Předchozí (18)  Strana:19  Další (20) |
|
|||
19
|
|||
|
|||
viti, chytati, D.; na raky jíti, choditi. Us.
Hej, rak od. vody! Vz Kotě. Č. A kde rak, ježto vody nenie? Vz Nuzný. Smil. Jak chodí starý r., i mladý se učí tak. Č. Mla- dého raka starý rak trestal, že leze naopak, neukázal mu lépe jak, i lezou po dnes oba tak. Č. Mladého raka trestal starý rak, proč leze znak, neukázal mu lépe jak, i lezou oba po dnes tak. Vz Podobný. Lb. Ne vždycky r. na mlýně, někdy také žába se nahodí (někdy také račice). Č. Kdo raky chytá, najde i žábu. Vz Zisk. Lb. Chudému vždycky spíše v saku žába než r. Šp. Chytal raky, chytil žábu. Šp. R. zajíce chytá. Vz Marný. Č. Jde na to, jako r. na hrachovinu. Šml. Chodíš jako r. na pouť. Sk. V ne- rybných krajinách i rak za rybu platí. Pk. Kde ryb není, platí i rak za rybu. Č. M. 175. Učiti raka přímo choditi. Vz Marný. Č. Zpátkem leze co r. Č. Leze, opak jako rak (couvá zase zpátkem). Vz Úmysl. R. a pšenice zároveň do zrna rostou (když pše- nice kvete, jsou raci nejlepší). Č., Pk. Utopíš raka ve vodě? Vz Výhrůžka. Sedí na raku (nedaří se mu). Vz Neštěstí. Č. Leze jako r. s kvasnicemi (lenoch). Č. Raky někomu za ňádra sypati (dobrodiní). Č. Jíti na raky = nikam. Na Slov. Kdy se mají raci chytati ? Vz Podařiti se. — R. zkamenělý, vz Krč. 362., 659. R. s krejcarovou hlavou (silurská zkamenělina, remopleurides. Zkr.) — R., sou- hvězdí na nebi severním, der Krebs. V. Vz S. N. — R., nemoc maso -sžírající a rosjí- dající, der Krebs, das Krebsgeschwür. R. vláknatý, morkový (kosmatý, černetní), po- kožkový n. poblaničný, rosolový, svazeč- natý. Vz více v S. N. R. v kůži, v žaludku. Lk. Přivrhl se rak na prs. Lk. R. v chřípích, v dásních. Ras. R. pravý, vlk. R. jazyka, na hubě, r. prsu, prsní. R. skrytý n. tajný (ještě nehnijící), otevřený (již hnisající). S. N. Když r. do nohy, do prsu atd. se dá. Us. Dch. A řeč jejich (bludařů) jako r*. roz- jídá se. Sš. II. 361. — R.' na květinách, vyšší stupeň rezu, der Krebs. Rostl. — R. Malty = ony kousky sýra ovčího, který v drobtech zbývá, vaří-li se žinčice. U Rožnova. Kold. ván. 67., Vck. — R., knihy od knihkupců nakladatelům vrácené, remissa. Us. — R., vězení, Arrest, m., Gefängniss, n. Musel jíti do raka. Us. ve mluvě trestnické. Pokrok 1872. č. 86. — R., korení, které roste podlé řek a má podobný kořen k raku, proto mu říkají říčný rak. O rozl. vod. D. — R., u, m., arak, kořalka rýžová, der Arack. Víd. list. Raka, y, f., tumba, sepulcrum. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Vz Rakev. Rakač, e, m., concha, lastura, zastr. Rozk.
Vz Rakovice. Rakanina, y, f., tělo rozvařené v huspe-
ninu, ein zerkochter u. gallertig gewordener Körper. Us, Rakař, e, m., der Krebshändler, -fänger.
Rakařka, die Krebshändlerin, Krebsfän-
gerin. Raketa, y, v obec. mluvě raketle, ra-
chejtle, rachomejtle, e, f., z vlas. rachetto, vz Mz. 268. R., zápalnice, prskavka, pr- skoun (v delostrelectvu). Rakete, f. Vz více v S. N., KP. IV. 501. Vz Rachejtle. |
Raketárna, y, f., die Raketenfabrik. Bur.
Raketní, Raketen-. R. batterie, sbor. Vz
S. N. Raketnice, e, f., das Raketengeschütz.
Čsk. Raketník, u, m., křovatý jetel, cytisus
hirsutus, Strauchklee, m. Rakev, kve, rakvice, e, rakvička, y,
f., umrlčí truhla, strsl. raka, zastr. raky. Mkl. B. 60. Vz Raka. Cf. lat. arca a R. Gb. Hl. 124. Der Sarg. U bratrovy rakve stála, vlasy rvala, smutně lkála. Sš. P. 169. Tělo do rakve dáti (položiti), Kom., vložiti. V rakvi ležeti. R. zabedniti, Kom., do hrobu spustiti. Us. Lepší dřevená postel než stříbrná rakev Hnš. Vz S. N. Rakevní, Sarg-. R. stroj castrum, Kram.,
úprava. Rakodavy, dle Dolany, Rakodau, ves
u Tovačova. PL. Rakolusky, dle Dolany, ves u Krälovic.
Rakonov, a, m., rak (souhvězdí).
Rákos, rokos, u, m.; r., i, f., rákosí,
rokosí, n. Příp. -osb-. Mkl. B. 327. R., trest, třtina, palach, palaší. Rákos obecný, phragmites communis, das Schilfrohr. Vz Čl. 154., FB. 11., Schd. II. 267., Slb. 132., 168. R-sím pošiti (rákositi), zarůsti (zaráko- siti se). R-sím zarostlý rybník. Us. li. se- kati. Ó křehký rákos se opírati. Dch. Píšťala z r-sí. D. Snadno v r-sí píšťaly řezati. Us., Šp. Kdo v rákose sedí, snadno mu píšťaly řezat Vz Bohatství. Lb. Sedí v rákosí. Vz Blahobyt. Č. — R. na nástroje. R. pepřová", španělská, rotan. Kh., Schd. II. 269. — R., skřípina, sítí, scirpus, na Mor. šáší, die Binse. V. — R. cukrový (třtina), saccharum, das Zuckerrohr. Har. — Bakosí, spartum, genista, der Pfriem. V. Rákosatý, schilfreich, schilficht. Us. D..
Dch. Rákosčák, u, m., rákosník palmosítinový,
calamus palmiuncus draco, Drachenrotang, m. Šm. Rákosina, y, f., der Schilfbestand. Dch.
Rákosiště, ě, n., třtinoviště, síťoviště, der
Ort, wo Schilfrohr wächst. Ros. Rákositi, il, en, ení, rákosím pokryti,
pošiti, berohren, schilfen. Rákositý, schilfig. P. močál. Dch. R.
lesknice, phalaris arundinacea, das schilfar- tige Glanzgras. Šm. Rákoska, y, f., der Rohrstock. D. R-kou
někoho bíti, přetáhnouti; r-kou někomu vy- lupati, vyprášiti; šat r-kou prášiti, klepati. Us. — R., rákosník, pták. Dobrotu jeho srdce unesla by r. na ocásku. U Litom. Dř. Rákosnatý, rákosem porostlý, rohrig,
schilfig. D. Rákosnice, e, f. = rákoska. Ros. — R.,
druh hrušek, eine Art Birnen. Us. Rakosníček, čka, m. R. hedvábný, do-
nácia sericea, brouk, der Rohrkäfer. Frč. 183. — R., čku, m., šmel okoličnatý, butomus, der Wasserliesch. Čl. Kv. 129. Rákosník, a, m., kdo rákos řezá atd., der
Riethbinder.— R., pták, ernberiza schoe- niclus, der Rohrsperling; lanius arundinurn, die Rohrammer. — R., u, m., 1. rostlina, arundinaria, tráva; palmosítinový, vz Rákos-, |
||
|
|||
Předchozí (18)  Strana:19  Další (20) |