se vypíná. Vz Pyšný. Lb. Skládám to na
Ramena boží silná k snášení toho břemene.
Žer. 318. Přes rameno hleděti (pyšný). Č.,
V. Nosí péro přes ramena (sekyru, není
velký pán). Prov., Jg. Rameny krčiti. D.
Pokrčil ramenama, když jsme ho o jeho pří-
mluvu požádali. Sych. Tleskal mu na ra-
mena. Sych. Nohy na ramena vzíti (utíkati).
Us. Na ráme zbraň! Schultert! Us. Čsk.

Ramenovitý, armartig, armähnlich. Šm.

Ramenonožci, brachiopoda, řád bezhlavců
(acephala), lastury. Vz S. N. R. jsou měkkýši
dvouskořepní, majíce jednu břišní, druhou
pak hřbetní skořápku, čímž se podstatně
liší od vlastních mušlí, k nim zevnějškem
podobných, anyť tyto mají jednu skořápku
od pravé strany a druhou od levé strany
k tělu přirostlou. Nad to vyznamenávají se
r-ci zvláštními, obyč. spiralně svinutými ra-
meny, jež vnitř v skořápce podepřeny jsou
zvláštním vápenným přístrojem. Vz více
v Krč. 366., Frč. 202., 204., 207., Schd. II. 537.
Ramenýš, e, m. R-ši cephalopoda, živo-
čichové; měkkýši.

Rámice, e, f., der Rahmbalken (bei der
Säge). Šp.

Ramie, e, f., rostl, dávající velmi jemné
vlákno. J. Dědeček.

Rámík, u, m., vz Rám.

Ramíř, e, m., podavač v hutech, der Hand-
langer in Schmelzhütten. Jg.

Rámiště, ě, m., u zámečníků, das Rahm-
stück. Šm.

Rámkář, e, m., der Rahmenmacher. Us.
Jg.

Rámkostroj, e, m., strojek k pravidel-
nému zhotovování rámkův. Lš.

Rámkový, Rahmen-. R. klec, větší ohrada
královně včel. Lš.

Ramlí, n., snětové dříví, das Astholz. Vz
Mz. 288.

Ramlice, remlice, e, f., šp. m.: zaječice,
die Häsin, der Mutterhase.

Ramlík, remlík, a, m., šp. m.: zajíc sa-
mec, der Rammler.

Ramlovati, remlovati, z něm., šp. m.:
koncovati se, rammeln. Jg. Zajíci se ramlují.

Ramlový, od ramlí. R. dříví (z větví),
das Astholz. Us. Dch. Vz Ramlí.

Ramondka, y, f., ramondia, rostl, lilko-
vitá. Rostl.

Rámotí, n. — harampatí. Us. u Chrud.
Prov.

Ramovačka, y, f., srdcovitá zelní mo-
tyčka, kňabatka, krace, die Hake. Us.

Ramovadlo, a, n., der Rahmhobel. Šm.
Vz Rámcovník.

Ramovák, u, m., der Rahmnagel. Šp.

Ramování, n. Ŕ. ve vinnici = čištění
kořenů rév a stavení keřů Čk. Vz Ramo-
vati, Rám.

1. Ramovati, ramovávati — neužitečné
větve odlamovati, odtínati, klestiti, unnütze
Aeste abschneiden, schneidein, kappen. Ros.
R. vinici. Čk. Vz Ramování. — R., hrabati,
kopati, co neužitečného pryč bráti, kliditi,
scharren, ausraufen, ausrotten, räumen, be-
raumen. Ros. — co: chmel (okopati babky),

kamení. Us. Pořád tam něco ramuje. Us. To.

— R., koni zuby zbrousiti. Ros.

2. Rámovati, einrahmen. — co: obrazy.
Na Ostrav. Tč.

Rámoví, n., větvoví, die Aeste. Us. Vz
Rám.

Ramovka, y, f., pohrabka, das Hacken
Ros.

Rámovka, y, f., rámové železo, das Rahm
eisen. Šp.

Rámový, rámkový, Rahmen-. R. boty
n. okolkové. Us.

Rampa, y, f., die Rampe, u hřebenáře.
Šp. — R., závora při železnici. Uš. u Nové
Paky. Vik.

Řampák, řampál, a, m., hromský chlap,
ein robuster Kerl. Us.

Rampita, y, f., veliká, nemotorná ženská,
randa, ein grosses Weib. Us. (Bud.).

Ramplík, u, m, rolnička, eine Schelle. -
Us. Kouble.

Ramplovati, rumplovati = tlouci, bou-
chati, rammen, schlagen, lärmen. — nač:
na buben. Us. u Kostelce n. Orl. Ktk.

Rampouch, u, m., zmrzlý odkap se střech
atd. visící, v již. Čech. capouch, Kts., jinde
střechýl, der Eiszapfen. Vz Mz. 289. Se střech
dlouhé r-chy visí. Dlouhé r-chy (střechýle)
jsou znamením, že bude len dlouhý. Mor. —-
R. = pucher, zakrnělá švestka. Ve vých.
Čech. Jir. — R., klenutí, der Schwiebbogen.
Reš. V komíně sú rampúchy, na kterých
maso zavěšené se udí; Nad pecem jest ram-
púch. Na Ostrav. Tč. Nepřestaneš-li mluviti,
strčím tě do r-cha. Us. Hý. Vz Ropouch.

Rampuše, e, f., nádoba pivní, eine Art
Biergefäss. Rozml. Fil. s Prav. k. 2.

Ramša, dle Káča, f., scorpaena, der Schrapp,Drachenkopf, ryba břichoplýtevná. Krok.
I. d. 106.

Ramšl, a, m., hra v karty. Obt.

Rámus, u, m., ryk, křik, povyk, der Lärm,
dag Geschrei. To je rámusu! Us. Veliký rá-
mus udělati. Us. Dch. Nezkříšený, pekelný
r., Heidenspektakel. Dch. — R., shrabnutí,
pobrání, die Aufräumung. Udělal tam hrozný
rámus (mnoho tam pobral). Ros. R. mezi
někým udělati = peroucí se rozehnati. Us.

— R., nepořádek, škoda, die Unordnung,
Wirthschaft, der Schaden. To jest tam r.!
Nedělej žádný rámus. Us. — R., a, m., kři-
kloun, der Schreier. Sml.

Raň, ě, f. = Rýn, der Rhein. Okolo Štras-
burka teče Raň krvavá. Sš. P. 584.

Rana, Rujana, y, f., ostrov v baltickém
moři, Rügen. Šf. Vz S. N.

Rána (na Mor.: rana, Brt.), y, ranka,
ranečka, y, f. Koř. ra, laedere, příp. -na.
Vz Mkl. B. 117., aL. 107. Dle Pch. koř. skr.
vran (vulnerare), rána z vrána, lat. vulnus,
řec. ekxoc,- z FéXy.o;. Rána, ranou, ran, ra-
nám, v ranách, ranami, v ostatních pádech
jest á. Vz Brána. — R., uškození na těle
říznutím, seknutím, uhozením atd., die Wunde.
R., všeliké porušení spojitosti měkkých částí
těla zvířecího způsobené náhle vnějším nási-
lím. S. N. R. bodená, sečená, V., krvavá,
suchá (nekrvácející, promach). Kom., smr-
telná, čerstvá, nožem, D., řezaná, střelená,
Ja., meče, Plk., mečová, ZN., pěstí, bičem,