Rašple, e, f., hrubý pilník. Hk. Vz Mz.
290. Z něm. Raspel, f., lépe: struhák, na
Slov. těradlo, tretce. V., Jg. — R. stará —
stará baba. Us. Tč.

Rašplírna, y, f., das Raspelhaus.

R ašplovati, z něm. raspeln. Vz Rašple.
ašplovina, y, f., co při rašplování od-
padá, odpilky, opilky, der Raspelspan. D.
Vz Rašple.

Raštěk, rašček, a, m., trebius, ryba., zastr.
Rozk.

Rať, i, f., strsl. ratb, bellum, exercitus,
příp. -tb. Sr. ind. ra (latrare), lit. reti. Mkl.
B. 166. R., boj, kopí, hrále, darda, oštíp,
ratiště, der Schaft. Vký. — R., kopyto roz-
poltené ku př. u krav, der gespaltene Huf,
na Mór. paprč. (Hý.). Na každé noze jsou
dvě rate. Na Ostrav. Tč.

Rata, y, f. Vz Mz. 291. R., poměrný díl,
kterým třeba v jistých lhůtách přispívati;
summa splatná; lhůta k placení, die Rate.
Rk. — R., pomoc, der Beistand. Na Slov.

Raťafák, u, m., veliký, dlouhý nos, eine
grosse Nase. Us. Kšá., Msk., Sd.

Rataj, e, m., orataj, arator, příp. -tají.;
koř. orati. Mkl. B. 171. Také dle (5b. Hl.
84: v rataj o se sesulo (m.: orataj). Prk.
v Arch. für slav. Phil. II. 703. odvozuje
rataj ze zastar. slovesa ra-ti n. ro-ti, které
povstalo z ar-ti. Vz tam více. — R., oráč,
rolník, der Ackersmann. D., Jel., Tkad.,
Smil v. 1201., Výb. I. 726., Pč, 4. Nad dielem
sedlským a nad r-ji (agricolae) byl ustano-
ven. BO. — R., nádvorník, šafář, der Meier,
Schaffer. V. Aby r-jóm dal z toho obilé díl;
Také mi r-je mého drží; Toho na mně nikdy
neobdržel, bych jeho ratajem byl. Půh. II.
354., 380., I. 256. Jako otrok a r. (quasi
mercenarius et colonus). BO. Rataj jest v po-
slušenství pána svého, avšak často užitečně
pán poslúchá rataje svého. Št. N. 220. Odtud:
ratajna, rataj na, kde bydlí rataj s čeledí. —
R,, koř. ra v rať, příp. -taj, voják. Mkl.,
Vký.

Rataje, dle Budějovice, hrazené město
v okresu uhliř.-janovickém. — R., něm.
Rattay, ves a) u Bechyně, b) u Vlašimi,
c) u Kroměříže, d) u Olomouce. — Vz S. N.,
Tk. I. 362., III. 658. — R., e, f., Meierei,
f. Zlob.

Ratajík, a, m., dem. slova rataj. 4 stež.
ctn.

Ratajka, y, f., nádvornice, šafářka, die
Schafferin. D.

Ratajna, ratejna, .y, f., veliká Světnice
ve dvoře a v statcích hlavně pro čeládku.
Vz Rataj. Kšá., Ktk. Die Gesindstube. —
R., světnice pro strážce zámku, die Wach-
stube, Schatlei. D. — R., obydlí pasákovo.
V Klat. Pm.

Ratajník, ratejník, a, m. = rataj. Zlob.

Ratajský, Schaffner-. R. dvůr. Ms. pr.
kut. 173.

Ratajství, n., die Schafferei. Scip.

Ratanhan, u, m., rathanhiasaures Salz.
Presl. Chm. II. 63.

Rátanice, e, ť. — počítání, die Rechnerei.
Slov. Plk.

Ratastek, stku, m., Akmit, m., nerost.
Min.

Rátati, počítati, rechnen. Na Slov. Koll.

Ratavka, y, f., Ratafus (Brantwein). Šm.

Rateče n. Radeče, něm Ratzbach, mě.
v Krajině. Vz S. N.

Ratejna, vz Ratajna,

Ratějovka, y, f. R-ky, druh hrušek, eine
Art Birnen. Us.

Ratenice, dle Budějovice, ves u Plaňan.

Ratenov, a, m., Rathenau, mě. V prus.
Postupímsku. Vz S. N.

Rathous, z něm., rádní dům, radnice.
Potom sú Němci, radu vzemše, chtěli Be-
tlém obořiti, svolavše se na radnici, neb po
německu na r-se. Hus. II. 115.

Rathousní, rathouský, šp. z něm. Rath-
aus-. R. okno. Kom., řečník. V.

Rathousovati se s kým = souditi, pro-
cessiren. V Kunv. Msk.

Rathús, u, m., zastr. z něm. Rathhaus.
Vz Žer. Záp. II. 189.

Ratibor, a, m., jm. slovanské, R. ot gor
Krkonoší. L. S. v.35. Tk. I. 45.

Ratiboř, e, m., mě. a knížectví v prus.
Slezsku, něm. Ratibor. — R., Rathoř, Rad-
boř, ves v Kolínsku. — R., Ratzeburg, kní-
žectví náležející k volkovčvodství meklen
burskému. — R., hl. mě. Lauenburska. -
R., ves a) u Sedlčan, b) u Vsetína. Vz S. N.,
Tk. I. 622. — Ratibořan, a, m., pl. -né. —
Ratibořský, ratiborský. R, knížectví. Žer.
Záp. II. 116.

Ratiborec, rce, m., voják. Vký.

Ratibořec, řce, m., ves u Sedlčan.

Ratibořice, dle Budějovice. R. staré, ves
v Táborsku. — R., Hory ratiborské, mě-
stečko tamtéž. Vz S. N. — R., ves v Ná-
chodsku. Vz S. N.

Ratiborstvo, a, n., bitva. Vký. Cf. Raf,

Ratice, e, f., na Slov. = roh na nohách,
ku př. vola, svině, jinak (tamtéž): paprček,
die gespaltene Klaue. Koll. Vz Rať. R. —
spáry, paznehty jelení, dančí, srnčí a černé
zvěři, die Schalen. Šp.

Ratifikace, e, f., z lat., stvrzení, potvr-
zení, schválení smlouvy n. obchodu, který
někdo z rozkazu třetí osoby učinil. Die
Ratifikation, Genehmigung, Bestätigung.

Ratifikovati, stvrditi, schváliti, ratifi-
ciren, genehmigen. Rk.

Ratiměřice, Radměřice, ves u Jankova.
PL.

Ratimov, a, m., ves u Frýdka. PL.

Ratinovaný, šišečkovaný. R. -sukno.
Techn.

Rationalism-us, u, m., z lat,, užívání
rozumu ve všech věcech pochybných., der
Vernunftglaube. Rk. Vz S. N.

Rationalní, rozumový, na rozumu se za-
kládající, rationell. Rk. — R., filosofický.
R. theologie, přírodověda, mravověda, S. Ň.
— R. v mathem., směrný, směřitelný. Vz
S. N.

Ratisko = ratiště. NB. Tč.

Ratisť, i, f.. kopí, oštíp, ratiště. Příp.
-ste. Mkl. B. 170. Cf. Rať. Der Speer.

Ratiškovice, ves u Kyjova.
Ratišovice, ves u Ta.vrkovic na Mor.
Tk. I. 137.

Ratiště, ě, n., násada n. držadlo u kopí.
D. Ratišče. Dal. 146. R., ratoviště, příp.