Radovati, radovávati se, sich freuen,
erfreuen, frohlocken, froh sein, jubeln. V.
— abs. Sliby se slibují, blázni se radují.
Prov. Neraduj se, ještě mnoho vody uteče.
Vz Výstraha. Lb. — čemu: válkám, Flav.,
dobrému Št. Pro svoj zisk r. sě bude smrti
člověčí. Št. N. 95. R-li se příkoří sobě uči-
něnému. Sš. Sk. 19(5. R. se bude ženich
mladé nevěstě své. BO. Raduje se pravdě
ZN. Krása tělesná rovnému se raduje. Mudr.
Každý druhého štěstí se raduje jako svému.
Št. — Chč. 302. — k čemu. K zvuku houslí
se radovati. Chč. 301. A k těm radostem
se raduješ. V. — na čem. Pešín. — nad
čím. Raduje se nad ní. Br. Nad tím se ra-
duji. Žer. L. I. 146. Láska neraduje se nad
zlostí. Hus. I. 163. - Zk., ML, Sš. Sk. 183.
Tato vazba jest tedy dobra, ač ji někteří
za špatnou mají. — v čem, kde: v odpo-
činutí, Jel., v Bohu. Št. li. se v srdci. Alx.
Jestliže srdce raduje se v tom. Chč. 614.
Nyní se raduje v nebi s Kristem pánem.
Sš. P. 739. — Troj., Br., Reš. - z čeho. Ra-
duji se z tvého zdraví. Ros. Aby se mohl
r. z jeho krásy. Er. P. 298. R. se ze štěstí.
Jg. I. 58. Bude se r. z jeho radosti. Hus.
1. 43. Z toho se radujem, že padla robota.
Sš, P. 513. — Háj., Br., Flav., Sych. —
čím. Radujeme se tím, že s vámi rozmlou-
váme. Sych. R. se radostí, Stav. sv. 1523.,
Sš. Sk. 60., velikú radostí, Pass. 121., Br.,
odpuštěním hriechov. Št. Kn. š. 234. — se
kdy. Radujeme se v tomto novém roce.
Er. P. 45. — se nač (co přijde, se objeví;
r. se čemu, z čeho, nad čím atd., co jsem
dostal, co již je). Tč. R. se na svátky (těšiti
se na ně). Us. — proč. Pro něčí odchod.
Sš. J. 224. Pro spravedlnost' pomsty radujme
se a nikoli nerepceme proti Bohu. Hus. I.
228. Vz R. se čemu. — s kým, s čím. Ra-
dujte se se mnou. Ros. On se s tím raduje
(těší). Ros. Jakož slúžie sobě všichni údové,
též ty raduj se s tím, jemuž jest Bóh dal
zvláštní dar.Hus. I. 177. — V., Háj. — adv.:
náramně se r. V. — že. Radoval se, že vy-
hrál. — přes co, šp. m. dobrých vazeb
výše uvedených. — Strany vazeb vz Těšiti
se.

Řadovati. Bažant řaduje (sedá na strom),
veverka raduje (po stromě rychle leze). Us.
Dch. — s kým, zechen. Řadoval (pil) s ním
až do bílého rána. Sych. Konšelé s lidmi
nevážnými obecenství míti a ř. nemají. Kol. 3.

Radověrný, gerngläubig. Šm.

Radovesice, dle Budějovice, něm. Rado-
wesnitz, ves v Kolínsku. Vz S. N.

Radovít, a, m., jm. muž.

Radovky, pl., f., hody před úvodem, das
Mahl bei dem Kirchengange der Wöchnerin.
Us.k Bavorsku. Cf. Radovánky.

Řadovní peníze, die Abgabe der in
Reihen aufgestellten Buden. Ř. peníze od
lidí přespolních. 1712. Gl. 291.

Řadovnice, e, f., pijačka, die Zecherin,
Zechschwester. D. — Ř., u pekařů, lopata
na vážení chleba do peci řadou, die Schiesse,
der Brotschieber. Us. Dch.

Radovník, a, m, hodovník, der Froh-
locker, Schmauser. Hus. — R , u, m.
radostník (koláč). Na Slov.

1. Řadovník, a, m., pitel, der Zecher,
Zechbruder. V.

2. Řadovník, u, m., nástroj k setí jetele.
Puch.

Řadový, in Reihen stehend. Ř. listy,
květy (v řadách za sebou stojící). li. vojsko.
Linien-, loď (vz Loď), číslovka (vz číslovka).

Řádový, Ordens-. Ř. stužka, kříž, pra-
vidlo. J. tr.

Radoživý, lebensfroh, lebensfreudig. Km.

Radslav, a, m., jm. muž.

Radslavice, vz Raclavice.

Radše, radč, radši, vz Rád.

Raduha, y, f., die Regenbogen-, Farben-
haut, Iris. Vký., Šm.

Raduň, ě, f., ves ve Slez. a) v Opavsku,
b) v Krňovsku. Vz S. N.

Radůstka, y, f. = radosť.

Raduš, e, m., jm. muž. Mus.

Radvaň, ě, f., Radvany, dle Dolany, mě.
v Uhřích u B. Bystřice. Vz S. N.

Radvančice, ves v Kutnohorsku. PL.

1. Radvanec, nce, m., kolečko, der Schub-,
Laufkarren. Us. Šp., Kš.

2. Radvanec, nce, m., veliký koláč, který
pekou tam, kde s provodní neděli dcera se
má vyvdati a na nějž příbuzní obou stran
se zvou. Přijďte k nám na r. Us. v Pra-
cheňsku.

Radvanice, dle Budějovice, ves a) u Čes.
Lípy, b) u Uhlíř. Janovic, c) u Klatov, d)
u Lipnika, e) u Mor. Ostravy.

Radvanov, a, m., ves u Milevska, b)
u Ml. Vožice. PL.

Radvauovice, dle Budějovice, ves u Tur-
nova. PL.

-řadý, ve slož. jménech, reihig, schichtig.
Jedno-, dvou-, troj-, tři-, čtyř-, pětiřadý.

Jg-

Radyje, e, f., v stavit, vodním mříže
okolo pilíře vodního, eisernes Gitter um die
Wasserpfeiler. Us. Jg.

Radyk, u, m., chondrilla, rostl. Wege-
kraut, n. Č1. Kv. 181., FB. 40., Slb. 453.

Radýlko, a, n., malé rádlo. Vz Rádlo.

Radyně, sbořený hrad v Plzeňsku. Vz
S. N.

Raetia, Rhaetia, e, f., Raetsko, a, n.,
byla země mezi Dunajem, Rýnem, Padem a
Norikem. Vz S. N. — Raetové, obyvatelé
Raetie. — Raetský. R. krajina.

Ráf, u, ráfek, íku, ráfík, ráfeček, rá-
fíček, čku, m., z něm. Reif, železný kruh
na kola, pás, obruč, šín, spona, die Rade-
schiene. Us.

Ráfa, y, f. = ráf. U Opav. Klš.

Rafael, e, m, jm. muž., Raphael.

Rafák, u, m., veliký nos, der Schmecker.
Us. u Chrud. Jg. — R., kyvadlo u hodin,
das Pendel. U Plzně. Dš.

Rafala, y, f., nástroj, kterým se len hla-
viček sprošťuje, die Riffel Na Slov. Am.

Rafati, kousati, beissen. — co: maso.
Us. Kal. — R., Flachs riffeln. Slov. Vz
Rafala.

Raffinace, e, f., raffinage (raffináž), z fr.,
čištění některých výrobků na př. cukru,
oleje, die Reinigung, Läuterung.

Raffinada, y, í., přečištěný cukr v podobu
homole upravený, geläuterter Zucker. Rk.