-iště, (-islo). Mkl. B. 274.. 277. Cf. Rate.
Der Schaft, die Spiessstange. Hektor tak
silně v Achile uhodi, že ratištie v. kusy
ztroskotá. Troj. — R., kopí, die Lanze.
Troj., Dal.

Ratištník- a, m., kopinník, der Spiess-
träger. Vz Ratiště. Výb. II. 91., Tk. II. 547.

Ratkov, a, m., ves u Mor. Třebové.

Ratmiřice, dle Budějovice, ves ve Vo-
ticku u Jankova. Vz S. N.; Ratiměrice.

Ratmirov, a, m., Rammerschlag, ves
u Jindr. Hradce. PL.

Ratný, ého, m., byl hrad někde v Lito-
račřicku. Vz S. N.

Ratolesť, i, ratoléstka, ratolístka, y,
f., zastr. ratorasl, i, f., z letorosť (letoroslb),
Mkl. B. 103., 104., Gb. Hl. 124. — R, ha-
louzka mladá, přírostek stromu roční, der
einjiihrige Zweig, Schössling, Sprosse, Trieb,
das Reis. Obrázky na ratolistkách upevněné.
Sš. P. 768. (Frajer můj), má zlatá ratolesť.
Sš. P. 784. Listky opadaly, ratolesci stojó.
Sš. P. 340. Mají to jak r. (o rodičích vzhle-
dem lásky k dítku). Ú Olom. Sd. Zelené r-sti.
V. R-sti rozvésti. Ben. V. Kmen se v r-sti
rozkládá. Kom. R. vinná, V., palmová. R-stmi
něco přikryti. D. R-sti suché odsekati. V.
K zelené r-sti přijíti (k něčemu). Vz Štěstí.
C. Dostal se na zelenu r. Mt. S. Vinnice
rozplodila se v r-sti a vymotala větvičky.
BO. Prvá r. jich zlosti jest netrpělivost' pra-
vého tresktánie. Hus. II. 396. — R., pramen
řek, hor, rodu, der Zweig, Ast, Arm. Ros. —
R., obilí na poli stojící, noch auf dem Felde
stehendes Getreide. Us, u Kolína u Bydž.
Prodal, koupil r. (obilí na stojatě). Šml., Mý.,
Hk.

Ratolestěti, ratolestněti, 3. os. pl. -ějí,
ěl, ěni, Zweige bekommen, sich belauben. —
abs. Stromy již ratolestnějí. Ros.

Ratolestí, n., das Astwerk. Us. Dch..
Ros.

Ratolestilý = ratolestný, ge-, verzweigt.
R. žíly. Sal.

Ratolestiti, ratolestniti, il. ěn, ění, be-
lauben. — se = ratolestěti. Zrostlina rato-
lestí se a kvetne. Kom.

Ratolestnosť, i, f., das Belaubtsein. Ros.

Ratolestný, zweigig. R. strom. Kom.
Vinné dřevo r-né. BO.

Katovati, bojovati, kämpfen. Cf. Rať. Vký.

Ratoviště, vz Ratiště.

Ratovitý, hrálovitý, lanceolatus, lanzen-
förmig. Rostl.

Ratovnice, ratovník, ratovný, vz Re-
tovrice atd. Na Slov.

Ratubaga, y, f., druh bílé řepy švédské.
Vaň.

Ratunek, vz Retunek. Slov.

Rátuněk, ňku, m. = počty, die Rechnung.
Slov. Koll.

Ratúz = rathúz. Na Ostrav. Tč. Na r-e
zvonijú. Sš. P. 156. Vz Ratús.

Raura-cum, ka, n., hl. město Rauraků. —
Rauracký.

Raurakové, ův, m., kmen druhdy gallský.

Řava, y. f., pranice, Schlägerei. To byla.
ř. Us.

Ravelín, u, m., hradba mezi dvěma baš-
tami před, každou courtinou Vz S. N.

Raveň, vně, f., zastar., rovina, die Ebene.

— R., něm. Rabus, ves u Kaplice.
Ravenna, y, f., mě. v severových. Italii.

S. N. — Bavenský.

Ŕaviti, il, en, ení == řavu činiti, Getöse,
Geräusch machen. Sal.

Rayhrad, vz Rajhrad.

Rayon, (fr., rejon), paprsek, der Strahl;
poloměr kružítka, der Halbmesser; okolí,
obvod pevnosti, místa, der Bezirk. Rk.

Raz, u, m., razení, zapáchání, smrdění,
der Gestank. Slov. Bern.

Raz-, ve slovenštině m. ros-, vz Roz.

Ráz. u, m., udeření, uhození, tětí, rána,
der Schlag, Hieb, Stoss. Utíkají, rázů jeho
strpěti nemohúce. Troj. R. na ráz, Schlag
auf Schlag. Dch. Oba dobysta tu mečí, ráz
po ráže v črná ščíty. Rkk. 42. R. vedlé
rázu. Zrovna mi přišel na ráz. Us. Jedním
rázem (jednou ranou). Ros. Ráz za rázem,
r. na r. Us. Druhým rázem (to rozrazil). V.

— R., strk, střik vody, Wasserstoss, m. Při
spodálech působí voda jediné rázem, strkem
na dolejší lopatky. Sedl. R., strk hoblíkem.
Šp. R. ku předu. Dch. R. (strk, Stoss):
přímý, šikmý, ústředny, výstředný. Nz. —
Báz = jednotí, einmal. Ráz, dva, tři, jeden
r., dva rázy, tři rázy = jednou, dvakrát,
třikrát. Ještě ráz (jednou) ti povím. Plk.
Ráz tolik (jednou tolik). Kld. První ráz za-
plakal, zum ersten Male; Tebe mám, má
milá, edem ráz za týden; Pověz první ráz,
kemu mia chováš; A dy ja sem už u tvojej
mačičky kelko razy (= kolikráte) byl; Na
svého tatíčka ešče raz pohlednu; Podej mu
ručičku na ostatní raz (na posledy). Sš. P
328., 351., 405., 404., 490., 597. — R., jed-
noho času, einst. Ráz jsem byl na louce a
viděl jsem vlka. Koll. Byl ráz jeden král
atd. Us. u Opavy. Klš. — Za r., rázem, na ráz

— na jednou, auf einmal, sogleich, plötzlich.
A ti ji hned od rázu pleští po hubě. Kld.
Vezmi to na ráz. Kld. My chceme míti vše
ráz na ráz. Us. Máš za. ráz umříti; Moje
milá má takovú masť, ona vyhojí za jeden
raz. Sš. P. 12., 152. A uťal berana na jeden
rázek: Slzičky slzené, nepadejte na zem,
radši mně padněte do srdečka rázém. Sš.
P. 719., 783. Bařina do rázu se ztratila. Kld.
273. Země za r. porodila nesčíslné množství
živočichův. Ráj. Mnějí pochlebníci, aby rá-
zem lží slušelo koupiti pravdu. Hus. I. 261.
Mala som frajeró, mala som jich dvanác,
prišla velká voda, zela (= vzala) mi jich na
ráz. Sk p. 156. — R., rázem, jedním rázem

— po jednou, jedním časem, spolu, auf ein-
mal, zugleich, mit einem Male. Ne jedním
rázem všichni vstanou s ním. Ráj. Krůpěje
rázem se vylily. Koll. — R. V raz = touž
dobou, zu gleicher Zeit; za raz, od razu =
hned, sogleich, auf der Stelle; raz po ráze,
nach einander, zu wiederholten Malen; co
raz to větší, immer grösser und grösser.
U Opav. Klš. — R. Často se čte rázem
ve smyslu něm. Schlag. Seděni počne se
rázem (udeřením) čtyř hodin, die Sitzung
beginnt Schlag vier Uhr. To se má prostě
vyjádřiti predložkou v s akkus. a příslovcem

'právě: Seděni počne se právě ve čtyři ho-
diny. Nebo věta se položí: Seděni počalo