Rachovati = rachochati. Na Ostrav. Tč.

— co. Dyby sem jo měla chodníčky racho-
vać, musela by sem jo lokajička chovać.
Sš. P. 226.

Rachtáč, e, rachtáček, čku, m., čím se
rachtá, rachotí, das Klapper-, Rollwerk. Dítě
běhá s r-kem.

Řachtati se = řehtati se, laut lachen.
U Rychn. Ntk.

Rachunek, nku, m., z něm. die Rech-
nung, počet. Na Ostrav. Tč. Vz Rachochati.

Ráchy, křik krkavčí. Rokyc. výkl.

Raiféř, e, m. (r. pannorum). Tk. II. 373.,

381Raison, u, m. (fr., rezon), z lat. ratio,

rozum, uznání, die Vernunft, Erkenntniss.

Raisonable (rezonábl). rozumný, ver-
nünftig.

Raisonnenment (rezonman), u, m., rozu-
mování, die Beurtheilung; der . Vernunft-
schluss; die Vernünftelei.

Raisonneur (rezonér), a, m., mudrák,
žvástal, tlachal, odmlouvač, der Vernünftler;
Schwätzer, Widersprecher, Rechthaber. Rk.
Vz S. N.

Ráj, e, rájek, jku, m., zahrada rozkošná,
v které Adam a Eva bydleli. Sr. stind. rái,
der Besitz, die Habe; Sache; kor. m, spenden.
Mkl. aL. 107. Das Paradies, der Garten
Eden. R. svatý. V. R. pozemský, duchovní,
bezprostorný (idealny). Sš. L. 213. Hodil by
se do ráje (o zdrženlivém). Č. Nehodí se do
ráje, rád mnoho radí. Vz Tlachal. Č. Angel
z nebe, Adam z ráje vypadl. Proč? Pro hřiech.
Hus. 1. 184. Vandruj že Evo z raju, už cě
tu dobre znaju; vychodzil Adam z raju,
stanul na zemském kraju. Sš. P. 788. — R.,
nebesa, příbytek andělův, Himmel, m. R.
nebeský. V. Svá smysl peklo i ráj. Smil.
I řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes
se, mnou budeš v ráji. Sš. L. 213. — R.,
vůbec rozkošná zahrada, der Lustgarten,
das Paradies. V. — R., každá rozkošná věc,
jeder angenehme Gegenstand. Studený máj,
v stodole (v zahradách) ráj. Wohlstand, m.
Us. — R., radost, rozkoš, die Lust. S mi-
litkou r. míti. St. skl. R. blahých duší. Dch.
Zdál se r. na zemi ustrojovati. Sš. Sk. 34.

— R,, ves ve Frištátsku. Vz S. N, .
Raja, dle Káča, obyvatelé Turecka, kteří

nejsou mahomedány. Rk. Tur. tolik co stádo,
die Heerde. Hý.

Rajanka, y, f., rajania, rostl, česneko-
vitá. Rostl.

Rajblík, u, m., u zedn., šp. z něm. Reiber,
hladítko, dýnko.

Rajcovati, herumlaufen. Celý boží den
rajcuje. U Olom. Sd. — se = rajdati se. Neraj-
cuj se tak hrozně. Mor. Hý. Vz Rajdati se.

Rajčúr, rajčúl, u, m , z něm. Reitschule,
dřevený koník, das Holzpferd. Dostal krejcar
na r. V Policku. Kšá.

Rajda. Trajda, rajda, rajda, oženil se
Klajda. Sš. P. 636.

Rajdati se == nohama plésti. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Rajdavý, kdo rajdá. Vz Rajdati. Brt.
Rajdna = rejdna.

Rájec. jce, m.. Raitz, ves v Zábřešsku.
Vz S. N.

Rajhrady, dle Dolany, Rajhrad, u, m.,
mě. na Moravě, Raigern. Vz S. N. Prosla-
vený R-de, drahý vlasti poklade. Sš. Bs. 21.

— Bajhraďan, a, m. — Bajhradský.
Rajiti, il, en, ení. Selce služku narajiti =

smluviti, patrně m.: raditi, U Opavy. Pk.
Rájiti, il, en, ení, zum Paradies machen.

— co čím. Povolání tvé jest r. dny chotě
milostí. Nár. bibl. V. 127.

Rajka, y, f., paradisea apoda, pták, bez-
nožka, letavec, der Paradiesvogel. Šm., Frč.
356.

Rajka, y, f. Bájky, druh hrušek, eine Art
Birnen. Na mor. Zlínsku. Brt.

Rajl, vz Ryl.

Rajnica, e, f. = rendlík. Slov. Kd.

Rajnok, vz Rejnok. Bern.

Rajolování, rejolování, riolování, n.,
způsob vzdělávání půdy, kterým povrh její
na 2—3 stopy tak se obrací, že vrstva, která
nahoře ležela, nejspodněji se klade a nej-
spodnější vrstva nahoru. S. N.

Rájovka, y, f. = rajka. Kněz má se po-
dobati r-kám, jenž prý neustále ve vzduchu
se váží. Sš. Mt. Předml.

Rájovec, vce, m., bydlitel ráje, der Para-
diesbewohner. Ráj.

Rajsek = rejsek. Šm.

Rajský, co k ráji náleží, paradiesisch,
Paradies-. R. stromoví, pád. Ros. Poletíme
v rájská sídla. Sš. P. 25. Zdálo se, že duch
Páně stav docela r. v církvi obnoví; Kra-
jina téměř r-ou lahodou oplynulá. Sš. Sk.
33., 107. R. chvíle, hodina, die Schäfer-
stunde. Us. Č. Naivnosť Vaše jest někdy až
rajská. Kos. Ol. — R. pták = rajka. Kom. —
V bot.: r. dřevo, lignum aloë, Aloeholz, n.;
jablko, solanum lycopersicum, der Liebes-
o. Paradiesapfel, Čl. 73.; zrno, cardamomum,
die Kardamome. D.

Rajstra, pl., n., z lat. registra. Toho se
táhne na r. fojtova, kdež psáno stojí, že . .
NB. Tč.

Rajší m.: razší, dial. rejší. Vz toto. Bž. 39.

Rajt, u, m. Dělá rajty = kusy, svody,
hříchy. V Policku. Kšá.

Rajtar, a, m. == rejthar. Aby ho poznala
mezi r-rama. Sš. P. 395. Vz Rejthar.

Rajtašovati = velikými kroky jíti, utí-
kati, in grossen Schritten ausschreiten, laufen.
Na Mor. Tč., Kmk.

Rajtšulovati, šp. z něm — koho, pro
hnati, vytrestati, vycvičiti. V Příborsku. Sml.

Rajzí, zastr., vz Ryzí.

Rajž, zastr., vz Rýž.

Rak, a, ráček, čka (na Slov. račík, a),
m., račice (samice), e, f., ráče (mladý rak),
ete, n., cancer, der Krebs. Vok.: raku; lok.
v ráčkách m. ráčcích. Strsl. rakb, prus.
rokis. Mkl. aL. 107. R. veliký: klepetáč.
R. v nové skořápce: kabátník. R. obecný,
astacus fluviatilis, mořský či homar, homa-
rus vulgaris, norvežský, nephrops norve-
gicus, poustevnický, pagurus Bernhardus,
bělohorský, clythia Leachii. Vz Frč. 83.,
106., 107., Schd. II. 526. R. mollucký. Vz
Schd. II. 528. R. klepety svými před i za
se kráčí. Kom. R. má klepeta a leze (chodí)
v před i v zad. Pt. R. se svléká, svláčí,
líná (linák); rybník na raky. Sp. Raky lo-