28-

R. šaty, faltig, rauschend.. Na Ostrav. Tč.
Byl Janíček krásný, měl kožíšek řásný. Sš.
P. 764.

Řasohojný = řásný. Šm.

Rasochy, dle Dolany, ves u Chlumce.

Řasokupy, pl., f., beránky, oblaky z řas
a kup složené. Vz. Oblak, Lpř.

Rasonos, a, m, pokolení ssavců, phylo-
stoma. R. prohledavý, krátkouchý, nálev-
kovitý, šípatý, krátkoocasý. Ssav. Ř, upír,
phyllostoma spectrum. Vz Frč. 396.

Rasopytel, tle, m., der Schindersack.
Smrdí jako r. Us. u Olom. Sd, Vz Rusův.

Rasoška, y, f., krátké bidlo. Us. u Žam-
berka. Kt.

Rasošky, dle Dolany, ves u Josefova.

Řasovací stroj, Fältclmaschine. Techn.

Řasovadlo, a, n., naběradlo, der Falten-
stock. Šm.

Rasovati, rasovávati = rasovství pro-
vozovati; das Schindergewerbe treiben; týrati,
plagen; špatně něco činiti, pfuschen; r. se
— nelítostivě zacházeti, schinden ; těžko pra-
covati, sich plagen. — koho: dobytek, koně,
Us., chudý lid. Puch. — se čím. Celý týden
r. se musím nejtěžším dílem. Us. — se s kým,
s čím. Co se s ním rasuješ? Ros., Sych. —

Jg.

Rasovati, do řas skládati, falten, kräu-
seln. Vz Řásniti. — co čím: sukni řaso-
vacím strojem.

Rasovina, y, f., mrcha maso, mrchovina,
Schindttcisch, n. D. — R,, špatná kořalka.
Bs., Uch. — R., špatné víno, Krätzer, m. Dch.

Rasoviště, ě, n., der Schindanger. Ros.

Řasovitý — řásnatý, voll von büscheli-
gen Saamenähren. — R., plný řásy, voll
von Meergras. Na Slov. Bern. — R. = řásný.

Rasovka, y, f., vz Raska.

Rasovna, y, f., pohodnice, konědra, die
Schinderei, Abdeckerei, Meisterei. Ros.

Rasovský, schinderisch, Schindel-. R.
pacholek, kára. Po rasovsku (špatně) něco
udělati. Vz Ras.

Rasovství, n., pohodnictví, obchod ra-
sovský, die Abdeckerei, das Wasenamt. —
R., sužování, trápení, mučení, das Plagen,
Martern. Us. Jg. — R., vz Újednictví.

Rasový, Fald-. R, čára. Ž. a Š.
Rastaďt, u, m., něm. pevnosť. Vz S. N.

Kastely, dle Dolany, ves u Mirovic. Tk.
III. 658.

Rastic, e, m., strsl. Rastict, zdrobnělé
vl. jméno Rastislavb, příp. -icb. Mkl. B. 293.

Rastral, u, m., z lat.,- čarovka, čarotah,
das Rastral.

Rastrovati, z lat., notové čáry dělati,
Rk., linkovati, rastriren.

Rasura, y, f., lat., zhlazení n. strouhání
písma nožíčkem, Rk., vymazání v listech.
Vz Rb. 271. Die Rasur, Auskratzung in
Schriften.

Rasův, -ova, -ovo, dem Schinder gehö-
rig Smrdí jako rasův pytel. Us. Vz Raso-
pytel, Pytel.

Raš, e, m., tenká, lehká látka na šat. Us.
Hvl.

Rašapatky, pl., f., koroptve. U Písku.
Šg.

Raščí, Rothkehlchen-. R. hnízdo, zpěv
Na Ostrav. Tč. Vz Raška.

Rašelení, n., das Rasseln. Šumění a. r.
Obzor.

Rašelina, y, f., hořavá země, hoříce, Um.
les , slatina, zib, borky, hořák, poud, slov.
sota, šušek, ruša, rušina (Hř.). R. = hmota
houbovitá, zemitá n. vláknitá, barvy hnědé
neb černé, snadno se zapaluje a hoří. Bř.
N. 234. R., palivo, které se dobývá z půdy
močálovité, der Torf. Lom, koš, lopata na
r-nu, pec na pálení r-ny; dobývání r-ny.
Šp. R. hnědá, der Rasen-, Stechtorf, list-
natá, der Papiertorf, černá, der Moortorf,
bahenní, der Sumpftorf, smolná, der Pech-
torf. S. N. E, diluvialní. Krč. 1006. Vz Na-
pleveniny, Uhlí a více o ní v S. N., KP.
III. 123. - R., das Moor-, Heidekraut ins-
gesammt. Na Ostrav. Tč.

Rašelinatý = rašelinný.

Rašelinec, nce, m., der Raseneisenstein.
Presl.

Rašeliník, u, m., sphagnum, das Torf-
moos. Kk. 89., Čl. 174. Dle Presla: raše-
linka.

Rašeliniště, ě, rašelinisko, a, n., das Torf-
moor, der Torfgrund. S. a Ž.

Rašelinka, y, f., das Torfmoss. Šm.

Rašelinný, Torf-. R. popel, rostlina,
místo. — Jg.

Rašelinokop, y, m., der Torfgräber.

Rašelinovatý, Torf-. R. zem, die Torf-
erde. Um. les. III. 53.

Rašclinovka, y, f., rašelinová cihla, der
Torfziegel. Šp.

Rašelinový = rašelinný. Um. les. R,
země. Us. Hý.

Rašelnivka, y, f., sphagum. Rostl.

Rašení, n., rozvíjení se pupenů rostlin-
ných. Kk. 33.

Rašín, a, m., ves u Hořic. PL. Vz Tk. I. 89.

Rašiti, il, ení = pučeti, auschlagen. — abs.
Stromy raší = pučí. D. — kde. Nechť v ní
(y duši) hojně raší pokora vždy s láskou;
Ó hleď na vlasť naši, buřeně v ní raší. Sš.
Bs. 14., 29. (Hý.). - R. se = rašiti. Strom
se raší. D. Křoví (víno) se pěkně raší. Čk.
Bylo jaro, tudy rašili se prutové a vyrostlo
kvítí. Sš. Hc. 7. — se kde. Láska k němu
nech se a nás raší. Zhojte rány duše naší,
ať se v ní ctnosť hojně raší. Sš. Bs. 53.,
Hc. 172. (Hý.).

Raška, y, f., čermáček, das Rothkehlchen.
Běhá jako r. = čerstvě. Prov. Mor. Mtl.,
Brt, Tč. Vz Raščí. — R.., hrochna, rochna,
svině, die Bache, Sau. Šm. — R., starý kůň,
herka, heble. V Kunv. Msk. — Vzal si (za
ženu) takovou starou r-u (starou brecu).
V Kunv. Msk. — R., touš žaludový. Puch.

Raškov, a, m., něm. Nikles, ves u Rudy
na Mor. PL.

Rašma, y, f., na Slov. a Mor., ein zer-
lumptes Weibsbild, otrhaná ženská. Tč.

Rašmák, a, m., otrhaný člověk, ein zer-
lumpter Mensch. Plk.

Rašní, Rack-, v lodnictví. R. tahla. Šm.

Rašník, a, m., v lodn., der Rackaufseher.
Sm.

Rašovice, dle Budějovice, ves v Mlado-
vožicku. Vz S. N.