smrti. Hus. I. — čím»(kde): nožem, Alx.,
střelou. Er. P. 285., Jg. Ranil ume ranou na
ránu. Br. Raň tě. Pán biedú, zimnicí, i zimú
i horkem i vedrem i povětřím porušeným
' í rzí. BO., Hus. I. 55. R. koho břišnú ne-
mocí. BO. Raní tě Pán vředem aegyptským
na straně tvého těla, kterúž lejna vycházejí,
také i krástami a svrabem. Hus. I. 56. Raň
tě pán nežitem psotným na kolenu i na lýt-
kách. Hus. I. 56. A já jej ranil svú holí. Žk.
254. Bůh zděšením je raní. Kom. Ranila jeho
srdce svú krású. BO. V Sodomě a Gomoře
anjelé slepotou lidi ranili. Sš. Sk. 144. —
adv.: těžce. Háj., smrtelně, D., hrubě. V.
Předvídaná zbroj méně raní. Sš. J. 249. Na
Ostrav. Tč.

Ranivý, verwundend. Šm.

Rank, u, m. Povím ti, v jakým ranku
stojí (jak to s ním jest). U Rychn. Msk.

Ranka, vz Rána.

Rankoš, rankoše, e, f., kalová . kaše
(z převareného másla). Us. u Chrud. Kd.,
Nl. Vz Rantoš.

Rankov, a, m., Rankau, ves u Chotěboře.

Ranlék, a, ranlékař, e, m., vz Ranhojič.

Ranlékařství, n., die Chirurgie. Vz Ná-
stroje ranlékařské, Ranhojič.

Ranně, vz Ranný 1. Dva lékaře vnitřně
i ranně velmi mistrná. GR.

Ranné, ého, n., pokuta pro poranění pla-
cená, das Wundgeld. Gl. 292.

1. Ranník, a, m., raněný, si quis in se-
ditione seu a latronibus vulneratur. Erb. Reg.
gloss. p. 890. (Gl. 291.).

2. Ranník, u, m., ranné koření, svalník
prostřední, ajuga, die Günsel, rostl.

Rannosť, i, f., vz Ranosť.

1. Ranný, k ranám náležející, k nim se
vztahající, Wund-. R. masť, Jád., lékař (ran-
hojič), Žid., lékařství (Rhasesovo, Saličetovo),
D., ranná voda (leptavá), zimnice n. nemoc,
Ja., krev (z rány). R. koření. Šrám r. otjímá
zlosť. BO.

2. Ranný, ranní, vz Raný.

Ráno, raníčko, raňoucko, adv., časně.
zeitig, frühzeitig. Žel mi, že jste tak r. přišli
(dřív než jste měli přijíti). Dal. Za rána se
staral (= v mládí byl pilen, nyní se dobře
má). Vz Pilný. Lb. Čo se ráno ohýbe, to se
lehce pohýbe. Na Slez. — R., brzo po noci,
Morgens, in der Früh, früh. Velmi r. V. Kdo
ráno vstává, tomu Bůh dává. D. Na nedělu
raničko vychodilo slunečko; Vyskočilo slu-
nečko skoro ráno raníčko; A když ráno
raňusěnko drobný dešč padá; Skoro rano
raňusěnko rosenka padá. Sš. P. 21., 24., 207.,
332. Vstávej časně ráno, bude ti dáno. Dch.
Hned raníčko. Bl. Staň děvečko, staň ra-
níčko ; Budívej nás ráno, ej ráno raníčko, než
vynde slunečko. Sš. P. 564., 734. A velme
ráno jeden den z téhodne po sobotě přišly
jsú k hrobu, když slunce vzešlo. Hus. II.
134. Kdo ráno vstává, Bůh mu požehnává.
Vz Pracovitosť. Ráno učí se sladko. Pk.
Kde ho ráno postaví, tu ho večer najde
(lenoch). Č. - R., a, n., subst., jitro, der
Morgen, die Frühe. Dá-li Bůh rána dočkati.
Sych. Z rána i z večera. BO; Hýřiti do bí-
lého rána. Sych. Po zahradě za rána cho-
dila a na jasný nebe pohlédala; Z rána tra-

věnka zelená; Jak bylo na ráně, hosti se
schádzajú. Sš. P. 311., 521., 779. Kdo z raňa
pracuje, Pambu ho miluje. Na Ostrav. Té.
Vstávej jenom z ranička, budeš dycky zdra-
víčka. Na Ostrav. Tč. Od rána až do ve-
čera pracovati. D., V. Hned po ránú se vadí.
Budu jí líbávat ruce každý ráno ; A když
bylo za rána, na Kačenku volala. Sš. P.
221., 178. Kam pak tak po ránu? Us. Z rána
vstáti. Us. Kdo z rána políhá, na večer po-
bíhá. Vz Mládí. Lb. Z večera kvas, z rána
rada. Ros.
Ranobalšám, u, m., balšám perský. Us.

Jg.

Ranocel, u, m., jitrocel, plantago major,
der Wegerich. Na Ostrav. Tč.

Ranocelný, wundenheilend. Rostl.

Ranoch, a, ranoš, e, ranoušek, ška.
m. = ranouš. Ros. Těch potom tak splozené
děti také křtíti, totiž brzáky a ranuše. Dekr.
jedn. br. 1617.

Ranolíctví (ranoléctví), n, ranhojictví.
die Chirurgie, Wundarznei. Jg.

Ranolík, u,, m., ranlék, ranhojič, der
Wundarzt.

Ranosť, i, f., lépe než rannosť, die Früh-
zeitigkeit. Jg.

Ranoša, dle Káča. Skočila R. s brehu
vysokého. Sš. P. 186.

Ranošov, a, m., Prussinowitz, ves u Lip
níka.

Ranotvorný, wundenbringend.

Ranouš, e, ranoušek, ška, m., ranouště,
ěte, n., dítě před časem narozené, nedošlé;
dítě před svatbou n. brzo po ní narozené,
vz Ranoch, das Frühkind ; kdo časně vstává,
wer bald aufsteht. Jg. Z: raný, á, é - uchb.
Mkl. B. 290.

Ranovati, přivstati si, früh aufstehen und
arbeiten. — abs. Lépe ranovať nežli dlúho
spať. Na Ostrav. Tč.

Ranovice, e, f., bylina. Ms. de Secret.

Ranovit, Rugevit, a, m., u Polabanů
Svatovit. Mus. .1863. 150. Jir.

Ransko, a, n., ves u Chotěboře. PL.

Rant, u, m., ranty, pl. Vz Nz. 290. —
R., dovádění, laškování, Spass, Muthwille,
m. To byly ranty (švanda)! D. S někým
ranty prováděti. Us. Dch.

Rantiřov, a, m., Fussdorf, ves u Jihlavy.
PL.

Rantiti, il, ění — šramovati, lärmen, trei-
ben. — čím. Us. u .Chrud. Brv.

Rantoš, e, rantoška, y, f., kalová kaše,
pěna, kal z převařeného másla, der Satz von
geschmoizener Butter. V Policku. Kš. Vz
Rankoš.

Ranuša, e, f., jm. kraví. Na Mor. Brt.

Ranušenko, a, n. = raníčko. Na Mor. Tč.

Ranuška, y, f. R-ky, rané hrušky, kob
zole, das Frühobst, -erdäpfel. Na Ostrav. Tč.

Raný a raní, lépe než ranný a ranní,
kompar. ranější. Jg. — R., časný,, opak:
pozdní, früh, frühzeitig, frühreif. R. jehně,
dítě (rychlík, ranouš), D., ovoce, V., fík,
Br., hrách, ječmen, D. zima. Toms. To je
ranní ptáček (který rano vstává; ironicky:
který pozdě vstává). Ros. R. hodinka dobrá
hospodinka. Hrš. Raním jitrem do předměstí
vskočil a je poplenil. Skl. 27. R. broskev,