lopata na vážení chleba do peci řadou, die Schiesse, der Brotschieber. Us. Dch. Radovník, a, m, hodovník, der Froh-
locker, Schmauser. Hus. — R , u, m. radostník (koláč). Na Slov. |
1. Řadovník, a, m., pitel, der Zecher,
Zechbruder. V. 2. Řadovník, u, m., nástroj k setí jetele.
Puch. Řadový, in Reihen stehend. Ř. listy,
květy (v řadách za sebou stojící). li. vojsko. Linien-, loď (vz Loď), číslovka (vz číslovka). Řádový, Ordens-. Ř. stužka, kříž, pra-
vidlo. J. tr. Radoživý, lebensfroh, lebensfreudig. Km.
Radslav, a, m., jm. muž.
Radslavice, vz Raclavice.
Radše, radč, radši, vz Rád.
Raduha, y, f., die Regenbogen-, Farben-
haut, Iris. Vký., Šm. Raduň, ě, f., ves ve Slez. a) v Opavsku,
b) v Krňovsku. Vz S. N. Radůstka, y, f. = radosť.
Raduš, e, m., jm. muž. Mus.
Radvaň, ě, f., Radvany, dle Dolany, mě.
v Uhřích u B. Bystřice. Vz S. N. Radvančice, ves v Kutnohorsku. PL.
1. Radvanec, nce, m., kolečko, der Schub-,
Laufkarren. Us. Šp., Kš. 2. Radvanec, nce, m., veliký koláč, který
pekou tam, kde s provodní neděli dcera se má vyvdati a na nějž příbuzní obou stran se zvou. Přijďte k nám na r. Us. v Pra- cheňsku. Radvanice, dle Budějovice, ves a) u Čes.
Lípy, b) u Uhlíř. Janovic, c) u Klatov, d) u Lipnika, e) u Mor. Ostravy. Radvanov, a, m., ves u Milevska, b)
u Ml. Vožice. PL. Radvauovice, dle Budějovice, ves u Tur-
nova. PL. -řadý, ve slož. jménech, reihig, schichtig.
Jedno-, dvou-, troj-, tři-, čtyř-, pětiřadý. Jg-
Radyje, e, f., v stavit, vodním mříže
okolo pilíře vodního, eisernes Gitter um die Wasserpfeiler. Us. Jg. Radyk, u, m., chondrilla, rostl. Wege-
kraut, n. Č1. Kv. 181., FB. 40., Slb. 453. Radýlko, a, n., malé rádlo. Vz Rádlo.
Radyně, sbořený hrad v Plzeňsku. Vz
S. N. Raetia, Rhaetia, e, f., Raetsko, a, n.,
byla země mezi Dunajem, Rýnem, Padem a Norikem. Vz S. N. — Raetové, obyvatelé Raetie. — Raetský. R. krajina. Ráf, u, ráfek, íku, ráfík, ráfeček, rá-
fíček, čku, m., z něm. Reif, železný kruh na kola, pás, obruč, šín, spona, die Rade- schiene. Us. Ráfa, y, f. = ráf. U Opav. Klš.
Rafael, e, m, jm. muž., Raphael.
|
||||
|
|
|
|||
Rafák, u, m., veliký nos, der Schmecker.
Us. u Chrud. Jg. — R., kyvadlo u hodin, das Pendel. U Plzně. Dš. Rafala, y, f., nástroj, kterým se len hla-
viček sprošťuje, die Riffel Na Slov. Am. Rafati, kousati, beissen. — co: maso.
Us. Kal. — R., Flachs riffeln. Slov. Vz Rafala. Raffinace, e, f., raffinage (raffináž), z fr.,
čištění některých výrobků na př. cukru, oleje, die Reinigung, Läuterung. Raffinada, y, í., přečištěný cukr v podobu
homole upravený, geläuterter Zucker. Rk. |
|||||
|
|||||
Předchozí (15)  Strana:16  Další (17) |