Předchozí (29)  Strana:30  Další (31) |
|
|||
30
|
|||
|
|||
-iště, (-islo). Mkl. B. 274.. 277. Cf. Rate.
Der Schaft, die Spiessstange. Hektor tak silně v Achile uhodi, že ratištie v. kusy ztroskotá. Troj. — R., kopí, die Lanze. Troj., Dal. Ratištník- a, m., kopinník, der Spiess-
träger. Vz Ratiště. Výb. II. 91., Tk. II. 547. Ratkov, a, m., ves u Mor. Třebové.
Ratmiřice, dle Budějovice, ves ve Vo-
ticku u Jankova. Vz S. N.; Ratiměrice. Ratmirov, a, m., Rammerschlag, ves
u Jindr. Hradce. PL. Ratný, ého, m., byl hrad někde v Lito-
račřicku. Vz S. N. Ratolesť, i, ratoléstka, ratolístka, y,
f., zastr. ratorasl, i, f., z letorosť (letoroslb), Mkl. B. 103., 104., Gb. Hl. 124. — R, ha- louzka mladá, přírostek stromu roční, der einjiihrige Zweig, Schössling, Sprosse, Trieb, das Reis. Obrázky na ratolistkách upevněné. Sš. P. 768. (Frajer můj), má zlatá ratolesť. Sš. P. 784. Listky opadaly, ratolesci stojó. Sš. P. 340. Mají to jak r. (o rodičích vzhle- dem lásky k dítku). Ú Olom. Sd. Zelené r-sti. V. R-sti rozvésti. Ben. V. Kmen se v r-sti rozkládá. Kom. R. vinná, V., palmová. R-stmi něco přikryti. D. R-sti suché odsekati. V. K zelené r-sti přijíti (k něčemu). Vz Štěstí. C. Dostal se na zelenu r. Mt. S. Vinnice rozplodila se v r-sti a vymotala větvičky. BO. Prvá r. jich zlosti jest netrpělivost' pra- vého tresktánie. Hus. II. 396. — R., pramen řek, hor, rodu, der Zweig, Ast, Arm. Ros. — R., obilí na poli stojící, noch auf dem Felde stehendes Getreide. Us, u Kolína u Bydž. Prodal, koupil r. (obilí na stojatě). Šml., Mý., Hk. Ratolestěti, ratolestněti, 3. os. pl. -ějí,
ěl, ěni, Zweige bekommen, sich belauben. — abs. Stromy již ratolestnějí. Ros. Ratolestí, n., das Astwerk. Us. Dch..
Ros. Ratolestilý = ratolestný, ge-, verzweigt.
R. žíly. Sal. Ratolestiti, ratolestniti, il. ěn, ění, be-
lauben. — se = ratolestěti. Zrostlina rato- lestí se a kvetne. Kom. Ratolestnosť, i, f., das Belaubtsein. Ros.
Ratolestný, zweigig. R. strom. Kom.
Vinné dřevo r-né. BO. Katovati, bojovati, kämpfen. Cf. Rať. Vký.
Ratoviště, vz Ratiště.
Ratovitý, hrálovitý, lanceolatus, lanzen-
förmig. Rostl. Ratovnice, ratovník, ratovný, vz Re-
tovrice atd. Na Slov. Ratubaga, y, f., druh bílé řepy švédské.
Vaň. Ratunek, vz Retunek. Slov.
Rátuněk, ňku, m. = počty, die Rechnung.
Slov. Koll. Ratúz = rathúz. Na Ostrav. Tč. Na r-e
zvonijú. Sš. P. 156. Vz Ratús. Raura-cum, ka, n., hl. město Rauraků. —
Rauracký. Raurakové, ův, m., kmen druhdy gallský.
Řava, y. f., pranice, Schlägerei. To byla.
ř. Us. Ravelín, u, m., hradba mezi dvěma baš-
tami před, každou courtinou Vz S. N. |
Raveň, vně, f., zastar., rovina, die Ebene.
— R., něm. Rabus, ves u Kaplice.
Ravenna, y, f., mě. v severových. Italii. S. N. — Bavenský.
Ŕaviti, il, en, ení == řavu činiti, Getöse,
Geräusch machen. Sal. Rayhrad, vz Rajhrad.
Rayon, (fr., rejon), paprsek, der Strahl;
poloměr kružítka, der Halbmesser; okolí, obvod pevnosti, místa, der Bezirk. Rk. Raz, u, m., razení, zapáchání, smrdění,
der Gestank. Slov. Bern. Raz-, ve slovenštině m. ros-, vz Roz.
Ráz. u, m., udeření, uhození, tětí, rána,
der Schlag, Hieb, Stoss. Utíkají, rázů jeho strpěti nemohúce. Troj. R. na ráz, Schlag auf Schlag. Dch. Oba dobysta tu mečí, ráz po ráže v črná ščíty. Rkk. 42. R. vedlé rázu. Zrovna mi přišel na ráz. Us. Jedním rázem (jednou ranou). Ros. Ráz za rázem, r. na r. Us. Druhým rázem (to rozrazil). V. — R., strk, střik vody, Wasserstoss, m. Při
spodálech působí voda jediné rázem, strkem na dolejší lopatky. Sedl. R., strk hoblíkem. Šp. R. ku předu. Dch. R. (strk, Stoss): přímý, šikmý, ústředny, výstředný. Nz. — Báz = jednotí, einmal. Ráz, dva, tři, jeden r., dva rázy, tři rázy = jednou, dvakrát, třikrát. Ještě ráz (jednou) ti povím. Plk. Ráz tolik (jednou tolik). Kld. První ráz za- plakal, zum ersten Male; Tebe mám, má milá, edem ráz za týden; Pověz první ráz, kemu mia chováš; A dy ja sem už u tvojej mačičky kelko razy (= kolikráte) byl; Na svého tatíčka ešče raz pohlednu; Podej mu ručičku na ostatní raz (na posledy). Sš. P 328., 351., 405., 404., 490., 597. — R., jed- noho času, einst. Ráz jsem byl na louce a viděl jsem vlka. Koll. Byl ráz jeden král atd. Us. u Opavy. Klš. — Za r., rázem, na ráz — na jednou, auf einmal, sogleich, plötzlich.
A ti ji hned od rázu pleští po hubě. Kld. Vezmi to na ráz. Kld. My chceme míti vše ráz na ráz. Us. Máš za. ráz umříti; Moje milá má takovú masť, ona vyhojí za jeden raz. Sš. P. 12., 152. A uťal berana na jeden rázek: Slzičky slzené, nepadejte na zem, radši mně padněte do srdečka rázém. Sš. P. 719., 783. Bařina do rázu se ztratila. Kld. 273. Země za r. porodila nesčíslné množství živočichův. Ráj. Mnějí pochlebníci, aby rá- zem lží slušelo koupiti pravdu. Hus. I. 261. Mala som frajeró, mala som jich dvanác, prišla velká voda, zela (= vzala) mi jich na ráz. Sk p. 156. — R., rázem, jedním rázem — po jednou, jedním časem, spolu, auf ein-
mal, zugleich, mit einem Male. Ne jedním rázem všichni vstanou s ním. Ráj. Krůpěje rázem se vylily. Koll. — R. V raz = touž dobou, zu gleicher Zeit; za raz, od razu = hned, sogleich, auf der Stelle; raz po ráze, nach einander, zu wiederholten Malen; co raz to větší, immer grösser und grösser. U Opav. Klš. — R. Často se čte rázem ve smyslu něm. Schlag. Seděni počne se rázem (udeřením) čtyř hodin, die Sitzung beginnt Schlag vier Uhr. To se má prostě vyjádřiti predložkou v s akkus. a příslovcem 'právě: Seděni počne se právě ve čtyři ho-
diny. Nebo věta se položí: Seděni počalo |
||
|
|||
Předchozí (29)  Strana:30  Další (31) |