viti, chytati, D.; na raky jíti, choditi. Us.
Hej, rak od. vody! Vz Kotě. Č. A kde rak,
ježto vody nenie? Vz Nuzný. Smil. Jak
chodí starý r., i mladý se učí tak. Č. Mla-
dého raka starý rak trestal, že leze naopak,
neukázal mu lépe jak, i lezou po dnes oba
tak. Č. Mladého raka trestal starý rak, proč
leze znak, neukázal mu lépe jak, i lezou
oba po dnes tak. Vz Podobný. Lb. Ne
vždycky r. na mlýně, někdy také žába se
nahodí (někdy také račice). Č. Kdo raky
chytá, najde i žábu. Vz Zisk. Lb. Chudému
vždycky spíše v saku žába než r. Šp. Chytal
raky, chytil žábu. Šp. R. zajíce chytá. Vz
Marný. Č. Jde na to, jako r. na hrachovinu.
Šml. Chodíš jako r. na pouť. Sk. V ne-
rybných krajinách i rak za rybu platí. Pk.
Kde ryb není, platí i rak za rybu. Č. M.
175. Učiti raka přímo choditi. Vz Marný.
Č. Zpátkem leze co r. Č. Leze, opak jako
rak (couvá zase zpátkem). Vz Úmysl. R. a
pšenice zároveň do zrna rostou (když pše-
nice kvete, jsou raci nejlepší). Č., Pk. Utopíš
raka ve vodě? Vz Výhrůžka. Sedí na raku
(nedaří se mu). Vz Neštěstí. Č. Leze jako
r. s kvasnicemi (lenoch). Č. Raky někomu
za ňádra sypati (dobrodiní). Č. Jíti na raky
= nikam. Na Slov. Kdy se mají raci chytati ?
Vz Podařiti se. — R. zkamenělý, vz Krč.
362., 659. R. s krejcarovou hlavou (silurská
zkamenělina, remopleurides. Zkr.) — R., sou-
hvězdí na nebi severním, der Krebs. V. Vz
S. N. — R., nemoc maso -sžírající a rosjí-
dající, der Krebs, das Krebsgeschwür. R.
vláknatý, morkový (kosmatý, černetní), po-
kožkový n. poblaničný, rosolový, svazeč-
natý. Vz více v S. N. R. v kůži, v žaludku.
Lk. Přivrhl se rak na prs. Lk. R. v chřípích,
v dásních. Ras. R. pravý, vlk. R. jazyka,
na hubě, r. prsu, prsní. R. skrytý n. tajný
(ještě nehnijící), otevřený (již hnisající).
S. N. Když r. do nohy, do prsu atd. se dá.
Us. Dch. A řeč jejich (bludařů) jako r*. roz-
jídá se. Sš. II. 361. — R.' na květinách, vyšší
stupeň rezu, der Krebs. Rostl. — R. Malty =
ony kousky sýra ovčího, který v drobtech
zbývá, vaří-li se žinčice. U Rožnova. Kold.
ván. 67., Vck. — R., knihy od knihkupců
nakladatelům vrácené, remissa. Us. — R.,
vězení, Arrest, m., Gefängniss, n. Musel jíti do
raka. Us. ve mluvě trestnické. Pokrok 1872.
č. 86. — R., korení, které roste podlé řek
a má podobný kořen k raku, proto mu říkají
říčný rak. O rozl. vod. D. — R., u, m.,
arak, kořalka rýžová, der Arack. Víd. list.

Raka, y, f., tumba, sepulcrum. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Vz Rakev.

Rakač, e, m., concha, lastura, zastr. Rozk.
Vz Rakovice.

Rakanina, y, f., tělo rozvařené v huspe-
ninu, ein zerkochter u. gallertig gewordener
Körper. Us,

Rakař, e, m., der Krebshändler, -fänger.

Rakařka, die Krebshändlerin, Krebsfän-
gerin.

Raketa, y, v obec. mluvě raketle, ra-
chejtle, rachomejtle, e, f., z vlas. rachetto,
vz Mz. 268. R., zápalnice, prskavka, pr-
skoun (v delostrelectvu). Rakete, f. Vz více
v S. N., KP. IV. 501. Vz Rachejtle.

Raketárna, y, f., die Raketenfabrik. Bur.

Raketní, Raketen-. R. batterie, sbor. Vz
S. N.

Raketnice, e, f., das Raketengeschütz.
Čsk.

Raketník, u, m., křovatý jetel, cytisus
hirsutus, Strauchklee, m.

Rakev, kve, rakvice, e, rakvička, y,
f., umrlčí truhla, strsl. raka, zastr. raky.
Mkl. B. 60. Vz Raka. Cf. lat. arca a R. Gb.
Hl. 124. Der Sarg. U bratrovy rakve stála,
vlasy rvala, smutně lkála. Sš. P. 169. Tělo
do rakve dáti (položiti), Kom., vložiti. V rakvi
ležeti. R. zabedniti, Kom., do hrobu spustiti.
Us. Lepší dřevená postel než stříbrná rakev
Hnš. Vz S. N.

Rakevní, Sarg-. R. stroj castrum, Kram.,
úprava.

Rakodavy, dle Dolany, Rakodau, ves
u Tovačova. PL.

Rakolusky, dle Dolany, ves u Krälovic.

Rakonov, a, m., rak (souhvězdí).

Rákos, rokos, u, m.; r., i, f., rákosí,
rokosí, n. Příp. -osb-. Mkl. B. 327. R.,
trest, třtina, palach, palaší. Rákos obecný,
phragmites communis, das Schilfrohr. Vz
Čl. 154., FB. 11., Schd. II. 267., Slb. 132.,
168. R-sím pošiti (rákositi), zarůsti (zaráko-
siti se). R-sím zarostlý rybník. Us. li. se-
kati. Ó křehký rákos se opírati. Dch. Píšťala
z r-sí. D. Snadno v r-sí píšťaly řezati. Us.,
Šp. Kdo v rákose sedí, snadno mu píšťaly
řezat Vz Bohatství. Lb. Sedí v rákosí. Vz
Blahobyt. Č. — R. na nástroje. R. pepřová",
španělská, rotan. Kh., Schd. II. 269. — R.,
skřípina, sítí, scirpus, na Mor. šáší, die Binse.
V. — R. cukrový (třtina), saccharum, das
Zuckerrohr. Har. — Bakosí, spartum, genista,
der Pfriem. V.

Rákosatý, schilfreich, schilficht. Us. D..
Dch.

Rákosčák, u, m., rákosník palmosítinový,
calamus palmiuncus draco, Drachenrotang,
m. Šm.

Rákosina, y, f., der Schilfbestand. Dch.

Rákosiště, ě, n., třtinoviště, síťoviště, der
Ort, wo Schilfrohr wächst. Ros.

Rákositi, il, en, ení, rákosím pokryti,
pošiti, berohren, schilfen.

Rákositý, schilfig. P. močál. Dch. R.
lesknice, phalaris arundinacea, das schilfar-
tige Glanzgras. Šm.

Rákoska, y, f., der Rohrstock. D. R-kou
někoho bíti, přetáhnouti; r-kou někomu vy-
lupati, vyprášiti; šat r-kou prášiti, klepati.
Us. — R., rákosník, pták. Dobrotu jeho
srdce unesla by r. na ocásku. U Litom. Dř.

Rákosnatý, rákosem porostlý, rohrig,
schilfig. D.

Rákosnice, e, f. = rákoska. Ros. — R.,
druh hrušek, eine Art Birnen. Us.

Rakosníček, čka, m. R. hedvábný, do-
nácia sericea, brouk, der Rohrkäfer. Frč. 183.
— R., čku, m., šmel okoličnatý, butomus,
der Wasserliesch. Čl. Kv. 129.

Rákosník, a, m., kdo rákos řezá atd., der
Riethbinder.— R., pták, ernberiza schoe-
niclus, der Rohrsperling; lanius arundinurn,
die Rohrammer. — R., u, m., 1. rostlina,
arundinaria, tráva; palmosítinový, vz Rákos-,