čák; 2. zub u koně žlábkovitý; 3. hřebík ku
přibíjení drátu na rákosový strop, der Rohr-
nagel. Us. — R., der Rohrhobel. Skv.

Rákosný, schilfig. R. zátoka. Us. Dch.

Rákosokam, u, m., der Rohrstein. Šm.

Rákosovatý, rohrreich, schilfig. R. břeh.
Hlas.

Rákosovec, vce, m., thrinax, palma sa-
balovitá. Rostl.

Rákosovitý, schilfartig. R. rostliny, arun-
dinaceae.

Rákosový, Schilfrohr-, schüfen. R. střecha.

Rákoš, e, m., pole u Pešti, kde Maďaři
za starodávna sněmy mívali. — R., zmatený
hlahol, křik, der Lärm. Na Slov. Bern., Plk.
Nedělejte rakoša. Na Moravce. Tč. — R.,
sjezd, sněm, der Land-, Reichstag. Uhři
drželi r. u Peštu. V. Slov. Bern., Plk.

Rakošánek, nku, m., malý žebřinový vůz.
Na Mor. TJ.

.1. Rakous, zastr. Rakus, a, m., hrad
v Rakousích, das Schloss Rötz. Jg.

2. Rakous, Rakous, čtyry kočky zakous,
pátá ho udávila. C.

Rakousko, a, n., Oesterreich, n. R. skládá
se ze skupin, jež jsou: 1. země české: Čechy,
Morava, Slezsko, 2. země alpské: Rakousy
dolní a horní, Solnohradsko, Štýrsko, Koru-
tany, Krajina, Přímoří, Tyroly, Vorarlbersko;
3. země chorvátské: Chorvátsko a Slavonie,
Dalmacie, Vojenská Hranice; 4. země uher-
ské: Uhry a Sedmihradsko; 5. země polské:
Halič a Bukovina; 6. Bosna a Herzegovina.
Tl. Vz více v S. N.

Rakouský, österreichisch. R. císař, dům,
víno, Us., země, V., strana, D., císařství,
arcivojvodství, stát, občan. J. tr.

Rakousy, dle Dolany, Oesterreich. R. od
Rakatův, národu tam dříve usedlého. Šf. R.
hoření a dolení (nad Enží, pod Enží). Jíti
do Rakous, přijíti z Rakous; byl v Rakou-
sích. Ros. Čechy hraničí s Rakousy. Us. —
R., ves u Turnova.

Rakov, a, m., něm. Rackau, ves v Opol-
sku. Vz S. N.

Raková, é, f., ves u Konic na Mor.; b)
u Rokycan, c) u Uher. Brodu. — R., studně
v Hustopečí (Auspitz), der Raigerbrunnen.
Us. Hý.

Rakovati, nebyti stejně dlouhým. Tyto
2 trámy rakují. Us. u tesařů. Puch.

Rakovatý, krebsartig. L.

Rakovice, e, rakovina, rakovička, y,
f., skořípka, die Krebsschale, Muschel. D. Ŕ.
mořská. — R., vrba vazelná, jíva, salix
viminalis, die Bandweide. C, Rk. — R.,
proutí z vrby křovinaté, das Weidicht. Us.
Dch. Vz Rakovičný. — Bakovičky, rako-
viny (na Mor. rakůvky), na Slov. a na Mor.
= račí oka, die Krebsaugen. — R., rak,
rakovnice, das Krebsgeschwür. Us. — R.,
ves u Těšína, b) u Čimelic.

Rakovičný, z rakovice, z proutí, Weiden-.
R, košíček. Dch.

Rakovitý, krebsartig, krebsicht. R, živo-
čich, Krok, vred. Rostl.

Rakovka, y. f., síť na raky, Netz zum
Krebsefangen. Us.

Rakovnice, e, f., nežit černý smrdutý.

Sal. 70.'17. R. jater, matky, v nose. Ja. Vz
Rakovice.

Rakovnicko, a, n., das Rakonitzer Ge-
biet. Us. Jg.

Rakovník, a, m., mě. v Čechách, Rako-
nitz, lat. Racona. Vz S. N., Tk. IV. 738.,
Čáslav. — R., místo, kde jest mnoho raků.
Na Ostrav. Tč. — Bakovničan, a, m. (pl. -né),
ein Rakonitzer. — Bakovnický, Rakonitzer.
R. kraj, pole, měšťan. Rakovničtí pivovár-
níci. Cf. Slánský. Prov. Vz více o Rakov-
níku v S. N.

Rakový, Krebs-. R. masť, Ros., koření. Jg.

Rakožravý, krebsfrässig. Šm.

Rakun, a, m., šup, procyon lotor, druh
medvědu v sev. Americe. Vz S. N., Schd.
II. 398.

Rakusec, sce, m., Bakonsky, bývalá ves
u Kralic v Olomoucku. Cf. Půh. I. 74.

Rákuš. Dnem i nocí r-še drželi (sněmy
ni Rákoši u Pešti). Pam. arch. 1864. 101.
Vz Rákoš.

Rakušan, a, m., zastr. Rakusic, é, m.,
Oesterreicher, pl. Rakušané, vz é, -an.

Rakúšanka, y, f., příp. -bka, Mkl. B.
272., die Oesterreicherin. - R.., druh hrušek
žlutých.

Rakůvka, vz Rakovice. — B-ky, drobné
kosti, chrupavka, die Knorpel. Ros.

Rakvice, e, f., ves v Břeclavsku. Vz S. N.
— R., muschelíormiges Gefäss. Učinil lo-
dičky voštěné v r-ci, jež byla plna vody
dešťové. Alex. fab. c. 1. — R. mořské, Mu-
scheln. Ib. c. 125. Vz Rakovice.

Rakvičí, n., kleč, das Knieholz, v Krkonš.

Rakyta, y, f., rokyta, na Slov. sesel, sa-
lix caprea, die Palmweide, rostlina. Slov. Bern.

Rakytí, n., rokytí, coll. = rakyty, die
Palmweiden. Jg.

Rakytiště, rokytiště, ě, n., sesliště, die
Palmweidenstaude. Vz Rakytí. Slov. Bern.

Rakytní, seslní, voll Palmweide. Slov.
Bern.

Rakytník, u, m., rostl., žlutý sob (Šm.),
hippophaë, der Sanddorn. Slb. 561. R. úzko-
listý (bodlák), h. rhamnoides; širokolistý, h.
canadensis.

Rakytový,. von Palmweide. Slov. Bern.

Ralletando, it., vždy zdlouhavěji. Hd.

Ralsko, a, n., pustý hrad u Vartemberka.
Vz S. N., Tk. IV. 738.

Rám, u, rámec, mce, rámek, mku, rá-
meček, čku, rámček, mečku, na. O původu
vz Mz. 288. R., něco dlouhého a úzkého
(rám na stěně, der Kleiderrahmen, Slov.);
stroj z takových rámů (Rahmengestell, n.),
obruba obrazu, okna atd., der Rahmen. Do
rámu něco dáti. Us. R. na sukna, roztaho-
vací, vydlabaný, k vyšívání, vyšívací, šicí,
na ohlávky u provazníkův, tkadlcovský,
u pily (pila s rámem, s rámcem), u stavidla
(sloupy stavěci s pouchem), na.obrazy, do
oken. Jg., Vys. Rámce sirkové. Vz KP. IV.
663. Rámec universalní na stereotypy. KP.
I. 355. R. soukenický, Nvk., cedicí (v lučbě).
Podstavec pod r., vyšívati na rámci. Us.
Rámec dříví (míra čtverhranná), ein Rahmen
Holz. Dch. Rámem opatřiti, v r. zasaditi,
na r. napiati, natáhnouti; střevíc, podšev
s rámcem; vrchní dřevěná čásť rámu: sou-