býti; Příliš na ránu daný. Dch. — R. Mlýn
po ráně (když účinkuje síla, voda dolů);
proti ráně (když sílu účinkuje nahoru). —
Na ránu ----- hned, v ta chvíli, auf einmal,
sogleich. Na ránu tam šel. Us. Všechna žita
na ránu (najednou) začala zráti. Us. na Mor.
Brt., u Rychn. Ntk. V ráně — okamžitě,
hned, brzičko. V ráně tu byl;. Pojď sem a
v ráně mí to udělej; Ať si mi tady v ráně.
Us. na Mor. Hý. — R.,' množství, síla,
eine Menge. Tam je ho rana. U Vsetína na
Mor. Včk. To se stane každou ránu = často.
V Kunv. Msk. Je na velkou ránu (s málem
není spokojen). V Kunv. Msk. Je ho rana
(je tělný). Mor. Brt. No ba, to je toho
(sena, obilí atd.) rána (iron. = málo)! Us.
Hý. — R.= ranty. No ba, to jsou rány!
Na mor. Drahansku. Hý. — R. hromová, der
Wetterschlag. Zlob. — R., hlahol udeření,
hrochnutí, der Knall. To byla rána. Us.
Ranař, e, (na Slov. ranár, ranárník, a),
m., ranhojič, der Wundarzt. Háj.

Ranařka, y, f., ranhojička, die Wund-
ärztin. Jg.
. Ranařský, Wundarzt-.

Ranařství, n.,ranařské umění, die Wund-
arznei. .

Ráňati, iterat. tvar slovesa rónit (roniti),
na mor. Zlínsku. Brt.

Ranč, vz Ranec. — R., fald, zálvyb, eine
Falte. Na Slov. Bern.

Rance, e, m., demin. slova ráno. Ž. k.
118. 147.

Rancířov, a, m., Ranzern, ves v Jihlav-
sku. PL.

Rancovati, faldovati, sbírati, falten. Na
Slov. Vz Ranc.

Rančice, dle Budějovice, něm. Rantschitz,
ves u Krumlova. PL.

Rančikovaťi = utíkati. U Litovle. Kčr.

Randa, y, f., stará kráva, která se po-
bíhá. Us. Ptr. — R., běhna. D. — R., nočník.
Na vých. Mor. Vz Mz. 289. — R., veliká
ženská. Us. na Policku. Kšá. Vz Rampíta. —
R., rejdilka, die Reittasche. Us. Dch. —
Bandy = ranty. To jsou randy (jako by
řekl: Co mně po tom?)! Us. Sd., Zkl.

Řanda, y, m., Řehoř. Cf. Janda — Jan,
Nikolanda — Mikuláš..

Randál, u, m., das Spektakel. Dělal ta-
kový r., že . . . Dch.

Randati, hlas drůbeže chtějící žráti n.
usednouti, raunzen. Slepice randá. Též o člo-
věku. Celý den randá (bručí). Us. — R., bě
hati (o nepořádné ženské), herumlaufen. Us.
Dch.

Randíčko, a, n. = randezvous.

Randličí, n., blatouch, caltha palustris.
Poč. Kš.

Randlík = rendlík. Mor. Sš. P. 675. Cf.
Ranice.

Raně, frühzeitig, kompar. raněji. Krásná
róže, čemu si raně rozkvetla ? Rkk. 58. Musíš
zejtra raněji přijíti. Eos.

Ráně, ěte, raňátko, a, n., etwas frühzei-
tiges, opak: pozdníče. Cf. Ranoch, Ranouš.

Ranec, nce, raneček, čku, rančík, u,
m. = filec, uzlík, tlumok, svazek. Vz Mz. 289.
Das Bündel, Ränzchen, Felleisen, der Ran-
zen. Svůj raneček svázati. Us. Dch. Venku

je tma jako v židově ranci. Šml. — R., těr-
buch, pandero, der Ranzen. D.

Ranečka, y, f., die Frühbirn. Us. Hý.

Ranečkár, e, m , der Ranzenträger. Kos.
Ol. I. 93.

Ranečnice, e, ť., schránka na rány, die
Patrontasche. Bur.

Raněji, vz Ráno. •

Raněnec, nce, m., der Verwundete. Šm.

Ranění, n., die Verwundung. Us., NB.
Tč. I není to veliké na těle i na duši r. V
Hus. I. 432.

Raněnosť, i, f., das Verwundetsein. Šm.

Raněný; -en, a, o, verwundet. Našla tam
hlavěnku převelice raněnú. Sš. P. 128. No-
siči r-ných, die Blessirtenträger. Dch. —
čím: hněvem. Chč. 619. — jak: na smrť.
Dch. — kde. Má litovati člověka na duši
r-ného. Hus. II. 203.

Raněti, ěl, ění, ovoce se stromů klátiti.
U Vyzovic. Mtl.

Ranetka, y, f., druh hrušek, Renetten.
Vz Renetta.

Rang, něm., stav, řád, řada, stupeň, dů-
stojenství. Er., Rk.

Ranhoj, vz Ranhojič.

Ranhojický, vz Ranhojitelský.

Ranhojictví, n., die Wundarznei. D.

Ranhojič, ranhojitel, ranhoj, e, ran-
iek, a, ranlékař, e, m., der Wundarzt. V.

Ranhojička, ranhojitelka, ranléčka,
y, f., die Wundärztin. Us. Jg.

Ranhojitel, e, m., vz Ranhojič.

Ranhojitelka, y, f., vz Ranhojička.

Ranhojitelský, ranhojický, Wundarzt-.
R. ústav.

Raní, n., die Morgenzeit. Na Ostrav. Tč.
Přivstali jsme si za raní. Har. II. 149.

Ranice, e, f., na Slov. = rendlík, der
Reindel. Cf. Randlík.

Ranič, ranitel, e, m., der Verwunder.
Us. Jg.

Ranička, ranitelka, y, f., die Verwun-
derin. Us. Jg.

Raníčko, ranoučko, adv., velmi ráno,
sehr früh. 1644.

Ranilosť, i, f., rána, poranění, die Wunde.
Černý.

Ranitel, vz Ranič.

Ranitelka, y, ranitelkyně, f., vz Ra-
nička.

Ranitelnosť, i, f., die Verwundbarkeit.
Us. Jg.

Ranitelný, verletzlich, verwundbar. Mudr.,
Ráj. — čím. Měst. bož. II. 118.

1. Haniti, il, ění, ráno, záhy činiti, zeit-
lich thun. — čím. Sázením okurek netřeba
r. Us. Č. — se, tagen. Už se raní. Us.

2. Raniti, il, ěn, ění; ráněti (na Slov.
ráňati), raňovati, ranívati, verletzen, ver-
wunden. — abs. Pán raní, Pán hojí. Dch.
Kde chudoba chodí, všady kámen raní. Sš.
P. 783. — co, koho. R. něčí srdce. V. Ktož
té (naděje) nemá, velměť brzy ho ďábel raní.
Hus. I. 178. Vz Hlava. — koho kam:
v hlavu, Háj., Pč. 25., v nohu. Lk. Hostivít
v ruku levú byl raněn. Háj. — jak (kde):
do krve (až krev teče), D., do smrti. Alx.
1120. Hus. I. 241. R. až k smrť, V., na smrť.
J. tr. Utrhač mnoho jich u stola raní až do