ponek. Šm. — Rárnek, čtyrúhelník z lištiček
sbitý, v kterém dělají včely voští. Všk. —'
Zastr.: r. — větev stromu,. der Ast, lat.
ramus. Ros; — R., pálená voda, líh, Geist,
" m. Jád.

Ramajzl, ramejzl, u, m., šp. z něm.
Raumeisen, der Kugelzieher, kančík. Jg.

Ramajznice, e, f., veliká ženská, slon-
bidlo. U Rychn. Msk.

Ramár, u, m., šp. z něm. Rammel; na-
biják, der Ladestock. D.

Ramasseur, u, m. R. Civialův, vz Ná-
stroje k operacím kamene. Cn.

Rambousy, dle Dolany, od rub-ati, strb.
rabiti. Gb. Hl. 37. Samota u Votic.

Rambucha, y, f., eine Art Pflaume. Vz
Bluma.

Ramcoulky dělati, ramcoulkovati,
větší drahokam menšími obsaditi, karmusi-
ren. Šm.

Rámcovati, vz Rámovati.
Rámcovník, u, m., rámcový hoblík, der
Rahmhobel. Vz Ramovák.

Rámcový = rámový, Rahm-. R. příčky,
hoblík (rámovník), váleček. Šm.

Rámě, vz Rameno.

Ramenáč, e, m., remenatý, breitschultri-
ger Mensch. — R., živočich opicovitý, bylo-
bates. Krok. — R., oblouk v čelesnu, der
Bogen im-Ofenloche. Us. u Bělohr. — R.,
dřevo u vrat přes kříž zadělané, aby vrata
se nezkřížila. Us. — R., veliký pilník, die
Armfeile. Šp. — R., krakovec, der Trag-
stein. Šp. Vz Ramenák.

Ramenák, u, m., kámen zednický přes
dvě zdi položený n. p. nad okna. Vz Rame-
náč. Us.

Ramenář, e, rn., obojetník, klevetník, do-
nášeč, der Achselträger. R. a lhář do jedné
branže. Us. u Litornš. Dš. Vz Nadymač.

Ramenařiti, il, ení, ramenařovati = ra-
menářem býti, achseln. Šm.

Ramenářka, y, f., die Achselträgerin.

Ramenát, u, m., podpora dřevěná, oblou-
kovitá, jíž užívají při zdění klenby, skruží,
skruže (Šm.)., der Lehrbogen. Us. Sml.,
Zkr.

Ramenatěti, ěl, ění, breitschultrig wer-
den. Us. Jg.

Ramenatka, y, f., thiore, živočich su-
mýš. Krok.

Ramenatý, na Slov. ramenitý, armig, r.
kolo ; breitschultrig. R. člověk.

Ramence, e, f., zastr., humerale, nára-
menník.

Ramení, n., ramena, die Arme, Schultern.
Lom., Kom.

Ramenice, e, f., die Achselbürde. Rk.

Ramenkář, e, m. = ramenář. Na Ostrav.
Tč.

Raménko, vz Rameno.

Ramenný, ramenový, Schulter-, Achsel-.
R. kosť, kloub; dláto (široké). Us. R. šírka,
záhyb, výška, Achsel- (u košile). Šp. — R.,
armlang, zdélí ramene. Rostl.

Rameno, a, nyní obyčejněji než starší

rámě, ene, raménko, ramínko, a, n., sr.

něm. Arm, lat. armus, řec. áypóc;. Vz Pře-

suvka. Cf. Gb. Hl. 125. Strsl. rame (ra-

menb.) z radménb., koř. ra (rad), příp. -men;

sr. stind. radh, gelingen, fertig werden, od-
tud strsl. radb, lubens. Mkl. B. 236., 237..
496., aL. 54. Někteří mají tvar rameno za
špatný m.: rámě, ale tvaru rameno užívali
již: V., Kom. Rámě, ramene, rameni, rámě,
rámě, rameni, ramenem; pl. ramena, gt. ra-
men n. dual ramenou (v obec. mluvě šp.
ramenouch), dat. ramenům (v obec. ml. šp.
ramenoum), akk. a vok. ramena, lok. rame-
nech n. dual ramenou (ramenách, v obecné
mluvě šp. rainenouch), instr. rameny (rame-
noma, u básníků, ramenama v obec. mluvě).

V již. Čech. v pl. dle Slovo, jen že jest instr.
ramenama. Kts. Vz Koleno. — R., celá ruka
od lopatky až do prstův, der Arm. Vz S. N.,
Schd. II. 325. Mezi ruce a ramena vzíti (ob-
jímati). V. R. vztáhnouti, vystrčiti. Bern.
Vezmi nás do ramen lásky své. Kom. Ob-
vaz k zpětnému tažení ramen. Cn. Tvó
krásno hlavěnko vlož na mý ramýnko. Sš.
P. 215. Ramenú pozdvihovati. Hus. I. 72. —
R., od plece až do lokte, der Oberarm. V.
R., paže, paždí, nadpaždí. Ruka v sobě
svalovité rameno obsahuje, loket, hrsť. Kom,
R. hoření. — R. spodní n. dolení od lokte
až ku pěsti, der Unterarm. V. — R., míra
od lokte až ku konci prostředního prstu n.
17 palcův, 45 centim., die Elle. Rostl. —
R., ruka, die Hand, der Arm. Hrnčíř rame-
nem hlínu působí. Ben. V. Někomu rámě
zadržeti. Dch. — R., moc, síla., der Arm,
die Macht. Světského ramene pomoc. Kom.
Světské moci n. rameni k ztrestání podáni.
V. Církev odevzdala kacíře k potrestání
světskému ramenu. Ml. Ze všeho ramene —
ze vší síly svého ramene. Kat. 2297. — R.,
co k ramenu člověčímu podobno jest, der Arm.
R. koňské (přední stehno od plece až do
kolena), Arm. Us. R. račí (klepeto), Schere,
f. Bern. R. mořské (do země vnikající), Ann.
V. R. potočné n. řičné. Řeka dělí se ve
dvě ramena. Ml. R. hory, Gebirgsarm. R.
v kole mlýnském (špice v kole vozním), r.
vodního kola (ta čásť kola, která spojuje
okolek s nábojem n. se hřídelem, S. N..,
Prm. III. č. 18., der Radarm ; ramena zasa-
diti, zavěsiti, zatáhnouti, stříhnouti; díra na
ramena); r. v kříži (na kterém se kola sklá-
dají) ; r. páky, délka kolmice z bodu pod-
pory na směr síly tažené n. vůbec čásť páky
mezi podporou a působištěm sil ležící, S. N.,
u váhy, síly, tíže. Vys. R. u vozu (přední
oj mezi sebou držící, zadní), u pluhu, svícnu,
stromu (větev. Bern.). Us. (Jg.). Vůz se
nám zařezal v blátě až po ramena. Us. Hý.

V stavitelství r. jalové, der Afterarm. Nz. R.
pily, der Sägearm. R. k pilce kuchyňské, dře-
vařské, Maschinsägeann, m. Skv. R. u ko-
šile, die Achsel. Rameno úhlu = přímka, jež
s jinou přímkou úhel zavírá. Blř. — R., plece,
Schulter, f. Drva vložichu na rámě. Rkk. 1.9.
Na mých ramenou. V. R. krátké, úzké, ši-
roké, vpadlé. Šp. Nosiči na ramenách nosí.
Na obou ramenách nositi (s oběma stranami
držeti). Žer. Nosí na dvou (obou) ramenech.
Vz Pomluvač. Č. Můj milé má zlatý pírko,
viselo mu přes ramínko; Janiček má páví
pírka, visejó mu na ramýnka. Sš. P. 281.,
218. Šuhajkovo pérko visí přes raménko. Sš.
P. 630. Kouká mu přes rameno = nad něho